Článek
Podíl nezaměstnaných osob vystřelil v únoru na 5,2 %, na úřadech práce je 381 705 lidí. Vypadá to děsivě, jenže čísla mají několik vrstev. Rozdíl mezi statistikami, propast mezi okresy a nové nastavení podpor vytváří mozaiku, ve které jedno procento rozhodně neříká celý příběh.
5,2 % na titulcích, ale tři různé reality v datech
„Nejvíc Čechů bez práce za posledních 10 let.“ Titulek zní jako siréna, jenže únorových 5,2 % rozhodně není rekord dekády, ale „jen“ nejvyšší únorová hodnota od roku 2017.
Podíl nezaměstnaných osob (PNO) 5,2 % znamená 381 705 lidí na úřadech práce. Úřad práce přitom únor 2026 popisuje jako typický zimní vrchol a připomíná, že historické maximum od roku 2005 bylo 8 % v lednu 2014, tedy výrazně nad dnešní úrovní.
Největší optický trik vzniká ve chvíli, kdy se do jednoho titulku sleje PNO a „nezaměstnanost podle ČSÚ“. Ve skutečnosti jde o dvě různé statistiky.
- PNO počítá Úřad práce z registrovaných dosažitelných uchazečů ve věku 15–64 let.
- Český statistický úřad měří v šetření pracovních sil obecnou míru nezaměstnanosti jako podíl nezaměstnaných na pracovní síle podle metodiky ILO, jak ji popisují oficiální metodiky měření nezaměstnanosti Českého statistického úřadu.
Zatímco PNO vyskočil v únoru na 5,2 %, obecná míra nezaměstnanosti se podle dat České bankovní asociace a ČSÚ drží kolem 3,3 %. I s únorovým číslem tak Česko dál patří mezi země s nejnižší nezaměstnaností v EU, kde Eurostat za leden 2026 uvádí průměr 5,8 %.
Znovu a znovu se opakuje stejný vzorec: lidé slyší „5,2 % nezaměstnanost“, ale nevědí, že PNO a míra ČSÚ popisují jiný výřez trhu práce. Stejné prostředí, jiné metriky. Proto číslo 5,2 % zní mnohem hrozivěji než „tři procenta nezaměstnaných“, i když obě statistiky mluví o té samé ekonomice.
Další optická past je celostátní průměr, který zakryje propast mezi okresy. Úřad práce ukazuje Most s PNO 10,4 %, Karvinou s 10,3 % nebo Chomutov a Sokolov s 8,1 %, zatímco Praha‑východ či Praha‑západ drží podíl nezaměstnaných pod třemi procenty.
Podobně působí i celostátní průměrná mzda 48 171 Kč za 1.–3. čtvrtletí 2025, kterou vyhlásilo MPSV na základě dat ČSÚ. Většina lidí v okresech typu Most tuto „průměrnou“ mzdu nikdy neuvidí, stejně jako většina regionů nepozná pražsky nízkou nezaměstnanost.
A právě tady se začíná lámat příběh rekordních 5,2 % a rodí se obraz dvou úplně odlišných Česek, které v jedné statistice splývají do jednoho čísla.
Dvě Česka: soutěž dvaceti lidí na místo a účet za nezaměstnané
Za průměrem 5,2 % leží ekonomika, která funguje úplně jinak v Karviné a úplně jinak v Praze‑východ. Únorová data Úřadu práce ukazují Most s PNO 10,4 %, Karvinou 10,3 % a Bruntál 9,4 %, zatímco v okresech Praha‑východ, Praha‑západ nebo Rychnov nad Kněžnou se podíl nezaměstnaných drží pod třemi procenty.
V celé republice připadá na jedno volné místo v průměru 4,3 uchazeče. Ale v některých okresech čísla skáčou úplně jinam:
- Karviná: 20,6 uchazeče na jedno místo,
- Sokolov: 18,4 uchazeče,
- Děčín: 17,1 uchazeče,
- Bruntál: 13,6 uchazeče,
- při celkových 89 705 volných pracovních místech v celé ČR.
Z těchto čísel se stává každodenní realita člověka mimo velká města. V Karviné statisticky čeká přes dvacet lidí na každé volné pracovní místo, často v dělnických profesích, přičemž poměr 20,6 uchazeče na jedno místo se vztahuje souhrnně na všechna nahlášená volná místa v okrese. V Praze znamená stejné procento často jen nepříjemnou položku ve statistice, ne existenční drama.
Lze tak mluvit o „dvou Českých republikách“: jedné, kde zaměstnavatelé shánějí lidi a přetahují se o ně, a druhé, kde uchazeči nosí životopisy od dveří ke dveřím a většina výběrových řízení skončí zamítavou odpovědí.
Druhé Česko se promítá i do státní pokladny, která každý měsíc platí účet za rostoucí nezaměstnanost. Úřad práce vyčísluje únorové výdaje na podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikace na 1,718 miliardy korun, zatímco v lednu stát vydal zhruba 1,268 miliardy, tedy asi o 450 milionů méně.
Analýza Ministerstva práce a sociálních věcí odhaduje, že v celoročním součtu vyskočí výdaje na podporu zhruba o 31 % oproti roku 2025. Z toho 83 % nárůstu připadá na legislativní změny účinné od 1. ledna 2026 a zbytek na růst mezd, ze kterých úřady podporu počítají.
Mýty o „nezaměstnaných na dávkách“ ale často vůbec neodpovídají tvrdým datům. V únoru pobíralo podporu v nezaměstnanosti 111 872 lidí, tedy 29,3 % všech uchazečů. Zhruba sedm z deseti registrovaných tak žilo bez jakékoli podpory a naráželo přitom na přeplněný trh práce ve svém regionu.
Maximální podpora 38 537 Kč, kterou zákon nastavil jako 80 % průměrné mzdy 48 171 Kč podle oficiálního sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o průměrné mzdě, navíc představovala strop, na který podle MPSV za první dva měsíce roku dosáhlo jen 5 664 uchazečů. To je jen zlomek z únorových 381 705 registrovaných.
Otázka tedy nezní, jestli „se lidem vyplatí nepracovat“, ale jestli česká ekonomika dokáže v příštích měsících vytvořit dost nových míst právě tam, kde už dnes na jedno z nich čekají desítky lidí a kde se sezónní výkyvy mísí s trvalým rizikem.
Sezónní vrchol, žádný kolaps, ale kapsy trvalého rizika
Únorových 5,2 % tak především představuje sezónní vrchol, nikoli signál blížícího se kolapsu trhu práce. Úřad práce sám popisuje únor jako poslední „zimní“ měsíc před jarním nádechem českého trhu práce a nárůst PNO spojuje s běžným sezónním vývojem, kdy teprve březen až červen přinášejí nástup stavebních a jiných sezónních prací.
Stejná zpráva zároveň hlásí meziměsíční nárůst počtu volných pracovních míst na 89 705. To je náznak, že zaměstnavatelé začínají chystat jarní náborové vlny a trh práce se po zimní pauze pozvolna rozhýbává.
Makroekonomické predikce potvrzují, že Česko v nejbližších letech nečeká drama ve stylu masové nezaměstnanosti. Ministerstvo financí ve své lednové prognóze počítá s tím, že obecná míra nezaměstnanosti podle výběrového šetření ČSÚ se v letech 2025 i 2026 udrží v průměru kolem 2,8 %, jak uvádějí oficiální makroekonomické predikce Ministerstva financí. To je méně než 2,9 % ve třetím čtvrtletí 2025, které pro loňek uváděl Český statistický úřad.
Analytické texty ČSÚ o evropském trhu práce zároveň ukazují, že Evropa jako celek zatím nečelí plošnému rozpadu zaměstnanosti a že Česko patří mezi země s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii.
Tato uklidňující celostátní čísla ale nesmažou mapu rizikových kapes, na které narážíme v datech i v příbězích čtenářů. Úřad práce v únoru uvádí nejvyšší PNO v Ústeckém kraji se 7,6 % a v Moravskoslezském kraji se 7,0 %, což potvrzuje dlouhodobě slabší situaci průmyslových regionů na severu Čech a severu Moravy.
V těchto okresech se i v lepších časech snadno udrží podíl nezaměstnaných kolem 8 až 10 %, zatímco Praha nebo části středních Čech budou dál fungovat téměř v režimu plné zaměstnanosti. Právě to je klíčová linie budoucího napětí.
Odpověď na otázku zda „bude ještě hůř?“ není naštěstí tak dramatická. Celé Česko nečeká lavina propouštění, současná čísla spíš naznačují sezónní vrchol před jarním poklesem nezaměstnanosti a postupným oživením ekonomiky, se kterým počítají i predikce Ministerstva financí.
Pro obyvatele Mostu, Karviné nebo Sokolova ale může další rok znamenat pořád stejný boj o každé místo v okresech, kde PNO stabilně osciluje kolem 8 až 10 % a kde jedna statistická desetina procentního bodu vůbec nezachytí pocit existenční nejistoty.
Zda „bude hůř“, tak v české realitě mnohem víc určuje vaše PSČ než jedno velké procento v celostátní tabulce, a přesně tak bychom podle nás měli číst i budoucí titulky o „alarmující nezaměstnanosti“.
