Hlavní obsah

Trumpův Armageddon? O co jde v letošních amerických volbách

Foto: Wikimedia Commons / volné dílo

Midterms, volby, které sice formálně nerozhodují o prezidentství USA, ale často jsou pro ně klíčové. A letos se zdá, že Donalda Trumpa čeká tvrdý střet s realitou.

Článek

5 000 dolarů pro každého Američana! Rychlá válečná vítězství! Prosperita větší než kdy dříve! Rétorika Donalda Trumpa v posledních týdnech graduje do i na něj absurdních výšek. Ale moc mu nepomáhá. Viceprezident Vance už musel vydat video, ve kterém otevřeně prosí voliče o další šanci a aby kvůli posledním dvěma letům neopustili americké Republikány. Situace před volbami nevypadá dobře, ale co porážka v Midterms skutečně znamená pro Donalda Trumpa, USA a celý svět?

Kongres resuscitován

Začněme rychlým shrnutím toho, o co se letos bojuje. Americký kongres je podobně jako náš parlament rozdělen do dvou komor. Sněmovna reprezentantů je každé dva roky volena celá, a tak tomu bude i letos. Jedná se o 435 zastupitelů, z nichž každý kandiduje v jednom volebním okruhu, a ty jsou rozděleny po celé zemi. A pak je tu senát, který má každé dva roky volby pro 1/3 svých členů a ti pak zpravidla slouží šest let. Každý z 50 amerických států má dva senátory, jež jsou voleni celým státem. Na rozdíl od českého systému také jakékoliv úmrtí či rezignace zástupce nebo senátora znamená, že jsou co nejdříve vedeny doplňující volby do jeho obvodu.

Letos se tedy bojuje o 35 míst v senátu a všech 435 zastupitelských pozic. Už dva roky mají v obou komorách kongresu většinu Trumpovi republikáni a letošní rok se z počátku zdál jako další dobrý rok pro tuto stranu. Volby totiž letos probíhají obzvlášť ve státech, jež dlouhodobě republikánům straní, a to např. v Texasu, Floridě či zemědělských státech středo-západu. Tradicí americké politiky je, že strana zvoleného prezidenta bude v následujících midterms (volbách uprostřed prezidentova termínu) čelit velkým ztrátám, ale právě letošní rozpoložení se zdálo pro republikány velmi nadějné. O to horší je pro ně situace, která dnes v Americe nastává.

Donald Trump byl před dvěma lety zvolen s velmi silným mandátem. Dokázal i vyhrát pluralitu volebních hlasů, což se mu nepovedlo ani v jedněch z předchozích prezidentských voleb. Tato síla také umožnila, aby se jeho Republikáni chopili těsné většiny v obou komorách kongresu a mohli tak realizovat své volební sliby. A tam celá situace poněkud narazila. Trump slíbil mír ve světě, omezení migrace a ekonomickou prosperitu. Především kritizoval růsty cen, které proběhly za prezidenta Bidena, a otevřeně hlásal své velkolepé plány, jež měly situaci nejen stabilizovat, ale přinést dokonce i zlevnění! Když pak nastal pravý opak, reakce nebyla dobrá.

Americký prezident má dneska dle většiny průzkumů veřejného mínění podporu přibližně 35 procent voličů, což je kolem 10 % méně, než měl touto dobou během svého prvního funkčního období. Voliči věří opozičním Demokratům více ve skoro všech politických otázkách, a to hlavně kvůli Trumpovým porušeným slibům. Ceny potravin vzrostly a stejně tomu je i u dalších komodit. Úder proti migrantům byl tak brutální, že šokoval i Trumpovy loajalisty. Válka s Íránem zabila všechny řeči o mírovém prezidentovi. Trump se však také dopustil největšího možného hříchu v americké politice. Dovolil, aby prudce vzrostla cena benzínu.

Ropné krize, které v 70. letech zasáhly svět, byly zdroji velkolepých volebních zvratů. Roku 1976 pomohla podpora pro energetickou reformu dostat k moci Jimmiho Cartera, ale jeho neschopnost vypořádat se s ní následně posloužila Ronaldu Reaganovi k triumfu roku 1980. Donald Trump je díky válce s Íránem a dalším střetům na Středním Východu na dobré cestě k 3. velké ropné krizi a americký volič si je až moc dobře vědom, že za tento stav převážně může právě současný prezident a jeho strana.

Vzpomínka na stagnaci

Volební průzkumy se dnes kloní k tomu, že Republikáni přijdou o kontrolu nad oběma komorami kongresu, a to velmi tvrdě. Místo současného stavu, kdy obě pozice drží jen o několik hlasů, se dost možná blíží demokratická vlna. Ve sněmovně reprezentantů má opozice šanci mít převahu o více než 30 křesel, zatímco tradičně více konzervativní senát může skončit až se stavem 55 demokratů a s nimi spojených kandidátů oproti jen 45 republikánům. Pro Trumpa by to znamenalo kompletní ztrátu kontroly nad legislativní částí americké vlády a jednalo by se tak o největší republikánskou porážku od roku 2020.

Co přesně ztráta obou komor znamená pro úřadujícího prezidenta, může dobře ukázat rok 2014, kdy prezident Barack Obama ztratil kontrolu nad senátem a Republikáni posílili svou dříve slabou kontrolu nad sněmovnou reprezentantů. Obama se od nástupu do úřadu snažil prezentovat jako muž ochotný vládnout se všemi politiky, a to bez ohledu na stranickou příslušnost, což se mu však v éře rostoucí radikalizace často nedařilo. Po svém znovuzvolení do prezidentského úřadu však dokázal alespoň na čas přinutit oslabené republikány k tomu, aby ve sněmovně reprezentantů nebyli pouze obstrukční silou a umožnili tak schválení důležité legislativy.

Rok 2014 však měl přinést zcela novou situaci. Republikáni otevřeně kandidovali proti Obamovi a jeho politice, což jim přineslo nejen volební vítězství, ale také novou mentalitu, která zcela otevřeně volala po plné blokaci prezidentovy legislativy. Pro průměrného republikánského voliče byl demokratický prezident nepřítelem číslo 1 a straničtí politici proto dobře věděli, že obstrukcí jeho programu mohou získat velmi cenné politické body. Navíc se blížily prezidentské volby roku 2016 a pro některé tak bylo nepřátelství s prezidentem bráno jako ideální cesta pro vlastní prezidentskou kampaň. Na tomto tématu později vyrostl i sám Donald Trump, který ho dovedl až k absurdní výši.

Co to znamenalo v praxi, byla stagnace. Počet schválené legislativy padl o 1/3 a naprostá většina prezidentských návrhů byla zamítnuta či zablokována. Obama na to zareagoval vlastními útoky proti republikánské legislativě a celý vládní systém se tak propadl do stavu bratrovražedného, kdy bylo schválení zákona bráno za zázrak. Asi nejznámější ukázkou této absurdní situace byla Obamova snaha prosadit nového člena Nejvyššího soudu USA, kdy navrhl soudce Merricka Garlanda. Nejvyšší soudci jsou vždy navrženi prezidentem, ale musí je schválit kongres. To dříve bylo pouze formalitou, ale Republikáni se rozhodli Garlanda zablokovat, aby po volbách mohl nového člena soudu vybrat právě jejich kandidát.

A vypadá to, že se nám blíží opáčko této situace, ale z opačné strany. Demokraté sice byli dlouhodobě oproti Republikánům pozadu v blokačních taktikách, ale prezidentství Donalda Trumpa vedlo k velkému zostření jejich pozic. Obzvlášť nově zvolení zastupitelé a senátoři budou chtít z prezidenta dostat svou porci krve, aby splnili požadavky svých rozzuřených voličů. A nezapomínejme na fakt, že za dva roky budou volby a Demokraté v nich větří ideální šanci na znovu-dobytí prezidentského úřadu. I proto budou Trumpovi odporovat ve všech možných otázkách.

Měsíc na triumf

Americký prezident má velkou moc a i bez Kongresu bude schopen prosadit část své vlastní politiky. Obzvlášť v domácích otázkách však bude silně oslaben a i v zahraničí bude Donald Trump muset postupovat opatrněji. Demokraté sice nebudou mít dost křesel na to, aby spustili a úspěšně provedli impeachment k odvolání prezidenta, ale budou schopni zablokovat většinu jeho nových návrhů a jmenování do funkcí. Trump navíc bude čelit stejnému problému jako Biden a Obama, kdy ho američtí voliči budou vinit i z akcí, za které spíše může kongres, a to kvůli dlouhodobě přehnaným očekáváním, která Američané mají o svých vůdcích. Výsledky tak sice nemusí okamžitě vést k prudkým změnám, ale pravděpodobně budou smrtelnou ránou pro Trumpovskou politickou linii a jejího dědice v dalších prezidentských volbách.

Neoblíbenost současné administrativy je obzvlášť dobře vidět v tom, jaké státy mají Demokraté ve volebním hledáčku. Státy jako Maine nebo Georgia nejsou velkým překvapením, ale i dlouhodobě pro-trumpovské industriální státy, jako je Ohio, mohou padnout do rukou opozice. A pak je tu Texas, který je už 40 let baštou Republikánů a jenž nyní stojí na hraně velkého demokratického obrození. Zastupitel James Talarico dokázal dobře propojit svého republikánského oponenta s prezidentem a dle průzkumů má velmi dobrou šanci uštědřit republikánské baště první velkou porážku tohoto století. Snahy Demokratů znovu získat Texas, který do 80. let byl jejich vlastní državou, trvají už mnoho let, ale letos se poprvé zdají jako reálná hrozba.

Co může Donald Trump a Republikáni provést? Problém je tak trochu dvojitý, a to v tom ohledu, že se prezident zdá mnoha kandidátům jako přítěž, ale na druhou stranu má stále legii téměř fanatických loajalistů. Kandidát, který by se proti Trumpovi obrátil, může rychle přijít o zcela nutnou část svých voličů, kteří pak prostě nepřijdou k volbám vůbec. Zůstat loajální však také plně nemůže, protože přijde o šanci získat nerozhodnuté voliče, jež nemusí mít rádi Demokraty, ale dnes jsou také otevřeně nepřátelští k Trumpovi. Najít zlatou střední linii je velmi obtížné a málokterý kandidát se zatím odvážil k otevřené roztržce s Bílým domem.

Ideální by pro Republikány bylo posílit prezidentovu popularitu, ale ta se zdá spíše na cestě dál dolů. Kolaps mírových jednání s Íránem ve spojení s krizí v Jemenu vedly v posledních týdnech k dalšímu růstu cen pohonných hmot a Trumpův krátkodobý úspěch, kdy ceny začaly po jarních měsících opět klesat, tak nevydržel ani celé léto. Zoufalé výkřiky o velkých finančních darech jsou pak brány jako nesmysl, a to především proto, že Trump už podobné sliby učinil v posledních dvou rocích několikrát a nikdy je nesplnil. Zdá se tak, že nás skutečně čeká Trumpův legislativní Armageddon.

Zdroje a další četba:

Chantal, François Vergniolle de, ed. Obama’s Fractured Legacy: The Politics and Policies of an Embattled Presidency. Edinburgh University Press, 384 stran, 2020, ISBN: 978-1474454940

Marquez, Alexandra: Several Republicans start to distance themselves from Trump as the midterms near, NBC News, 17. 9. 2026 Online: https://www.nbcnews.com/politics/2026-election/several-republicans-start-distance-trump-midterms-rcna598334

Paulsen, Diana: Trump breaks with many Republican midterm candidates, voters on key tech issues, ABC news, 19. 9. 2026, Online: https://abcnews.com/Politics/trump-breaks-republican-midterm-candidates-voters-key-tech/story?id=136540625

Cooper, Jonathan: Rising gas prices frustrate voters. Trump says it’s an ‚inexpensive price to pay‘ for the Iran war, Associated Press, 20. 9. 2026, Online: https://apnews.com/article/gas-prices-trump-midterms-affordability-iran-war-d2f5d5aa7ecc1f6d55d8f5759db03150

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
Midterms

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz