Článek
V těchto týdnech cestuji docela často po Rakousku. Ranní rychlík z Bratislavy do Curychu zastavuje v klíčových místech mého bádání. Sankt Pölten jsem zatím projížděl na své cestě do Salcburku nebo do Lince. Teď přišla chvíle zastavit a vystoupit v hlavním městě spolkové země Dolní Rakousku. Pokud chcete, můžete vyrazit se mnou.
Když přijedu do nějakého rakouského města na terénní výzkum, obvykle jsem tam už byl dříve na výletě. St. Pölten ale patří k lokalitám, kde jsem byl zcela poprvé. Na první pohled jsem si říkal, že mě jako religionistu až tak nepřekvapí. Vídeň je nedaleko, tak co by zrovna tady mělo být tak speciálního. Mýlil jsem se a to hned třikrát za jeden den.
První omyl: oddělení pro muslimy na komunálním hřbitově nebude originální
Problematice islámské pohřební kultury v Německu, Rakousku a Švýcarsku se věnuji už od roku 2011. Takže jsem za tu dobu vidět mnoho zajímavých způsobů, jak integrovat hroby muslimů do městských hřbitovů. V St. Pölten jsem vyrazil linkou č. 6 na zastávku Friedhof. Moje první překvapení bylo, že všechny autobusy jezdí jednou za 30 minut. Pokud jsem chtěl zvládnout plánované lokality za jeden den, musel jsem pečlivě volit jejich pořadí.
Jedna ze Smutečních síní na Hlavním hřbitově v St. Pölten.
Hlavní hřbitov se nachází na okraji města a je tvořen třemi základními částmi. Nejstarší stejnojmenný úsek má tvar podlouhlého obdélníku. Na jedné straně se stojí historické arkády, dvě moderní obřadní síně, krematorium a technické zázemí. Zde mimochodem je také prostor pro rituální očistu těla zemřelých vyznavačů islámu. Jednotlivé pole jsou symetricky rozděleny a zcela obsazeny hrobovými místy. Stromy jsou jen u hlavních cest, takže je to docela vyprahlé místo. Na opačné straně pak sousedí s Židovským hřbitovem, který má ale vchod přímo z ulice. V současné době se zde provádí rekonstrukce obřadní síně.
Některé náhrobky na Lesním hřbitově byly originální.
Druhou částí je Lesní hřbitov a to už je něco zcela jiného. Oddělení jsou nepravidelná a většina z nich je porostlá stromy. Tato parková úprava je velice příjemná a navíc pomníky jsou opravdu různorodé. Kde je ale pole určené pro muslimy? Na veřejném plánku byly jen na první pohled nic neříkající čísla. Prošel jsem tedy celý prostor a dosavadní zkušenosti mě přivedly až na jeho periferii.
Na plánku zcela vlevo se nachází poslední část hřbitova a tou je jeho druhé rozšíření. Byl jsem sice konečně na místě, ale ve stejnou chvíli se dostavilo mírné zklamání. Po mé pravici byl velký volný prostor, který ještě nebyl ani součástí oficiálního schématu. V jeho rohu u oddělení č. XX. se nacházely dvě řady hrobových míst pro muslimy, které vytýčila správa hřbitova. Jednoduché betonové ohraničení a jen dvě základní dřevěné destičky se jmény zesnulých. Proto jsem jel až do St. Pölten?
Různorodé muslimské hroby na oddělení č. XX.
Opět se projevily moje dosavadní zkušenosti a vyrazil jsem pro jistotu na sousední oddělení č. XX. Díky tomu jsem vyvrátil svůj první omyl toho dne. Zmiňované hřbitovní pole má přibližně tvar obdélníku a cestami je rozděleno na několik skupin hrobů. V jedné z nich jsem našel asi 49 různorodých muslimských pomníků. Všechny byly orientovány jedním směrem, což není nic překvapivého. Ale pokaždé naproti nim byly přes uličku křesťanské hroby a to už opravdu obvyklé není. Oddělení je tedy smíšené a převažující křesťanská symbolika může badatele na prví pohled zmást.
Druhý omyl: pokud jsou tu jen čtyři mešity, tak asi nelze čekat nějakou zajímavost
Udělal jsem jako obvykle spoustu fotografií jednotlivých hrobových míst, souvislých řad pomníků a také celého oddělení s jeho okolím. Poučen o specifiku veřejné dopravy v St. Pölten jsem vyrazil na čtyři lokality, kde se podle informací Islam-Landkarte měly nacházet mešity. Díky tomuto projektu máme již mnoho informací o současné podobě organizovaného islámu v Rakousku. Proto mě v poslední době zajímá více pohřební kultura než architektura mešit a výzdoba modliteben.
Podařilo se mi pokaždé najít to správné místo a vytvořit kompaktní soubor fotografií exteriéru budov. Především mě zajímá, jakým způsobem stavby komunikují se svým bezprostředním okolím. Děje se tak například za pomoci různých tradičních nebo moderních architektonických prvků. Všímám si způsobů, jak je objekt přístupný přímo z ulice.
Estetika ukazuje na turecké kořeny některých členů komunity.
Budovy mešit a modliteben byly sice různé, ale pokaždé svým pojetím odpovídaly dalším příkladům z Rakouska. Sídlo Islamische Föderation St. Pölten jsem si nechal na konec jen z praktických důvodů, protože se dalo dobře dostat zpět do historického centra. Našel jsem Matthias Corvinus-Straße 2 a nestačil se divit. Vyvrátil se můj druhý omyl toho dne. Není obvyklé, aby organizace sídlila v tak rozlehlém samostatně stojící starší budově. Navíc na vetší parcele upravené pro parkování i pro odpočinek. Vyfotil jsem si orientalizující místo pro rituální očistu i moderní prosklenou přístavbu. Byl čas modlitby, starší pánové i mladíci se postupně scházeli a ze dveří budovy byl slyšet tlumený hlas muezzina. Prostě nepodceňujte St. Pölten.
Sídlo Islamische Föderation St. Pölten na Matthias Corvinus-Straße.
Třetí omyl: historické centrum menšího města nebude tolik podnětné
Moje pracovní povinnosti pro ten den skončily a já jsem měl odpoledne čas na rychlou prohlídku města. Dopředu jsem si našel jen základní informace o počtu obyvatel, celkové rozloze a umístění jednotlivých čtvrtí. Tedy měl jsem spíše znalosti vhodné pro výzkum a jako turista jsem toho moc nevěděl.
Vlevo budova radnice, vpravo bývalý karmelitánský kostel.
Historické centrum navazuje hned na hlavní nádraží, což je pro cestovatele velké plus. Procházel jsem okolo krásných fasád pulzujícím městem a hledal jsem dvě velká náměstí, o kterých jsem již věděl předem. Na prvním z nich se nachází velkolepá budova radnice, sloup Nejsvětější Trojice a stejnojmenný farní kostel. Na rohu Radničního náměstí nakukoval bývalý karmelitánský klášter, kde se v současnosti nachází městské muzeum. Bylo horké odpoledne a typický chlad sakrálních staveb byl pro návštěvníka vítanou změnou.
Rozsáhlé Dómské náměstí bylo v tom horku bezútěšným místem.
Druhé pak bylo Dómské náměstí s monumentální katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a dalšími církevními budovami. Zvenčí je stavba poměrně strohá, což jen podtrhovala prázdnota opravovaného veřejného prostoru. Otevřel jsem hřmotné dveře a vstoupil dovnitř. Přede mnou se rozprostřela pestrobarevná barokní nádhera. Růžencová kaple určená k tiché modlitbě zase ukazovala na původní podobu chrámu. Potřetí v jednom dni jsem musel opravit svůj omyl.
Interiér hlavní lodi katedrály Nanebevzetí Panny Marie v St. Pölten.
Byl to sice náročný pracovní den, ale v St. Pölten se mi opravdu moc líbilo. V odpoledním vlaku směr vídeňský Franz-Josefs-Bahnhof jsem si rekapituloval svoje zážitky. A jaký byl výsledek? Prostě se musím vrátit už jen jako turista a podívat se na město „na druhý pohled“. Máte tu nějaké oblíbené místo, které mi můžete doporučit? Díky za vaše tipy v diskuzi.
