Článek
V posledních dnech si mnoho pozorovatelů mezinárodní situace, včetně autora tohoto článku, muselo přiznat, že poněkud špatně odhadli vývoj na Blízkém východě. A slovy poněkud špatně myslím to, že jsme extrémně přecenili jemenskou vládu a podcenili Hútíe. Místo pomalé vládní ofenzívy se saúdskou podporou dnes vidíme mohutný postup severních povstalců, jež navíc aktivně útočí na důležité ropné tepny celého světa. Situace, kterou s výjimkou Íránu a Vladimíra Putina bude oplakávat celý svět.
Hútíové na pochodu
Jemenská občanská válka vstoupila během posledního roku opět do aktivní fáze. Po letech stagnace došlo nejprve k rychlému posílení jižních separatistů, kteří však následně utrpěli kompletní porážku v boji se silami mezinárodně uznávané vlády, jež má silnou podporu ze strany Saúdské Arábie a dalších arabských států. Toto vítězství bylo bráno za možný začátek znovusjednocení země a jemenští vůdci začali zvažovat novou ofenzívu proti Hútíům, povstaleckému hnutí, jež kontroluje třetinu země, dlouhodobě útočí na mezinárodní obchod v Rudém moři a je podporováno Íránem. Ideální cíl, jehož zničení
mělo posílit protiíránský blok v regionu.
Saúdská Arábie a jemenská vláda připravovaly svůj útok několik měsíců a například v námořní oblasti spolupracovaly i se západními státy na oslabení povstalecké pozice. Válka Íránu proti USA a Izraeli byla brána jako důkaz toho, že Teherán nebude schopen podpořit své spojence v Jemenu a už nějakou dobu jim neposílal zbraně a technologie. Rostoucí kvalita saúdského letectva a jemenské armády pak měly stačit k tomu, aby Hútíové
nebyli schopni odolat plnohodnotné ofenzívě. Čekal se ještě větší úspěch než ten proti jižním separatistům a mnozí doufali, že tentokrát budou koaliční síly pouze postupovat a
brzy sjednotí Jemen.
Časté použití slov měli a doufali naznačuje výsledek těchto překrásných plánů a očekávání. První neplecha přišla v tom, že Hútíové dokázali zaútočit jako první a podle všeho překvapili jemenské síly na většině fronty. Do toho navíc spustili první útok na saúdské ropné zdroje, což se v daný moment zdálo jako spíše symbolická akce, kterou nepůjde zopakovat. Rijád přece už nějakou dobu čelí íránským útokům ze vzduchu a bude tedy připraven na daleko méně sofistikované útoky ze strany jemenských povstalců. K tomuto bodu se vrátíme později, ale první dny byly pro jemenskou vládu a její spojence i tak nadějné. Prvotní útoky Hútíů byly postupně zastaveny a jemenské síly dobyly několik druhotných pozic na frontové linii.
Vládní zástupci začali rovnou mluvit o finálním vítězství a blížícím se znovudobytí hlavního města San’a, které Hútíové dlouhodobě drží pod svou kontrolou. Zde však přišel
hlavní problém. Jemenská vláda si myslela, že zastavením prvních úderů vyhrála nebo aspoň znemožnila další povstalecké údery, podobně jako to dříve se saúdskou pomocí dokázala proti jižním separatistům. Do této pasti podobností nás spadlo mnoho a mohli jsme tak s lehkým šokem sledovat, jak Hútíové nejen nepřestali útočit, ale dokonce zvýšili svůj nátlak a množství sil nasazených pro boj. A brzy mohli slavit triumf.
K čemu došlo, byla kombinace přecenění a podcenění. Jemenské síly evidentně nedokázaly plně opravit chyby, které umožnily jižním separatistům prvotní úspěchy během minulého roku, než je přemohla saúdská intervence. Kvůli špatné koordinaci a nepochopeným rozkazům se kompletně zhroutila část jejich frontové linie. To umožnilo Hútíům, jejichž celková síla a schopnost postupovat byly naopak hrubě podceněny, aby obsadili klíčové oblasti u břehů Rudého moře, čímž obsadili celé západní pobřeží Jemenu a masivně posílili svou schopnost napadnout obchodní lodě. A pak jsou tu jejich akce proti Rijádu.
Ropná centra pod útokem
Saúdská monarchie dokázala svými úspěchy na konci roku 2025 posílit reputaci svých dlouhodobě podceňovaných vojsk. Válka s Íránem měla vést k poučení a posílení vzdušné dimenze. No a nezapomeňme na fakt, že jako první hodlali obnovit boje v Jemenu právě Saudi, jež si slibovali stabilizaci regionu a triumf proti íránskému spojenci. Co však vidíme v této obnovené válce, je až komická úroveň neschopnosti, kterou jsou překvapeni i samotní povstalci, jež očekávali daleko větší reakci Rijádu.
Především jde o hrubou neschopnost v letecké oblasti. Ta byla klíčová pro předchozí vítězství a měla teoreticky být hlavním triumfem vládních sil nad Húthíi, ale saúdské letectvo dle přicházejících zpráv trpí extrémně špatnou koordinací s jemenskými vládními silami a teprve v posledních dvou dnech, tedy více než 48 hodin po triumfu Húthíů na frontě, jsou jejich letadla aktivní nad bojištěm, kde už navíc stihli ztratit jednu ze svých stíhaček F-15. Dobře koordinovaná vzdušná kampaň mohla přinejmenším zastavit jakoukoliv ofenzívu povstalců a její absence má vysoký podíl na kolapsu vládní fronty.
Útoky v samotné Saúdské Arábii nejsou pak jen ponížením království, ale jedná se o úder na ropné tepny světa. Pouštní království je od 30. let minulého století koncentrované na
využití svých obrovských nerostných rezerv pro posílení své role na mezinárodním poli a stalo se tak jedním z hlavních hráčů ropného světa. Díky své lokaci navíc může vést i projekty, které obejdou krizový Hormuz a mohou tak uniknout íránským útokům. To bylo také jedním z důvodů pro intervenci v Jemenu a později novou ofenzívu proti Húthíům, jež obě především mají stabilizovat oblast, aby nemohlo dojít k žádným útokům na saúdskou ropu.
Rijád však dokázal dosáhnout pravého opaku. Jeho útok byl evidentně viděn jako pokus o zničení celého povstaleckého hnutí a jemenští rebelové se tak rozhodli, že nemají co ztratit. A tak začaly útoky na saúdskou ropnou infrastrukturu. Některé z nich vycházejí rovnou z Jemenu, ale další přišly i z Iráku a pravděpodobně byly dílem místních proíránských milic. Vysoké kapacity útočících dronů a raket též ukazují na to, že Írán rozhodně plně neztratil svou schopnost podporovat Húthíe a evidentně se tuto staronovou válku rozhodl využít pro svůj prospěch v boji proti USA. A jde mu to velmi úspěšně.
Ropovod Východ-západ je vrcholem snahy vyhnout se Hormuzu. Vede přes celou Saúdskou Arábii a ropa tak po zemi může odejít z blízkosti Íránu a následně může být naloděna přímo v Rudém moři. A tento ropovod už několik dní nefunguje kvůli povstaleckému útoku. Není jediný, počet útoků na ropná zařízení roste s každým dnem a přidávají se k nim i útoky na
saúdská města. V době psaní tohoto článku se dokonce objevují zprávy, že jedna z raket byla sestřelena v blízkosti nejsvatějšího města islámu, Mekky. Saúdská Arábie není schopna hájit své nebe a trpí čím dál větší ekonomické i reputační škody. Její problémy však mají vliv na celý svět.
Smějící se Moskva
Cena ropy prudce roste. Protesty v Libyi stihly uzavřít několik důležitých těžařských zařízení těsně před začátkem útoků na Saudy, což situaci jen zhoršuje. K tomu se opět vyostřuje boj mezi USA a Izraelem, což zhoršuje situaci v Hormuzu. Prostě a jednoduše vstupujeme do situace, kdy ropa v ceně pouze nadále poroste a celému světu tak porostou ceny na benzínkách. Ze současných 100 dolarů na barel se mluví o vzestupu na 120 dolarů, a to už tento či příští týden. Saúdská Arábie už dokonce oznámila, že přeruší některé své dodávky do Evropy, což je dosti unikátní situace, která nutně vyděsí velkou část
kontinentu.
Celá situace je poměrně jednoduchá. Poptávka je stejná či dokonce roste a naproti tomu nabídka je najednou kvůli všem zmíněným konfliktům daleko menší. První z těchto faktorů půjde snížit jen pomocí tvrdých a nepopulárních opatření a mnozí se tak raději poohlédnou po cestě, jež by mohla zvýšit nabídku. Rusko se už stihlo přihlásit. Putinovi kumpáni a státní média dost otevřeně oslavují novou situaci v Saúdské Arábii. S vyřazením tohoto tradičního obchodního rivala najednou přichází šance, jak přesvědčit svět, aby uvolnil své sankce a začal znovu brát ruské zdroje ve velkém. Zapomeňte na Ukrajinu a pojďte si koupit náš benzín!
A už máme první, kteří se chytají. Donald Trump sleduje celou jemenskou situaci s nepochopením a zatím jen řekl, že moc nechce s Hútíi bojovat, a nechal tak své arabské spojence napospas následkům. Ti samí spojenci mimochodem byli zavlečeni do jeho války s Íránem a přes všechny škody z ní vzešlé nadále podporovali USA. Trump místo nich nyní opět doufá v pomoc svého oblíbeného Ruska a začal požadovat, aby Ukrajina ukončila své
údery na ruskou vývozní infrastrukturu, kterou si mimochodem dříve chválil, když si myslel, že to umožní zisk z nově získané ropy ve Venezuele.
Trump sice už prohlásil, že Ukrajina útoky schválila ukončit, ale tímto prohlášením si nikdo není jistý. Daleko více problematický fakt je, že prezident USA nebude v této snaze využít ruské ropy jediným přeběhlíkem. I mnohé umírněné politické strany v Evropě už dříve zkoušely získat výjimky z energetických sankcí, a to nemluvím o krajní pravici, jež by
ruské zdroje brala s díky a nadšením. Otázkou je, jak moc toho Rusko kvůli ukrajinským útokům dokáže poslat, ale i tak se situace v Jemenu nedá považovat za nic jiného než za ekonomický a diplomatický triumf pro Rusko. Slavit může i Írán, který díky rostoucímu tlaku na americkou ekonomiku možná získá silnější pozici ve své vlastní válce. A nejhorší je, že Západ nemá vůli ani sílu celou tuto krizi efektivně řešit.
Zdroje a další četba:
Lee, Julian: Russia Boosts Oil Flows as Middle East War Sends Prices Soaring Bloomberg, 15. 9. 2026, Online: https://www.bloomberg.com/news/articles/2026-09-15/russia-boosts-oil-exports-as-middle-east-war-sends-prices-soaring
Wilson, Tabby: Saudi Arabia says it shot down Houthi drone south of Mecca, BBC, 16. 9. 2026, Online: https://www.bbc.com/news/articles/cr89jqd1w45eo
Thomas, Milena: Russia Boosts Crude Exports as Middle East Disruptions Push Oil Prices Higher, Briefs Finance, 15. 9. 2026, Online: https://www.briefs.co/news/russia-boosts-crude-exports-as-middle-east-disruptions-push/
Krauss, Joseph: Why Yemen’s Houthis have only grown stronger through years of war, AP News, 16. 9. 2026, Online: https://apnews.com/article/iran-us-war-yemen-houthis-military-capabilities-4ca491bf0073cc073e04b787ac835807
