Článek
Ve čtvrtek 9. listopadu a v pátek 10. listopadu 2023 uspořádala Katedra filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (TF JU) již sedmý ročník odborné konference s mezinárodní účastí „Česká a slovenská islamologie 2023: současná témata a budoucí výzvy“. Setkání se zúčastnili akademici a další odborníci z Budapešti, Vídně, Prahy, Plzně, Brna, Hradce Králové, Pardubic, Olomouce, Českých Budějovic, Košic a Bratislavy. Oproti předchozím ročníkům se navýšil počet přednášejících a proměnila se jejich skladba.
Konferenci otevřela zvaná přednáška na téma „The Middle East in a shifting world order - post-hegemonic and post-Islamist“, kterou pronesla profesorka Dr. Erzsébet N. Rózsa (University of Public Service - Ludovika). Mezi přítomnými odborníky se poté rozvinula diskuze týkající se současné situace na Blízkém východě.
Úvodní přednáška, Prof. Rozsa.
Ve čtvrteční sekci vystoupil Hessam Habibi Doroh, MMA (University of Applied Sciences FH Campus Vienna) se svým referátem „Re-Islamisation and emergence of Sunni identity in contemporary Iran“. Dr. Christopher Helton hovořil o prolínání hinduismu a islámu na mughalském dvoře v 16. století. Jeho netradiční intepretace vyvolaly mezi přítomnými odborníky kritické reakce. Jazykově kompaktní panel uzavřel doc. Dušan Deák (Katedra porovnávacej religionistiky FF UK v Bratislave) svým komparativním zamyšlením „Learning about the past in past: writings of the 16th to 18th century men of letters on Bahmani sultanate“. Přednášející měli k dispozici vždy dvacet minut a po nich následovala předsedajícím moderovaná diskuze. Se svými dotazy a komentáři se mohli zapojit také přítomní vyučující a studenti z JU či návštěvníci z řad veřejnosti.
Islámský hřbitov v rakouském Altachu je příkladem moderní architektury.
V pátek ráno konference pokračovala druhou sekcí, která se věnovala současnosti Blízkého východu. Doc. Marek Čejka (AMBIS Vysoká škola) představil aktuální vývoj v Izraeli a Palestině. Následně jsme sice zůstali u současného vývoje, ale v trochu širší geografické oblasti. Dr. Josef Kraus (Katedra politologie FSS MU) popsal příčiny, kontext a regionální dopady politické nestability v Libanonu. Na tomto místě lze zmínit poster doc. Daniela Topinky (Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UPOL), který prezentoval dílčí výsledky projektu rekonstruujícího životní strategie českých žen s egyptskou migrační zkušeností po roce 1989.
Páteční dopoledne přineslo dva souběžné panely. Z organizačních důvodů jsme vrátili k této praxi. Vytváření finálního programu volněji definované odborné konference je totiž pokaždé výzvou. Až do poslední chvíle nelze odhadnout, jak bude akce nakonec probíhat. Třetí sekce se zaměřila na umění. Doc. Attila Kovács (Katedra porovnávacej religionistiky FF UK v Bratislave) ji zahájil příspěvkem „Tichý výkřik: kaligraffiti a luminografie v muslimském světě“. Po vystoupení dr. Martina Rudiše se debatovalo o vlivu osmanských předobrazů na současnou architekturu tureckých mešit.
Ve stejnou dobu zazněly v druhém konferenčním sále referáty o široce pojatém výzkumu textů. Dr. Václava Tlili (Katedra blízkovýchodních studií FF ZČU) hovořila o Koránu jako literární památce v překladech. Jiný úhel pohledu nabídl Mgr. Lukáš Větrovec (Katedra porovnávacej religionistiky FF UK v Bratislave) a to svým příspěvkem „Antropologie textu: jak číst v islámském literárním dědictví“.
Kaligrafie ve výzdobě madrasy Al-Attarine v marockém Fesu.
Odpoledne druhého dne otevřela sekce věnovaná inovativním tématům současné islamologie. Dr. Andrej Mentel (Ústav sociálnej antropológie FSEV UK v Bratislave) přednesl referát „Bojovali sme za vlasť, nie za islam!“ – klerikalizácia kultúry spomínania na vojnu v Bosne a Hercegovine“. Následovala podnětná diskuze mezi přítomnými odborníky. Tématem následujícího vystoupení byly poznámky k metodologii religionistického výzkumu, které Dr. Lukáš de la Vega Nosek (Katedra religionistiky HTF UK) představil s ohledem na nová náboženská hnutí a islamologii. Dr. Veronika Sobotková (Katedra blízkovýchodních studií FF ZČU) hovořila o reakci islámské jurisprudence na epidemii Covid-19.
Náměty dvou závěrečných konferenčních panelů byly opět zaměřeny na dějiny. Dr. Jaroslav Drobný (Katedra klasickej a semitskej filológie FF UK v Bratislave) posluchačům online nastínil protimuslimskou legislativa ve středověkém Uhersku a důvody jejího nedodržování. Následoval referát „Almorávidé a nucená deportace mozárabů z al-Andalus do Magrebu“, který přednesl Mgr. Tadeáš Vala (Katedra filosofie a religionistiky FF UPCE; Katedra politologie FF UHK; Katedra Blízkého východu FF UK). Nakonec jsme se tematicky přesunuli do 16. a 17. století. Dr. Lukáš Rybár (Katedra všeobecných dejín FF UK v Bratislave) posluchače seznámil s ideovými a náboženskými aspekty habsbursko-safíjovského spojenectví proti Osmanům. Západní cestovatelské zprávy o súfismu z tohoto období posluchačům prezentoval dr. Karel Pikeš.
Během dvou dní byla příležitost vyslechnout řadu podnětných vystoupení a diskuzí vztažených k současnému životu muslimů u nás i v zahraničí. Snad se v příštích ročnících podaří oslovit odborníky z českých a slovenských Akademií věd. Jen tak vznikne kompletní odpověď na otázku, o čem diskutuje současná česká a slovenská islamologie.
Dr. Lukáš Rybár nás přenesl do 16. a 17. století.
Poznámka: Rád bych na tomto místě poděkoval Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích za pravidelnou finanční podporu naší konference.
