Článek
Začátek akademického roku bývá komplikovaný pro studenty i vyučující. Neplatí to jen pro nováčky v bakalářských programech a začínající odborné asistenty. Ostřílení matadoři na obou stranách pomyslné barikády mohou být také něčím zaskočeni. Proto je příjemné mít nějakou pracovní aktivitu, která doplní různorodé povinnosti. Prostě něco navíc, co vám přináší radost. Například můj zimní semestr na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je spojen s výukou pro veřejnost. Každý rok si připravuji nové téma, takže to jistě není rutina.
V roce 2023 jsem vypsal kurz „Osmanská říše: oponent i tajemství“. Celkem to bylo šest dopoledních setkání od začátku října do poloviny prosince. Posluchačů byly nakonec skoro čtyři desítky. Tvořily je stálice na mých přednáškách, ale také přišly nové tváře. Někomu prostě vyhovuje již fungující skupina a téma je určitým doplňkem. Někdo jiný jde cíleně za probíranou problematikou a díky tomu střídá vyučující i kolektiv. Podle mých dosavadních zkušeností je čtyřicet osob jakoby na pomezí. Už to není seminární skupina, kde můžete společně diskutovat nad texty. Ale ještě to není zástup, na který funguje především frontální výuka. Od pedagoga to vyžaduje kombinaci různých dovedností.
Tato typicky osmanská mešita je… překvapivě v Berlíně a byla otevřena v roce 2005. Někdy i fotografie může klamat tělem.
Na začátku semestru jsme si představili historické souvislosti, abychom lépe pochopili vzestupy i pády říše. S ohledem na moje vzdělání je to přirozená startovací pozice. Dalším tématem byla osmanská architektura. Každého hned asi napadnou mešity s typickými širokými kupolemi a štíhlými minarety. My jsme ale věnovali pozornost také městským palácům a bazarům. Jistě nepřekvapí, že námětem pro jedno naše čtvrteční setkání bylo náboženství. Jsem přece religionista a kurz probíhal na teologické fakultě. Nebylo to ale jen o převládajícím sunnitském islámu. Mluvili jsme také o různorodém východním křesťanství a o židovských komunitách. Soužití bylo v průběhu staletí komplikované a historie ovlivňuje také současnost.
Druhou polovinu kurzu jsme otevřeli kulturou. Zajímalo nás nejprve umění, proto jsme obdivovali živé barvy na malovaném talíři z Izniku. S rozvojem kultury souvisí i změny ve vzdělávání širokých vrstev a elity. Takže následující téma bylo jasné. V neposlední řadě nás zajímala literatura, se kterou jsme se seznámili za pomoci různorodých ukázek. Překladů do češtiny by ale mohlo být víc. Další setkání bylo zcela odlišné. Protože „když mluví zbraně, mlčí múzy“. Mluvili jsme tedy o vojenských úspěších i prohrách. Co bylo posledním tématem? Podívali jsme se obrazně do zrcadla, tedy jak Osmanskou říši vnímali cestovatelé ze Západu. Proto byly do názvu kurzu zakomponovány pojmy „oponent“ i „tajemství“. Nejen podle mého názoru to vystihuje přesně náš vztah k Orientu.
Výzdoba mešity v rakouském Bad Vöslau je inspirována osmanskými prvky.
Nechejte se překvapit, co nás čeká v příštím akademickém roce. Pokud vás to ale opravdu zajímá, stačí se zeptat v komentářích pod tímto článkem. Absolvovali jste již nějaký kurz Univerzity třetího věku? Jaké téma vás bavilo? Děkuji za vaše tipy v komentářích. Dobrých nápadů totiž není nikdy dost.
Poznámka: v roce 2023 je to můj poslední text pro Seznam Médium. Přeji všem krásné svátky a úspěšný nový rok :-)
