Článek
Čtvrt miliardy korun označit za „symbolickou“ částku zvládne jen ten, kdo s ní neplatí nájem ani potraviny. Nový ministr zemědělství Martin Šebestyán ale přesně to dělá, když je ve funkci od 15. prosince 2025 a vláda už v lednu 2026 znovu otevírá program, z něhož v minulosti profitovaly i podniky velikosti Agrofertu. A právě na tom se nejlépe ukáže, jestli dnes chrání venkov, nebo byznys premiéra Andreje Babiše.
Čtvrt miliardy „symbolicky“. Kdo si na ni sáhne
V běžné rodině se 250 milionů korun neobjeví ani ve snu. V rozpočtu ministerstva zemědělství jde „jen“ o něco přes 0,5 % rozpočtu MZe a zhruba 6 % národních dotací. Přesto tato suma rozhoduje o tom, kdo zpracuje jídlo, které si dáváte každý den do košíku.
Právě sem spadá program „Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu“. V minulosti z něj čerpali hlavně velcí hráči, ne malé rodinné provozovny. Nový ministr zemědělství Martin Šebestyán je ve funkci od 15. prosince 2025 a vláda už v lednu 2026 vyčleňuje na tentýž titul dalších 250 milionů korun, zatímco ministr se tváří, že jen dolaďuje systém.
Do stejného obrazu zapadá právní rovina, kterou politici často odsouvají stranou. Audit Evropské komise z roku 2020 potvrdil střet zájmů Andreje Babiše: jako politik měl vliv na přidělování dotací koncernu Agrofert, jehož je konečným vlastníkem, i když jej převedl do svěřenských fondů. Tento závěr shrnuje tisková zpráva Evropského parlamentu.
Podle § 4c zákona o střetu zájmů nesmí politik přes svůj vliv na stát pomáhat vlastním firmám k veřejným penězům. V srpnu 2025 proto ministr zemědělství Marek Výborný v médiích oznamuje vymáhání 5,1 miliardy korun neoprávněně vyplacených dotací po firmách Agrofertu. Stát tím veřejně přiznává problém, zatímco nový ministr mezitím premiérovi z vlády znovu otevírá stejná dotační vrátka.
Velká část veřejnosti si přesto dál myslí, že audit EU Agrofertu dotace „uřízl“. Z dostupných dat to nevyplývá. Státní zemědělský intervenční fond v roce 2023 neproplatil asi půl miliardy korun u 28 žádostí firem z Agrofertu v návaznosti na audit, jiné zemědělské platby ale holding dál čerpá nebo o ně vede soudní spory. U obnoveného programu za 250 milionů korun je příjem žádostí společností z holdingu Agrofert ze strany SZIF nyní formálně pozastaven, rozhodující však bude teprve konkrétní nastavení pravidel programu ze strany ministerstva.
Aby se čtvrt miliardy z vašich daní znovu nerozplynula v mlze holdingů, sledujeme, kdo a jak dnes ministrovi kryje záda, protože právě tam se může lámat celý příběh těchto dotací.
Výbor, který rozhoduje dřív než televize
Klíč k dotacím neleží v Bruselu, ale v jedné sněmovní zasedačce. V čele zemědělského výboru dnes stojí poslankyně hnutí ANO Monika Oborná, místopředsednická křesla drží mimo jiné další poslanci ANO a SPD. Dohromady tvoří jádro vládní koalice ANO, SPD a Motoristé Andreje Babiše.
Právě tento výbor projednává zemědělskou politiku i dotační programy dávno předtím, než se o nich dozvíte z večerních zpráv. Z pozvánek na schůzi výboru vyplývá, že se měl 17. února 2026 zabývat i obnovením programu pro velké zpracovatelské podniky. Jenže ke dni 21. února 2026 se ve veřejně dostupných materiálech Poslanecké sněmovny nepodařilo dohledat konkrétní usnesení ani stenozáznam hlasování k tomuto bodu.
Výsledek? Vládní většina drží ministra v bezpečí, i když veřejnost nevidí, kdo jak zvedl ruku. Formálně je vše v pořádku, politicky ale mizí transparentnost u rozhodnutí, která přerozdělují stovky milionů korun.
Mezitím běží jiná kontrola, která ukazuje, kam tento typ podpory vede. Podle závěrů kontrolní akce NKÚ 21/33 vyplatilo ministerstvo zemědělství v letech 2018–2021 z národního programu na „podporu zpracování zemědělských produktů…“ velkým zpracovatelským firmám 1,7 miliardy korun, přestože strategie mluvila o preferenci mikropodniků a malých a středních firem.
Úředníci postupně zvýšili maximální dotaci až na 37,5 milionu na projekt a otevřeli původně „malou“ operaci také velkým podnikům. Většina prostředků tak skončila u firem s desítkami až stovkami milionů zisků ročně. Stejný typ titulu nyní vláda obnovuje s částkou 250 milionů korun, přičemž velcí hráči už přesně vědí, jakou cestou dojít k pokladně.
Za těmito miliardami se ale skrývají konkrétní lidé na venkově, kteří u stejného programu často zůstávají jen v roli statistů, a právě jejich příběhy ukazují, jak systém ve skutečnosti funguje.
Když velcí bohatnou a malí mizí: co říkají čísla a venkov
Český venkov mezitím tiše řídne. Podle strukturálních dat Českého statistického úřadu klesl počet zemědělských podniků mezi rokem 2000 a šetřením v roce 2023 zhruba z 39 tisíc na 33 tisíc. Zároveň průměrná výměra jednoho podniku vzrostla přibližně z 93 na více než 100 hektarů.
Produkce se tedy dál koncentruje do větších subjektů. Kontrola NKÚ 21/33 popisuje, jak tento trend stát fakticky podporuje tím, že investiční dotace na zpracování zemědělských produktů směřují hlavně k velkým potravinářským firmám. Z veřejných materiálů k obnovenému programu za 250 milionů korun zatím plyne, že opět jde o investiční podporu zpracovatelského sektoru, který byl historicky spojován především s velkými potravinářskými podniky včetně firem z koncernu Agrofert. Přesné nastavení nového kola programu ale ministerstvo dosud nedopřesnilo.
Za těmito čísly nejsou jen excelové tabulky, ale konkrétní osudy. Předseda Asociace soukromého zemědělství mluví v souvislosti s podporou velkých zpracovatelů o roli „placeného lobbisty dvacítky největších koncernů“ a popisuje systém, v němž malý farmář supluje statistu.
Typický ilustrační příběh z Vysočiny vypadá takto: rodinná farma žádá o dotaci na malou mlékárnu, aby mohla prodávat vlastní sýry. Úřad její projekt odmítne. Stejný titul přitom podle kontrol NKÚ přináší velkým zpracovatelským závodům dotace v řádu desítek milionů na jeden projekt. Programy s nálepkou „pro všechny“ tak ve skutečnosti běží hlavně pro ty největší.
Když se taková rozhodnutí opakují roky, plní účty velkých firem a nechávají prázdné ruce malých, je jasné, že nejde jen o náhodu, ale o systém, do kterého teď vstupuje i nová vláda s Andrejem Babišem v čele.
Vláda, střet zájmů a otázka, komu ministr slouží
Parlamentní volby přitom probudily jiná očekávání. Mnoho voličů ANO a SPD doufalo, že nová vláda „srovná Babišovy účty s Bruselem“ a postaví se k jeho střetu zájmů tvrději než předchozí kabinet.
Prezident 15. prosince 2025 jmenuje Andreje Babiše premiérem vlády ANO, SPD a Motoristů. Ta zároveň přivádí na ministerstvo zemědělství Martina Šebestyána. Podle informací serveru Novinky zůstává Babiš i nadále jediným akcionářem holdingu Agrofert a dosud jej nepřevedl do avizovaného nového svěřenského fondu.
Tato vláda schvaluje navýšení rozpočtu MZe zhruba o 3,5 miliardy korun a zároveň obnovuje program za 250 milionů, z něhož firmy z koncernu Agrofert v minulosti čerpaly. Místo „srovnávání účtů“ tak vidíme spíš posílení pohodlí pro premiérovu firmu.
Evropský audit přitom zůstává na stole. Tisková zpráva Evropského parlamentu z května 2021 shrnuje, že střet zájmů Andreje Babiše ohrožuje proplácení části dotací z rozpočtu EU. Transparency International opakovaně upozorňuje, že zákon o střetu zájmů má právě takovým situacím bránit.
Ministr Výborný v srpnu 2025 oznamuje vymáhání 5,1 miliardy korun po Agrofertu, ale Státní zemědělský intervenční fond zahajuje první řízení až na podzim 2025 a kvůli Babišovu střetu zájmů postupně pozastavuje některé dotace firmám z holdingu. Stát tedy jednou rukou pomalu vymáhá staré peníze, druhou rukou v osobě nového ministra otevírá nové dotační kohoutky.
Když ministr zemědělství pár týdnů po nástupu sedí ve vládě, která znovu spouští program, z něhož v minulosti těžil holding jeho vlastního premiéra, a opírá se přitom o většinu ANO, SPD a Motoristů v zemědělském výboru, nepůsobí jako nestranný správce venkova.
Odpověď, zda máme ministra zemědělství, nebo ministra Agrofertu, si musí dát každý sám. Fakta z Bruselu, z kontrol NKÚ i ze sněmovního výboru dnes ale nebezpečně překlápějí misky vah směrem k Babišovu holdingu, a tím i od těch, kdo českou půdu skutečně obdělávají.
Právě v tom, jak se s těmito dotacemi nyní naloží, se ukáže, komu doopravdy slouží současná vládní politika.
