Motoristé dělají Babišovi víc škody než užitku. Proč si je ve vládě pořád nechává?

Na papíře je to jednoduchá rovnice: bez Motoristů nemá Andrej Babiš ve Sněmovně většinu. Jenže s nimi platí jinou cenu, kterou nepočítají kalkulačky, ale prezident, spojenci v NATO i samotní řidiči. A právě tam se tenhle příběh začíná lámat.

Třináct poslanců Motoristů dělí Babišovu vládu od pádu. Bez nich dá s SPD dohromady jen 95 hlasů, s nimi má 108 ze 200, tedy jasnou většinu, která rozhoduje o důvěře vládě podle článku 68 Ústavy a složení Sněmovny podle Českého statistického úřadu.

Není to abstraktní matematika. Je to rozdíl mezi kabinetem, který by při hlasování o důvěře neměl vlastní většinu, a vládou, která si prosadí rozpočet i klíčové zákony.

Motoristé jsou tak čistý mocenský nástroj, který Babiš k přežití vlády potřebuje. Jenže tenhle nástroj mu zároveň systematicky rozkládá obraz u prezidenta i na ulici.

Protest na Hradčanském náměstí v říjnu 2025 ukázal, jak toxickým symbolem se Motoristé stali. Tisíce lidí zaplnily prostor před Hradem a vyzvaly prezidenta, aby odmítl Motoristy ve vedení ministerstva životního prostředí, konkrétně kandidáta Petra Macinky. Z ulice tak přišel jasný signál, že spojenectví Babiše s Motoristy neodrazuje jen „pražskou kavárnu“, ale i voliče, kteří sledují Hrad spíš v televizi než na sociálních sítích.

Tím se však příběh rozkrojeného Babišova obrazu teprve otevřel, protože nejostřejší kapitola přišla s Filipem Turkem.

Premiér 12. ledna 2026 pronáší větu: „v televizi nechceme slyšet jméno Turek“ a slibuje, že chce mít „kauzu Turek z krku“. Pro středové publikum tím vysílá uklidňující signál, že problém řeší.

Jenže tentýž den vláda vytváří funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal a jmenuje do ní právě Filipa Turka, jak potvrzuje oficiální web vlády. Navenek uklidňující prohlášení, uvnitř systému nová pozice pro Filipa Turka z Motoristů.

Je to učebnicová dvojí hru: premiér uklidňuje středové publikum slovy, ale současně plní koaliční účet Motoristům. A právě tady se podle nás příběh láme. Kvůli 108 hlasům nezačíná Babiš ohýbat jen vlastní výroky, ale i fungování státních institucí.

Prezident Petr Pavel v kauze Filip Turek drží tvrdou brzdu. Už 22. prosince 2025 po osobním jednání říká, že Turka ministrem životního prostředí nejmenuje. Mezitím policie prověřuje Turkovy starší výroky na sítích kvůli paragrafům o nenávistných projevech a podpoře trestných činů.

Přesto vláda 12. ledna vytváří pro Turka novou pozici zmocněnce pro Green Deal. Vláda tak obchází prezidentovu stopku a udržuje Filipa Turka v centru ekologické politiky. 4. února 2026 prezident svůj odmítavý postoj označuje za definitivní. To vysílá jasný signál spojencům i domácím institucím, že kvůli koaličnímu partnerovi Babiš raději hledá kličky, než aby spor skutečně uklidnil.

Jenže napětí s Hradem nekončí u Turka, protože Motoristé se dostávají do střetu s prezidentem i na poli zahraniční politiky.

Napětí se přesouvá z životního prostředí do citlivé oblasti zahraniční politiky. Ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka posílá prezidentovi sérii SMS, které Petr Pavel 27. ledna 2026 zveřejňuje a označuje za pokus o „politické vydírání“, případ předává NCOZ.

Macinka pak veřejně hrozí, že prezident nemá jezdit na summit NATO, a oznamuje, že o svém postoji informuje generálního tajemníka Aliance. Vláda zároveň blokuje desítky už dříve schválených velvyslanců.

Běžný volič sleduje, jak se kvůli malému koaličnímu partnerovi proměňuje spor o složení vlády v otevřenou válku o reprezentaci Česka vůči spojencům. To už není jen interní koaliční přestřelka, ale obraz celé země navenek.

V takové chvíli se nabízí klíčová otázka, která vrací debatu zpět na začátek: kolik hlasů Motoristé vlastně Babišovi přinášejí navíc a kolik ho stojí v politickém kapitálu.

Volební model Kantaru pro Českou televizi v lednu přisuzuje ANO 34,5 procenta, zatímco Motoristé se drží na pěti procentech, tedy těsně nad hranicí vstupu do Sněmovny. Z někdejšího překvapení voleb 2025, kdy Motoristé získali 6,77 procenta a třináct mandátů, se tak stává slabý partner závislý na silném ANO.

Průzkum NMS pro Český rozhlas zároveň ukazuje, že téměř polovina Čechů považuje ministerstvo pro sport, které drží Boris Šťastný za Motoristy, za zbytečné. V očích části veřejnosti se tak vládní účast Motoristů mění z příslibu na přítěž.

Motoristé tak vládě přidávají těsnou většinu, ale v očích veřejnosti a spojenců generují hluk, který oslabuje i samotného Babiše. To se pak promítá i do dalšího klíčového tématu, na kterém Motoristé staví svou identitu, do boje proti „bruselskému zdražování benzinu“.

Právě tady se láme rozdíl mezi politickým sloganem a právní realitou Evropské unie.

V srdci kampaně Motoristů stojí systém EU ETS2, tedy nové emisní povolenky pro dopravu a vytápění budov. Evropské instituce ho schválily v roce 2023 a podle analýzy Ústavu státu a práva AV ČR už dnes tvoří závaznou součást unijního práva, kterou členské státy musejí převést do vlastní legislativy.

Politická dohoda z konce roku 2025 posouvá ostrý start systému na rok 2028, ale monitoring emisí běží už nyní. Podle odborných odhadů mají emisní povolenky postupně přidat k ceně benzinu jednotky korun na litr, závisle na tržní ceně povolenky.

Samozřejmě, žádná národní vláda nemá vypínač, kterým by ETS2 prostě „nezavedla“, ať už se premiér jmenuje Babiš, nebo kdokoli jiný. Vláda může měnit parametry kompenzací, ale ne vyjmout Česko z evropského systému.

Současně Evropská unie rozbíhá Sociální klimatický fond, který má dopady ETS2 tlumit hlavně u zranitelných domácností. Evropská komise hovoří o 86,7 miliardy eur v letech 2026 až 2032, z nichž na Česko připadnou odhadem desítky miliard korun na příspěvky, dotace a zateplování podle Evropské komise.

Vláda tak může:

Ale nedokáže zrušit samotnou povinnost platit povolenky. Přesto Motoristé staví svou politickou identitu na sloganu, že „zastaví ETS2“ a ochrání peněženky řidičů. Jde o iluzi, která se při střetu s právní realitou nevyhnutelně rozpadne.

Bilance proto vypadá střízlivě. Volby 2025 vynesly Motoristům 6,77 procenta a třináct mandátů, ale další modely je posílají k pětiprocentní hranici, tedy do pozice slabého partnera závislého na ANO. Motoristé tak už nepředstavují rostoucí hvězdu, ale spíš zátěž, kvůli níž Babiš obětuje středové voliče a vede války s prezidentem i spojenci v NATO.

Na papíře mu Motoristé přidávají číslo 108, v reálné politice mu však odčítají důvěryhodnost doma i venku, a na účtu za benzin tím řidič podle všeho ušetří jen zlomek toho, co mu dnes koalice slibuje.