Článek
Pro začátek si připomeňme, jak a kdy slovo „chcimír“ vůbec vzniklo. Bylo to při posledních prezidentských volbách. Do druhého kola se dostal bývalý nejvyšší vojenský velitel NATO, armádní generál Petr Pavel, a velkopodnikatel, politik Andrej Babiš. Babiš se chtěl vůči Pavlovi vymezit a spustil velkou negativní kampaň. „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat, ne voják,“ hlásaly billboardy na každém rohu. V diskuzích pak Babiš donekonečna opakoval, že chce mír. Chci mír…chci mír…chcimír…
Bylo to tak přehnané, že na to naše tvořivé obyvatelstvo začalo dělat vtipy, třeba:
Babiš sedí večer u stolu. Přichází Monika a praví: „K večeři budou párky, Andreji. Co chceš, hořčici nebo kečup?“
„Já chci mír,“ odpovídá bez zaváhání Babiš.
Před 2. kolem prezidentských voleb přišla první velká antisystémová demonstrace (21.1.23). Na ní bylo možné hojně spatřit proruské symboly. Ruské vlajky i trikolóru, svatojiřské stuhy, logo Wagnerovy armády. A objevili se zde demonstranti v tričkách s nápisem „Jsem chcimír.“ Demonstraci tehdy organizoval silně prorusky zaměřený Ladislav Vrabel s Jindřichem Rajchlem.
Na další demonstraci již dokonce Rajchl prodával oblečení s tímto nápisem.
A tak vznikl „chcimír.“
Kdo je to tedy chcimír?
Chcimír je člověk, který navrhuje řešit ruskou agresi na Ukrajině tím, že Západ přestane Ukrajině pomáhat. (čeština 2.0)
Abychom mohli zhodnotit, jestli chce chcimír opravdu mír, potřebujeme znát přesnou definici míru:
Mír je stav, kdy mezi lidmi, skupinami a státy nevládne nenávist a konflikty mezi nimi nevedou k hromadnému násilí. (wikipedie)
Představme si, co se stane, když použijeme „chcimírovské“ řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Západní svět řekne Ukrajině, že toho bylo dost. Dodávky zbraní se zastavují. Nechť Ukrajina a Rusko zasednou k jednacímu stolu. V tu chvíli Rusové budou vědět, že mají jisté vítězství.
Co čekají chcimíři od Ruska, které napadlo sousední stát jen kvůli imperiálním choutkám? Opravdu si myslí, že Rusové řeknou: „Když už vás západ nebude podporovat, tak s vámi přestaneme válčit, zřekneme se snadného vítězství nad celou Ukrajinou a zasedneme s vámi k jednacímu stolu, drazí Ukrajinci“?
Ne, tohle si většina chcimírů opravdu nemyslí. Je jim úplně jedno, jak dopadne Ukrajina. Spravedlnost pro cizí zemi je jim zcela lhostejná. Jen doufají, že už se ten konflikt přestane řešit. Že naše republika nebude mít další náklady spojené s touto válkou. A potom budeme dělat, že se vlastně nic nestalo. Zrušíme sankce proti Rusku a ono nám bude zase dodávat ten levný plyn, ne?!
Existují chcimíři – idealisté, kteří se domnívají, že i při porážce Ukrajiny se její obyvatelé budou mít lépe. Přestane se válčit, přestanou létat bomby, přestane se zabíjet. Ukrajina spadne pod okupační správu Ruska.
Život v okupaci rozhodně definici míru nenaplňuje. Vždyť si to představte: Většině ukrajinských rodin Rusové někoho zabili. Mnozí obyvatelé budou tuto porážku těžce nést a budou se stavět na odpor. Ten bude potřeba zlomit systematickým násilím proti Ukrajincům. Musejí dostat strach, jinak se Rusům nepodrobí. A při takovém podrobování se ztratí lecjaký zločin okupantů. Začíná se uplatňovat právo silnějšího. Máte něco, co by okupanti chtěli? Hezký rozlehlý dům, pěkné auto, obchod s atraktivním zbožím nebo, nedej bože, krásnou dceru? No tak to máte smůlu. Také byste se měli obávat opilých vojáků. Ti dokážou páchat i nesmyslné násilí.
Teď se prosím vraťte o pár řádek zpátky a přečtěte si znova definici míru. Okupace země cizí mocností nesplňuje definici míru ani v nejmenším!
Bohužel musím všechny chcimíry zklamat: jejich řešení nemají šanci na úspěch.
Předhodíme Ukrajinu Rusku?
- Čeká nás další vlna uprchlíků z Ukrajiny. A o týden později z Moldavska. Mnohem větší než ta první. Doufám, že se na ně těšíte…
- Sankce proti Rusku zůstanou zachovány. I když se strhne bitva o jejich zrušení. Konečná bude jistě metat kozelce a vykřikovat, že ty sankce poškozují akorát „našelidi.“ To bude mít ale naše vrchní komunistka smůlu. S těmi sankcemi nepohne. Bude to totiž jedna z mála věcí, které mohou zbrzdit ruský imperialismus.
- Už mezi námi a naším nepřítelem nebude ležet rozlehlá Ukrajina. Bude potřeba navýšit rozpočet na obranu.
Chcimírské řešení je pro naši zemi zjevně nevýhodné. Proč tedy Kateřina Konečná, Tomio Okamura a další opoziční politici prosazují toto řešení?
Chtějí se zmocnit hlasů nespokojených občanů.
Pandemie covidu, energetická krize a uprchlická vlna z Ukrajiny se podepsaly na naší životní úrovni. Naši občané mírně zchudli a chtěli by se mít opět lépe.
Navíc opoziční politici vycítili příležitost ulovení hlasů propadlých v minulých volbách.
Kateřina Konečná prohlásila, že musíme Putinovi věřit.
Sice často lhal, rozpoutal největší válečný konflikt od druhé světové války, ale Kateřina má pocit, že to Putin myslí dobře a upřímně. S ní možná ano…
Na závěr si odpovězme na otázku z úvodu článku. Mír chtějí všichni normální lidé kromě chcimírů. Těm stačí iluze míru. Spravedlivý boj Ukrajinců za svobodu je obtěžuje, prokázat lidství a pomoci napadenému jim příliš nevoní. Raději budou zpochybňovat legitimnost boje Ukrajinců. To je ale téma na další článek.
Citace:
https://cnn.iprima.cz/konecna-ohledne-miru-na-ukrajine-musime-putinovi-verit-jen-brani-svou-zemi-pred-ohrozenim-435663
