Článek
Petr Fiala po prohraných volbách neodchází do ústraní ani do „čestné“ funkce. Staví si vlastní politický projekt, který může mluvit k voličům mimo volební kampaně. A právě tady začíná být zajímavé, co mu dovoluje zákon a co s tím mohou udělat ostatní.
Fiala neodchází, 11. února převrátil očekávání
11. února 2026 část pravice čekala, že se Petr Fiala přesune do Senátu nebo rovnou do boje o Hrad. Expremiér ale na síti X oznámil, že zůstane „obyčejným“ poslancem a zároveň spouští nový projekt Politické fórum Petra Fialy, z.ú. Tím okamžikem se změnil příběh jeho odchodu z vlády i z čela ODS.
Na podzim 2025 jsem byl se silným mandátem zvolen poslancem. Velmi si vážím důvěry a podpory svých voličů, a proto budu svůj poslanecký mandát nadále vykonávat. Děkuji všem, kteří mě v uplynulých dnech a týdnech vyzývali ke kandidatuře do Senátu či dokonce k tomu, abych se… pic.twitter.com/5GqB5UxreD
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 11, 2026
Po volbách 2025 vystřídal Fialův kabinet Andrej Babiš, koalice SPOLU skončila druhá. Fiala se vzdal předsednictví ODS, přijal roli řadového zákonodárce a mnozí komentátoři malovali scénář „Vystrčilova nástupce v Senátu“ nebo budoucí prezidentské kandidatury. On sám ale sahá po jiném typu moci, méně viditelné, o to trvalejší.
Namísto reprezentační funkce volí kombinaci poslaneckého mandátu a vlastního ústavu, který se soustředí na ideje, obsah a mladé publikum. Neřeší, kdo bude sedět v horní komoře, ale jakým jazykem se bude mluvit o pravici, svobodě a Západu.
Politické fórum vzniká jako zapsaný ústav podle občanského zákoníku, nikoli jako politická strana. Ústav podle paragrafů o ústavech slouží „společensky nebo hospodářsky užitečné činnosti“ a každoročně zveřejňuje výroční zprávu o činnosti a hospodaření uložením do sbírky listin. Vypadá to nenápadně, ale právní forma přesně vymezuje, co ústav může a co ne.
Kandidátku do Sněmovny však podle volebního zákona podává jen politická strana nebo hnutí. Fialovo fórum tak ani z podstaty své právní formy nejde cestou přímého soutěžení ve volbách. I proto o něm mluví jako o „politickém projektu“, který nehoní mandáty, ale vstupuje do politiky jiným vchodem a hledá jinou páku vlivu.
Podle dostupných vyjádření chce Politické fórum „systematicky rozvíjet, kultivovat a popularizovat myšlenky svobody a demokracie, zejména mezi mladými lidmi“ a oficiálně nehodlá konkurovat politickým stranám. Expremiér tedy nesedá na senátorskou lavici ani neobjíždí kraje jako prezidentský uchazeč, buduje platformu, která může ovlivňovat témata i bez volebního loga. A přesně tady se otevírá klíčová otázka, jakou moc české zákony podobnému ústavu vlastně dávají.
Think-tank místo strany?
Odpověď začíná u peněz a obsahu, ne u kandidátek. Zapsaný ústav kandidátku nevede, ale může získat jiný nástroj: pokud platí obsah v prostoru politické komunikace, může ovlivňovat agendu. Jenže pravidla hry se mění i tady.
Nařízení (EU) 2024/900 o transparentnosti a cílení politické reklamy, plně použitelné od 10. října 2025, zpřísňuje podmínky pro každého, kdo platí sdělení s cílem ovlivnit politické názory nebo volby. Podle této regulace musí být u politické reklamy jasně uvedeno, kdo ji platí a za kolik, což se vztahuje i na projekty typu think-tank, pokud vstupují do veřejné debaty přes placený obsah. Podrobněji to shrnuje shrnutí nařízení (EU) 2024/900 o transparentnosti a cílení politické reklamy.
V Česku nad tím drží dozor Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, strážce peněz v politice. Ten sleduje financování kampaní politických subjektů i dalších aktérů, kteří se snaží ovlivňovat voliče. A právě v této kombinaci evropských a českých pravidel se bude pohybovat i Fialovo fórum.
Nový zákon o volebních kampaních a politické reklamě č. 234/2025 Sb. přidává domácí pravidla: registraci tzv. třetích osob v kampani, výdajové limity a podrobnější kontrolu financování. Podle metodiky k registrovaným třetím osobám, kterou publikuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, má být jasné, kdo a za kolik vede kampaň i mimo oficiální kandidující subjekty.
Zákon zároveň říká, že registrovanou třetí osobu nemůže tvořit ústav. Jakákoli politická reklama Politického fóra je tedy svázaná jak evropskou regulací, tak českou normou, právní možnosti konkrétního zapsaného ústavu vstupovat do kampaní podléhají těmto omezením. Fórum však může investovat do činností, jako jsou konference, analýzy, diskuse nebo obsah na sociálních sítích, což odpovídá roli think-tanku, který netouží po volebním výsledku, ale po vlivu na to, o čem se ve společnosti mluví.
Současně se mění mapa pravice. 17. ledna 2026 zvolili delegáti kongresu ODS v Praze předsedou Martina Kupku a uzavřeli tím éru dvanáctiletého Fialova vedení. O necelý měsíc později expremiér spouští vlastní Politické fórum. Na pravici tak vzniká dvojí centrum, které se nemusí střetnout přímo ve volbách, přesto na sebe bude narážet.
Na jedné straně stojí formální šéf ODS s razítkem strany. Na druhé straně expremiér s vlastním ústavem, odborníky a publikem mimo stranickou hierarchii. Ve veřejné debatě se kolem projektu objevují úvahy, zda z něj nevyrůstá „nová strana“, Fiala ale podobné ambice otevřeně odmítá a zdůrazňuje, že nejde o stranu ani hnutí a že fórum nechce konkurovat stávajícím subjektům.
Projekt tak lze číst i jinak: Fiala nebojuje s Kupkou o hlasy, ale o to, kdo v příštích letech určí, co vlastně znamená „pravice“. A právě tahle ambice vysvětluje, proč si jako hlavní publikum vybírá mladé lidi, u nichž se rozhodne, čím bude pravice za pár let.
Mladí, svoboda a demokracie
Právě u mladé generace se Fialův plán vyostřuje. Politické fórum podle dostupných vyjádření míří hlavně na mladé lidi a na popularizaci „svobody a demokracie“, nikoli na sběr podpisů pod kandidátku. Zatímco bezprostředně po volbách se pozornost točí kolem nové vlády a rozložení sil, Fiala investuje čas, jméno a strukturu do těch, kteří k urnám půjdou masově až za několik let.
Lze v tom vidět dlouhodobější strategii než honbu za nejbližším průzkumem. Kdo dnes mladým vysvětlí, co znamená osobní odpovědnost, role státu nebo „Západ“, ten si za pět let možná nevybírá program, ale už jen logo. Voliči si pak nečtou volební brožury, spíš hledají značku, která odpovídá hodnotám, jež si osvojili už na střední škole.
Think-tankový formát dává Politickému fóru volnější ruce. Podle dosavadních informací má pořádat debaty, setkání, konference a vytvářet obsah pro sociální sítě. Místo billboardů tak do hry vstupují online texty, videa, studentské diskuse a další formáty, které neasociují klasickou kampaň, ale přesto formují politické uvažování.
Teoreticky se do podobných programů mohou hlásit také týmy napojené na expremiéra, který si přes ústav buduje vlastní hodnotovou líheň. Rodiče tak nemusí v budoucnu řešit jen to, co jejich dětem říká občanská výchova nebo TikTok, ale i to, jaký slovník svobody a demokracie přináší Politické fórum.
Představme si běžnou třídní besedu v roce 2027. Třetí ročník gymnázia sedí v lavicích, učitelka občanské výchovy představuje hosty „z Politického fóra Petra Fialy“. Tým mluví o svobodě slova, demokracii a odpovědnosti jednotlivce. Nezazní žádné „volejte číslo kandidátky“, jde o hodnoty, příběhy a rámování světa, které se žákům zapíše mnohem hlouběji než jednorázová kampaň.
Jde o scénář, který zatím nikdo oficiálně neslibuje, ale logicky navazuje na deklarované cíle ústavu pracovat hlavně s mladými a nabízet diskuse i mimo politické kampaně. Volby 2025 už rozhodly o vládě Andreje Babiše, obsadily ministerstva a rozdaly funkce, to podstatné se ale může dít jinde, v ústavech a think-tancích, které mezitím tiše mluví k dnešním středoškolákům. Proto otázka „co bude dál s Fialou“ možná míří vedle, důležitější zní, kdo vychová budoucí voliče české pravice a kdo jim vysvětlí, co si pod „svobodou a demokracií“ vůbec představit.
