Článek
Před pěti lety se nám na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích podařilo akreditovat samostatný bakalářský studijní program Religionistika. Přiznám se bez mučení, že to nebylo jednoduché a že z toho úspěchu mám stále radost. Posluchači mají příležitost dovědět se spoustu zajímavých reálií o náboženstvích světa. Zároveň si osvojují základní teorie, různorodé metody a podnětné dějiny oboru. Od počátku jsem měl jasno v tom, že bych chtěl nabídnout mimo jiné i jednodenní exkurzi.
Vybíral jsem si pro tuto aktivitu různá místa nejen v jižních Čechách. První rok to byl klášter premonstrátů a židovský hřbitov v Milevsku. Podruhé jsme vyrazili za kostely a zámkem do Jindřichova Hradce. Minulý rok jsme si pro naši cestu vybrali Plzeň. Viděli jsme Starou synagogu, opravenou katedrálu sv. Bartoloměje i výstavu sakrálního umění v Diecézním muzeu. Letos jsem dlouho přemýšlel nad tím, kam pojedeme. Nakonec moje volba padla na Vysočinu a konkrétně na Jihlavu. Pokud máte čas a chuť, vyrazte společně s námi. Za chvíli odjíždí rychlík z Českých Budějovic, tak rychle nasedat.
Byl pátek 14. 6. 2024 a zkouškové období letního semestru bylo v plném proudu. Státní závěrečné zkoušky, písemné zápočty nebo ústní kolokvia se střídaly v nepravidelném rytmu. Dříve než se po promocích rozjedeme vstříc létu, bylo by fajn se poznat trochu jinak než během přednášek a seminářů. Exkurze je pro to ideální příležitostí. Rychlík Českých drah měl naštěstí číslo 661 a mířil z Plzně až do Brna. Náhradní autobusová doprava celou trasu vlaku začínala a pro „velký úspěch“ také v samotném cíl korunovala. Takže naší osmičlenné skupinky se toto neoblíbené zpestření netýkalo.
Jednu ze dvou jihlavských Piet najdete v kostele sv. Ignáce z Loyloy.
Přijeli jsme na stanici Jihlava-město a vyrazili do centra přes park Legionářů a Náměstí Svobody. Křížovou ulicí jsme minuli gotický kostel Povýšení svatého Kříže, který v současnosti spravuje Církev československá husitská. Na Masarykově náměstí nás už čekal morový sloup, a především barokní chrám svatého Ignáce z Loyloy. Šli jsme tedy po proudu času od dominikánů až k jezuitům. Určitě si zajděte dovnitř, je to opravdu krása. A pan kustod vám rád řekne spoustu zajímavostí o výzdobě.
Farní kostel sv. Jakuba Většího. Byli jsme se podívat na krovy i ve věži.
Naším dopoledním cílem ale byl farní kostel svatého Jakuba Většího. Dopředu jsme si online zarezervovali prohlídku chrámového interiéru, jeho krovů a věže. Vůbec jsme toho nelitovali. Měli jsme totiž štěstí na skvělou paní průvodkyni. Její výklad o technické stránce rozsáhlé rekonstrukce nadchl i naprosté laiky. Pokud máte závratě jako já, nemusíte se bát. Na věži stačí nevyjít na ochoz, ale podívat se okny z nejvyšší komůrky.
Minoritský kostel kombinuje gotiku s barokem.
Po hradbách jsme se přesunuli na Minoritské náměstí ke klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie ze 13. století. Opět byl otevřený, tak jsme mohli přemýšlet nad kombinací gotické stavby a barokního inventáře. Jako správné turisty nás hned zaujala sousední Brána Matky Boží a rozhodli jsme se jí zdolat. Pak už byl čas na společný oběd. Během exkurzí střídáme pokaždé českou kuchyni s tou indickou a letos vyšla řada na exotiku. Když se to tak vezme, neustále jsme se pohybovali v centru města. To se mi na Jihlavě líbí, že spousta zajímavých míst je kousek od sebe.
Park Gustava Mahlera je vedle místa, kde stala jihlavská synagoga.
Přešli jsme hlavní náměstí okolo nepřehlédnutelné budovy nákupního centra. Odpoledne jsme totiž chtěli navštívit historické jihlavské podzemí. Pro jistotu jsem všem koupil vstupenky dopředu online. Opět jsme si prohlídku moc užili. Slečna průvodkyně byla naprosto skvělá. Při zpáteční cestě jsme se ještě zastavili na místě, kde původně stála budova synagogy. Na přilehlý park Gustava Mahlera je prima pohled z hradeb, na které vede kovové schodiště. Pak to byly ještě Smetanovy sady a Kostel svatého Ducha. Před jeho vchodem jistě nepřehlédnete arménský křížový kámen.
Hřbitovní kostel Svatého Ducha se nám dochoval ve své barokní podobě.
Potom už nás zase čekala cesta vlakem číslo 662 do Českých Budějovic. Viděli jsme toho za ten půl den docela dost, přesto Jihlava nabízí mnohem více. Nemusí to být jen návštěva židovského hřbitova, který se nachází kousek dál od centra města. Při jedné z mých předchozích návštěv v roce 2003 jsme vyrazili do místní zoologické zahrady a moc se nám tam líbilo. Dnešek byl ale tematicky věnován religionistické exkurzi.
Výlet do Jihlavy byl moc fajn. Máte svoje oblíbené památky v tomto krajském městě? Děkuji za Vaše tipy v komentářích pod mým blogem. Rád je využiji při další návštěvě na Vysočině.
