Filip Turek jako pražský primátor? Kontroverzní politik Motoristů může být černým koněm voleb

Praha řeší otázku, která přesahuje lajky i billboardy: může se z Filipa Turka stát primátor hlavního města? V sázce není jen výsledek Motoristů, ale i tvrdá volební aritmetika a ochota 33 lidí v jediné místnosti říct jeho jméno nahlas.

V pražských debatách se pohodlně opakuje omyl, že kdo „urve nejvíc procent“, odnese si primátorský řetěz. Skutečnost běží v úplně jiné linii, kterou neurčují lajky, ale paragrafy a kalkulačka.

Cesta k primátorskému řetězu má v Praze jasně dané kroky:

Tuto logiku pevně ukotvuje pár konkrétních paragrafů. Podle zákona o hlavním městě Praze a volebního zákona volí primátora Zastupitelstvo hl. m. Prahy, platí pětiprocentní práh a d’Hondtova metoda přepočtu hlasů na mandáty. Každý „černý kůň“ se tedy může pohybovat jen v tomhle rámci, Filipa Turka nevyjímaje.

Pražské zastupitelstvo dnes připomíná malý parlament s 65 křesly. Zastupitelé v něm volí nejen primátora, ale i radu města, která fakticky řídí magistrát. Voliči obsadí křesla v komunálních volbách 9. a 10. října 2026 a až potom se na ustavujícím zasedání zvednou ruce pro konkrétní jméno primátora. Bez minimálně 33 hlasů v sále zůstane každý lídr jen mediální ikonou, i kdyby na něj padala sebevětší čísla z průzkumů.

Právě tady se láme Turkovův příběh. V eurovolbách 2024 získal přesně 152 196 preferenčních hlasů a zařadil se mezi nejúspěšnější kandidáty v zemi. Aktuální výzkum CVVM z ledna 2026, o němž média informovala 12. února 2026, ale zároveň ukazuje, že mu nedůvěřuje zhruba sedm z deseti Čechů a důvěru mu dává jen kolem pětiny respondentů. Když k tomu čtenář přidá sérii kauz kolem rasistických a sexistických výroků, které popisují česká i zahraniční média, dostane obraz „superstar“, jejíž jméno si mnozí politici na koaliční poradě raději vůbec neotevřou.

Turek je tak spíš figurka s obrovským dosahem a zároveň těžkým batohem nedůvěry, který jeho vyjednávací prostor omezuje ještě před vstupem do volební kampaně. I kdyby Motoristé v říjnu 2026 splnili všechny formální podmínky pro vstup do zastupitelstva, Turek nejdřív musí ukázat, že se dokáže odrazit od pražského dna jménem 2,3 procenta, tedy výsledku 2,29 procenta z posledních komunálních voleb, a přetavit virální slávu v reálné hlasy v urnách, což je úplně jiný druh skoku než ten na sociálních sítích.

Motoristé sobě dnes rádi budují image „černého koně“, který má zamíchat pražskou radnicí. Tvrdá čísla ale říkají něco jiného.

V komunálních volbách 2022 získalo hnutí v Praze jen 2,29 procenta hlasů, takže nezískalo ani jedno křeslo v zastupitelstvu. Zákon přitom jasně říká, že strana bez pěti procent se do zastupitelstva vůbec nedostane a voliči tak své lístky v praxi odloží do politického koše. Skok z 2,3 na 5 a více procent proto neznamená pár tisíc nespokojených řidičů, ale masivní změnu nálady v celé metropoli.

Komentáře pod pražskými příspěvky o nových cyklopruzích bývají plné rozhořčených řidičů, jejich hlas ale zatím v urnách zůstává tichý. Šéf Motoristů Petr Macinka postavil pražskou kampaň v roce 2022 na slibu rušit cyklopruhy, přidávat parkovací místa a stavět „město pro auta“, přesto skončil u 2,29 procenta. Pražská realita se tak chová jinak než hlučné facebookové skupiny, hlasy na internetu nejsou totéž co hlasy v urně.

Z toho plyne prostý závěr: Motoristům se zatím nedaří beze zbytku přetavit hněv v komentářích do hlasů. Ani Turkových 152 tisíc kroužků z eurovoleb nezaručí automatický přenos na magistrát. Koalice Přísaha a Motoristé sice v roce 2024 atakovala kolem deseti procent celostátně, ale v Praze Motoristé při posledních komunálních volbách zůstali na zmíněných 2,29 procenta.

Volební model agentury NMS z února 2025 navíc držel Motoristy pod pětiprocentní hranicí, kolem 4,8 procenta, a naznačil, že průlom do vyšší ligy nepřijde sám od sebe. Veřejně dostupné volební modely NMS pro únor 2026 v době rešerše zveřejněny nebyly, takže každý, kdo dnes Turka pasuje na jistého primátora, spíš sází na pocit než na data.

Řeči o „černém koni pražských voleb“ tak berme s velkou rezervou, protože zatím tak mluví hlavně titulky a sociální sítě, nikoli výsledkové listiny, a skutečná hra se rozjede až ve chvíli, kdy by Motoristé případně překročili pětiprocentní hranici a vstoupili do sálu, kde se bude počítat úplně něco jiného než sdílení.

Jakmile se dveře do zastupitelstva případně otevřou, začne teprve ta podstatná část příběhu. Ne v newsfeedu, ale v tiché jednací místnosti.

Filip Turek dnes nesedí jen v jedné židli, ale rovnou ve třech. Jako čestný prezident Motoristů sobě, poslanec od října 2025 a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal jmenovaný 12. ledna 2026 koncentruje vliv v parlamentu, ve vládě i ve vlastním hnutí, jak ukazují informace na stránkách Vlády ČR.

Zákony takovou kumulaci umožňují, žádný paragraf výslovně nezakazuje, aby poslanec zároveň vedl Prahu. Politici ale často reagují jinak než paragrafy a podobná koncentrace moci v jedné osobě u nich vyvolává otázky dřív, než začnou vyjednávat o koalici. Nejde jen o to, co je formálně možné, ale i o to, co jsou partneři ochotni podepsat.

Praha už ostatně jeden takový souběh zažila. Bohuslav Svoboda po volbách 2022 určitou dobu spojoval funkci poslance a primátora, což vyvolalo spíš debatu o jeho časových možnostech než o legislativní čistotě. U Turka by ale kumulace poslance, vládního zmocněnce a případného primátora dopadla na stůl spolu s už zmíněnou sedmdesátiprocentní nedůvěrou a kontroverzní pověstí doma i v zahraničí.

Navíc Česká pirátská strana ve své povolební strategii z července 2025 výslovně uvádí, že vylučuje spolupráci s ANO, SPD, Motoristy sobě a subjekty, které označuje za extremisty. Každý pražský vyjednavač si tak nejspíš velmi pečlivě rozmyslí, jestli zrovna Turka posadí do čela koalice, která má nést pražskou politiku další čtyři roky.

Je dobré si připomenout scénu z února 2023, kdy Praha po skoro pěti měsících vyjednávání konečně zvolila primátora. Koalice SPOLU, Pirátů a STAN tehdy držela v 65členném zastupitelstvu 36 křesel, a přesto Bohuslav Svoboda nakonec získal 50 hlasů, protože se na jeho jméně shodla širší většina. V sále tehdy nehrál roli žádný facebookový přenos, ale jen seznam jmen na papíře a zvednuté ruce zastupitelů, což bude platit i v říjnu 2026.

Na otázku z titulku tak lze odpovědět s chladnou hlavou: Filip Turek se může stát „černým koněm“ pražských voleb, pokud z dnešních 2,29 procent v metropoli vybuduje pětiprocentní a vyšší podporu a zároveň přesvědčí partnery, aby mu v tiché místnosti dali 33 hlasů navzdory 70% nedůvěře a trojímu souběhu funkcí, a jestli se mu to skutečně povede, ukáže až večer po volbách 9. a 10. října 2026, ne předčasné titulky ani algoritmy sociálních sítí.