Článek
15:58. 9. 10. Moment kdy padla stará česká levice?
Tuto krátkou poznámku jsem si do mobilu napsal při sledování parlamentních voleb roku 2021. Právě v tento moment se Česká strana sociálně demokratická definitivně v sčítání hlasů propadla pod 5%. Poprvé tak neměla zasednout v poslanecké sněmovně. KSČM už tuto hranici překročila o hodinu dříve a česká levice se tak zdála kompletně poražena. Její situace se od té doby o moc nezlepšila. KSČM je dnes závislá na novém sdružení Stačilo!, ke kterému se nyní připojila také strana kdysi známá jako ČSSD. Proč tomu tak je? Kdo za to může? A má ještě česká sociální demokracie v dnešní době smysl?
Dlouhé umírání
O historii bývalé ČSSD se v poslední době mluví poměrně často. Nejstarší politická strana, komplikované vztahy se zbytkem levice či úspěchy jejích bývalých vůdců jsou často skloňovány jejími spojenci i oponenty. Málokdo však mluví o fascinujících paralelách mezi dějinami sociálně demokratického hnutí a historií českého národa. Původně strana k Habsburkům neutrální či přímo přátelská, sociální demokracie rychle změnila názor na konci roku 1918 a prohlásila se za hrdého šampióna české nezávislosti.
Roku 1948 se přes odpor mnoha svých členů sloučila s komunisty a většina jejích voličů tuto realitu rychle přijala. Krátké období charakterizované nadějí na obnovu bylo roku 1968 rozdrceno sovětskými tanky. Sametová revoluce vedla k velkolepému znovuzrození a nové prosperitě. Člověk může pouze doufat, že tato propojenost zůstane v minulosti a náš stát nečeká podobný sešup jako moderní sociální demokracii.
A je to kolaps vskutku tvrdý. Bývalá ČSSD naposledy zvládla zvýšit svůj počet volebních hlasů ( na více než 32%), roku 2006 a to v době, kdy byl u kormidla vůdce současné ČSSD, Jiří Paroubek. Už pod jeho velením však došlo k propadu o téměř třetinu hlasů a toto krvácení nemělo skončit ani s příchodem jeho nástupce, Bohuslava Sobotky. Ten roku 2013 dokázal jako poslední člen své strany vyhrát volby s 20% hlasů, ale následná koalice s hnutím ANO a KDU-ČSL měla stranu zredukovat na pouhých 7% v dalších parlamentních volbách. Jan Hamáček přebral těžce oslabenou stranu a rozhodl se, že nová koalice s hnutím ANO pomůže zastavit krvácení. Bohužel zapomněl na první pravidlo české politiky. Pokud něco navrhne Jan Hamáček, tak to absolutně nikdy nedělej.
A tak strana vypadla z parlamentu. Pod novým velením Michala Šmardy mělo dojít k absolutně radikální změně. Strana se přejmenovala a nově byla známá jako Socdem. Kvalitu nového jména si každý musí ohodnotit sám, ale přejmenování jasně prokázalo dvě věci. Za prvé, změnit název má přibližně podobný efekt jako dlouhé zírání do zdi a politickou stranu vám to fakt nezachrání. Za druhé, Jana Wolfová prokázala, že má úžasný smysl pro humor, když si bývalý název hned vzala a použila ho pro svou vlastní stranu (Česká suverenita sociální demokracie). Následně ji bohužel ve vedení této strany nahradila nechtěná relikvie politické minulosti, Jiří Paroubek. To že se s ním pak sociální demokracie začala soudit, už bylo pravou třešničkou na dortu politické neschopnosti.
Dnes se v souvislosti se sociální demokracií nejčastěji mluví o spojenectví mezi Janou Maláčovou a sdružením Stačilo! To mnozí označují za fatální ránu pro kdysi silnou politickou stranu, ale spíše se jedná o finální gesto. Ve volebních průzkumech se sociální demokracie spíše než parlamentu dlouhodobě přibližuje straně Zelených. Z 24 000 členů, které strana měla roku 2010 jich dnes zbylo kolem 4 000. Zkrachovaly kampaně do krajů, Evropského parlamentu a senátu. O neslavné prezidentské kampani Josef Středuli raději ani nemluvme. Jana Maláčová se evidentně rozhodla, že šance na sněmovní mandát stojí za menší románek s komunisty a dala tak své straně ránu z milosti.
Analýza zkázy
„Kéž by se vrátila silná sociálně demokratická strana. Podobnou sílu na české levici potřebujeme.“
Tuto větu je v různých formách v posledních letech běžné slyšet. Říkají ji různí politici, experti a novináři, kteří se pozastavují nad současným stavem české politické scény. Problém je, že tato slova věčně zní od lidí, jenž by sociální demokracii s největší pravděpodobností nikdy nevolili.
Hledat hlavní důvod pro kolaps sociální demokracie je aktem hodným Sisyfa. Budoucí politologové se o ně pravděpodobně budou hádat dlouhé roky a možná i dekády. Jsou zde samozřejmě důvody, které má bývalá ČSSD společné s dalšími evropskými stranami. Nástup nových politických hnutí, především ANO, ale dříve také Věci veřejné a do jisté míry i SPD Tomia Okamury. Nezapomeňme, že současný útočný pes krajní pravice, Jaroslav Foldyna, byl mnoho let loajálním poslancem sociální demokracie. Mění se také složení voličů, když ubývá klasických dělnických tříd, které jsou pro sociálně demokratickou stranu klíčoví.
Krize české sociální demokracie není samozřejmě nijak unikátní. Kolaps tradičních stran pravice i levice se stal součástí celoevropského vývoje a můžeme je vidět i u našich vlastních sousedů. Téměř nikdy však sociální demokracie nezkolabovala tak jako v českých zemích. V Rakousku a Německu ztratila místní hnutí velké množství voličů, ale jsou daleko od vypadnutí z parlamentu a v obou zemích se dokonce stala klíčovými členy nových vlád. Ve vládě je také polská Levice a řada sociálně demokratických stran západní a východní Evropy. Poměrně unikátní je Slovensko, kde se Směr premiéra Fica posouvá spíše ke krajní pravici, ale i zde převzalo sociálně demokratickou roli hnutí Hlas.
Kompletní vypadnutí z parlamentu je však na evropské úrovni skutečně unikátní krizí. Ta krize má dvě jména. Miloš Zeman a Andrej Babiš. Dříve zostuzený předseda sociální demokracie se po získání prezidentského úřadu rozhodl pro pomstu a po osmi letech aktivních snah se mu skutečně podařilo sociální demokracii politicky zdecimovat. Potupné pokusy Jana Hamáčka usmířit se s hradem pomocí narozeninové jitrnice a dalších vazalských darů pouze celé věci dodaly komickou stránku. A Andrej Babiš? Ten se předvedl jako daleko schopnější a prohnanější politik než celé vedení bývalé ČSSD. Překonal už premiéra Sobotku a s Janem Hamáčkem to pak byla spíše hra na kočku a myš než skutečný politický souboj.
Sociální demokracie byla zabita stylem tisíce malých ran. Ty se začaly objevovat již při vnitrostranických bojích po odchodu Jiřího Paroubka a na světlo plně vyšly při tzv. Lánském převratu, kdy se Miloš Zeman s částí strany pokusil odstranit premiéra Sobotku. Tato nejednotnost se rychle propojila s výše zmiňovanými problémy a začala silně podkopávat důvěru voličů ve stranu. Bývalá ČSSD by situaci možná ještě zvládla, kdyby se neobjevila atraktivní politická alternativa. Těch se však na české scéně objevilo hned několik. ANO a SPD si rozebraly její starší voličské kádry, zatímco STAN a Piráti převzaly mladé progresivní elementy. A když strana přijde o téměř všechny voliče tak už ji máloco pomůže.
A co ti mladí?
Nikdy jsem neměl v lásce zobecňování názorů mé generace (ony milované názory mladých), ale u bývalé ČSSD učiním výjimku a to díky překvapivé jednotě naší pozice. Buď se jí smějeme a nebo už se o ní vůbec nezajímáme. To není žádná novinka. Během demonstrací hnutí Milion chvilek jsme my mladí měli poměrně jasného nepřítele a to Andreje Babiše a hnutí ANO. ČSSD byla jeho nepříliš chytrým poskokem, což nejlépe znázorňovala velkolepá prohlášení Jana Hamáčka o červených liniích, jež nedovolí Babišovi překročit. Všechny samozřejmě překročeny byly a celá ČSSD se stala zdrojem pro černý humor a občasná vyjádření lítosti. Kdyby má generace sociální demokraty neměla ráda, tak by to bylo daleko lepší. Nechuť se v politice dá postupně zvrátit. Ale my jsme je začali považovat za špatný vtip, což je v politice vskutku ničivé.
Ještě horší je fakt, že nám sociální demokracie není schopná prakticky nic nabídnout. Všechny její pozice jsou dnes zastoupeny existujícími parlamentními stranami, které jsou navíc daleko lepší v jejich prosazování. Progresivní blok, který chce další posuny v právech LGBT a podobných otázkách? Ten bude volit STAN či Piráty. Mladí, kteří chtějí větší sociální zajištění či alespoň více slev na zvládnutí života? Andrej Babiš sice názory mění pravidelně, ale za jeho vlády jsme alespoň dostali slevy na jízdné. A stejně tak tomu je i ve všech dalších otázkách. Proč se obtěžovat volit sociální demokracii, když máme daleko lepší varianty?
Tento sentiment mi vyjádřilo už mnoho známých, kteří by svými politickými názory ve většině zemí patřili k voličům sociálně demokratických stran. I těch pár, co bylo ještě do nedávna ochotno podporovat českou sociální demokracii se čím dál více ohlíží po jiných variantách. Rozhodnutí Jany Maláčové je pro ně v jistém ohledu vysvobozením. Představuje ideální argument, proč už dál nemusí se stranou ztrácet čas. Někteří lidé budou nad osudem bývalé ČSSD ještě dlouho smutnit. Osobně si myslím, že je nejvyšší čas ji definitivně pohřbít a nechat ji odpočívat na politickém hřbitově. Sbohem a díky za NATO!
Osud sociální demokracie byl možná zpečetěn už v posledních parlamentních volbách. Nebo vstupem do druhé Babišovy vlády. Možná už návratem Miloše Zemana do české politiky. O tom nechť rozhodnou budoucí politologové. Rozhodujícím momentem však určitě není krok Jany Maláčové spojit se s komunisty. To už je spíše poslední kopnutí tonoucího námořníka. Socdem z něj vytěží maximálně dvě poslanecká křesla, což je za předání sociální demokracie komunistům ještě poměrně mizerná odměna, ale doba se evidentně změnila. Zdeněk Fierlinger dokázal z podobné akce vytěžit před sedmdesáti lety i premiérské křeslo.
Zdroje a další četba:
Keating, Michael: The Crisis of Social Democracy in Europe, Edinburgh University Press, 2013, 288 stran, ISBN: 978-0748665822
ČTK: Jiří Paroubek se stal předsedou strany Česká suverenita, nahradil Janu Volfovou, (online), 2024: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/paroubek-byl-zvolen-predsedou-cssd-nahradil-janu-volfovou/r~887b1b92cd8b11ee83060cc47ab5f122/
Kubová, Andrea v iROZHLAS: Během posledního roku přišla sociální demokracie o 2000 členů. Novým hnutím naopak lidé přibývají (online), 2020: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/politicke-strany-kscm-kdu-csl-ceska-piratska-strana-cssd-ano-spd-stan-top-09_2012301522_dok
Doubravová, Barbora v Seznam Zprávy: Maláčová povede Stačilo! v Praze. Hnutí rozhodlo o kandidátkách, (online) 2025: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-malacova-povede-stacilo-v-praze-hnuti-rozhodlo-o-kandidatkach-282271
