Článek
Na začátku července 2024 jsem týden pobýval pracovně v Sarajevu. Vedle setkání s pracovníky místní univerzity jsem měl příležitost potkal kolegy ze Slovenska a Holandska. Letní měsíce pro ně byly ideálním časem pro studium v knihovnách i pro terénní výzkum lidových forem islámu. Já jsem se ve volném čase zaměřil na několik muzejních expozic v centru. Pokud máte čas a chuť, můžeme vyrazit na cestu za poznáním.
Vítejte v Zemském muzeu Bosny a Hercegoviny.
Už jsem se ve svých textech o Sarajevu zmiňoval o Zemském muzeu Bosny a Hercegoviny. Najdete ho kousek stranou od historického srdce města na rušné křižovatce u Historického muzea, ambasády Spojených států amerických a ikonického hotelu Holiday Inn. Pokud budete chtít využít městskou hromadnou dopravu, tramvaj číslo 3 vás z centra doveze na zastávku Technická škola. Když pojedete z lázeňského předměstí Ilidža, bude to naopak stanice Muzeum. Lístek koupíte nejlépe přímo u řidiče za 1,80 KM (konvertibilní marka).
Náhrobní kameny na nádvoří Zemského muzea Bosny a Hercegoviny.
Návštěvu různorodých expozic Zemského muzea vřele doporučuji. Není to jen o pozoruhodných exponátech, celkově je to zajímavé místo. Komplex budov navržených českým architektem Karlem Paříkem prochází postupnou rekonstrukcí. Nejvíce se mi líbily stálé výstavy archeologie, historie a etnologie. Přírodovědnou část jsem ještě nenavštívil, není to tematicky „můj šálek čaje“. Přesto ale spoustu času strávím na nádvoří, které bylo koncipováno jako botanická zahrada. Ve stínu stromů je tam mnoho zajímavých rostlin, náhrobních kamenů, a hlavně moje milované jezírko se spoustou želv. Pro část zpáteční cesty do centra radím procházku alejí okolo řeky Miljacky.
Svrzův dům je pozoruhodným dokladem městské architektury 18. století. Důmyslná okna v prvním patře umožňují sledovat ruch ulice.
Především jsem se chtěl seznámit s několika budovami Muzea Sarajeva, které vzniklo po Druhé světové válce. Některé expozice byly v době mého pobytu v rekonstrukci, takže mám důvod se vrátit. Tradiční Svrzův dům z 18. století totiž jistě stojí za návštěvu. Nejvíce na mě zapůsobilo Muzeum Židů Bosny a Hercegoviny. Nachází se v centru města v synagoze postavené v roce 1581. S ohledem na pohnuté dějiny je interiér rozlehlé budovy strohý. Přesto se podařilo na ochozech v několika patrech přiblížit návštěvníkovi místní židovskou kulturu. Vstup do každé z expozic Muzea Sarajeva stojí 5 KM a připravte si hotovost.
Vstup do Muzea Židů Bosny a Hercegoviny i s mojí oblíbenou kavárnou.
Pokud budete mít čas a chuť na dobrou bosenskou kávu nebo nápoj boza, doporučuji příjemnou kavárnu hned u vchodu na nádvoří muzea. Rád jsem se na pestrobarevné židličky vracel nejen za sladkým potěšením z Rahat Lokum. Už jste někdy tuto cukrovinku ochutnali? Vždycky jsem v Istanbulu volil osvěžující příchuť citrusových plodů nebo lahodných ořechů. Po poslední návštěvě v Sarajevu jsem „vzal na milost“ i decentní růži. Nakonec to byl i dárek, který jsem si vzal s sebou zpátky do Čech.
Bosenská káva s lokumem, limonáda s růžovým sirupem a švestkový koláč. Přiznávám, že to byla jízda.
Jednou z nepřehlédnutelných budov rozsáhlého tržiště Baščaršija je Brusa bezistan. V roce 1551 ji nechal postavit slavný Rustem paša, který byl velkovezírem sultána Sulejmana Nádherného. Sloužila k prodeji hedvábí, které vznikalo v prvním hlavním městě Osmanské říše Burse. Okolo kamenných stěn jsem chodil několikrát denně, ale ještě jsem neměl příležitost podívat se dovnitř. V přízemí se nachází artefakty od pravěku do středověku. Informace jsou bohužel jen v kompaktních textech na stěnách, u samotných předmětů nic bližšího nebylo.
První patro muzea Brusa bezistan už mě zaujalo daleko více.
V prvním patře jsou věci z období vlády Osmanské říše a rakousko-uherské administrativy. Tato část mě osobně zaujala daleko více. Předměty každodenní potřeby dokládaly zručnost místních řemeslníků. Hlavně jsem si mohl udělat lepší představu díky detailnějším popiskům. Myslím si, že nejvíce na vás zapůsobí velký model centra Sarajeva. Můžete si všímat původní podoby významných budov z osmanského období, které byly později přestavěny za rakousko-uherské správy. Některé se do současnosti již nezachovaly, proto má model velkou vypovídací hodnotu.
Pohled z Latinského mostu na budovu Muzea Sarajeva.
Jednou z povinných turistických zastávek v Sarajevu je roh ulic Zelenih beretki 1 a Obala Kulina bana. Když řeknu, že hned vedle je Latinský most přes řeku Miljacku, hned to bude jasnější. Je to místo, kde 28. 6. 1914 došlo k atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este a jeho choť Žofii Chotkovou. Pamětní deska na budově Muzea Sarajeva je nepřetržitě v obležení návštěvníků. Vždycky jsem si udělal obligátní fotografii a pokračoval dále do uliček tržiště Baščaršija.
„Sedm kulí jako v Sarajevu“?
Letos ale byl čas na expozici „Sarajevo 1878-1918“. Překvapením pro mě bylo, že se vlastně jedná o jedinou místnost v přízemí budovy. Vzděláním jsem historik 19. a 20. století a religionista, takže bych předpokládal zájem o prezentované téma. Najdete tam spoustu zajímavých předmětů dokládající technologický a stavební rozvoj města během rakousko-uherské správy. Nejedná se tedy pouze o připomínku průběhu jediného dne a jeho tragických následků. Odhaduji, že většina návštěvníků si ale nakonec bude pamatovat údajné kalhoty atentátníka Gavrilo Principa.
Jak bych nakonec shrnul moji radu? Když budete mít během své návštěvy Sarajeva čas a chuť na nějakou výstavu, zajděte si do Zemského muzea Bosny a Hercegoviny. Muzeum Židů podle mého názoru také stojí za návštěvu. Bruza bezistan a expozici Sarajevo 1878-1918 bych doporučil zájemcům o místní i evropské dějiny. Všechno je to ale nakonec jen na Vás. Ať se vám líbí na cestě za poznáním.
