Nová vláda, nová důchodová reforma: První změny mají začít platit už letos, máme se začít obávat?

Místo slibované velké reformy přijdou letos seniorům jen stovky navíc, zatímco nejdražší změny vláda odsouvá. Kdo na nich ve finále vydělá a kdo je zaplatí?

Od ledna 2026 se všechny starobní, invalidní i pozůstalostní důchody zvyšují klasickou valorizací. Podle výpočtů zveřejněných v tiskové zprávě ministerstva práce tak průměrný starobní důchod roste o 668 korun na 21 839 korun měsíčně.

Toto navýšení vychází z dosavadního valorizačního vzorce. Ten sleduje inflaci a růst mezd, ne novou reformu, o které politici mluví v předvolebních debatách. Většina seniorů tak uvidí v peněžence jen pár stovek navíc, nikoli slibovanou „velkou změnu“.

Jedna novinka už ale v systému tiše pracuje. Kdo je v penzi a zároveň si přivydělává, může od roku 2025 využívat slevu 6,5 % na důchodovém pojistném. Snižuje si tak odvody z hrubé mzdy, nebo z vyměřovacího základu jako OSVČ, a zvyšuje si čistý příjem, i když oficiální důchod roste jen valorizací.

Klíčové politické sliby nové vlády se totiž posouvají dál. Podle schváleného programového prohlášení vlády Andreje Babiše má teprve přijít:

Ministr práce Aleš Juchelka tyto body opakovaně popsal ve výstupech pro ČTK a zdůrazňuje, že je vloží do samostatné novely, která má začít platit nejdříve v roce 2027. K 9. únoru 2026 však vláda tuto důchodovou novelu ještě ani nepředložila Parlamentu, natož aby ji poslanci schválili, takže letošní reálnou hru určují jiná pravidla než líbivé politické heslo.

Otázka proto zní jinak, než naznačují slogany: kdo už dnes dokáže z nastavených pravidel vytěžit víc než těch pár stovek z valorizace?

Právě pracující důchodci dnes otevírají úplně jinou kapitolu, než jakou znají čistě „pasivní“ penzisté. Sleva 6,5 % na důchodovém pojištění, kterou zavedl zákon č. 417/2024 Sb., už v říjnu 2025 využilo 145 600 seniorů a seniorek v zaměstnání nebo podnikání.

Podle těchto dat si tito lidé průměrně zvedli čistý měsíční příjem o 2 257 korun. Sleva funguje jednoduše: kdo pobírá starobní důchod a zároveň pracuje na pracovní smlouvu, dohodu nad limitem nebo jako OSVČ, tomu stát na straně zaměstnance o 6,5 procentního bodu sníží sazbu pojistného.

Z pohledu každodenního života je to ještě srozumitelnější na konkrétním příkladu. Odborné výpočty ukazují, že zaměstnaný důchodce s hrubou mzdou 30 000 korun si díky slevě polepší zhruba o 2 000 korun čistého měsíčně, což odpovídá i průměrnému přilepšení z října 2025. U OSVČ se podobně snižuje sazba sociálního pojištění z 29,2 % na 22,7 %, takže podnikající senior ročně ušetří nižší tisíce korun, které mu zůstávají v kapse.

Program vlády navíc počítá s tím, že po přijetí důchodové novely se za každý další „rok práce“ po dosažení důchodového věku automaticky přidá 1,5 % vyměřovacího základu k samotnému důchodu, bez nutnosti podávat žádost. Kombinace okamžité měsíční úspory a budoucího navýšení penze tak z práce v důchodu dělá úplně jinou hru, než jakou znali dnešní sedmdesátníci.

Jenže vláda zároveň otevírá ještě jednu velkou kapitolu, která míří na ty, kdo nepracují „za stolem“, ale v náročných podmínkách a s podlomeným zdravím.

Od 1. ledna 2026 dostávají první konkrétní výhodu lidé v náročných profesích. Zákon č. 324/2025 Sb. ukládá zaměstnavatelům povinnost odvádět za pracovníky v rizikových profesích třetí kategorie příspěvek 4 % z měsíčního vyměřovacího základu na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění.

Platí to v případě, že zaměstnanec odpracuje alespoň tři rizikové směny a o tento příspěvek požádá. Jde o typické profese s vysokou fyzickou zátěží nebo prací v extrémním chladu či teple. Ministerstvo financí otevřeně říká, že tito lidé mají díky třetímu pilíři nashromáždit peníze na období předdůchodu, tedy na několik let před oficiálním důchodovým věkem.

Vedle toho dál platí klasické věkové příplatky podle zákona o důchodovém pojištění. Ten dnes přidává:

Plánovaných 500 korun v 80 letech má podle vládního programu tyto bonusy rozšířit, nikoli nahradit. Stát tedy postupně skládá mozaiku různých přilepšení: valorizace, slevy pro pracující, bonusy za další práci v důchodu i povinné příspěvky do třetího pilíře pro náročné profese.

Když se všechny tyto prvky sečtou, je zřejmé, že seniorům stát v součtu rozdává stále víc, a přesně tady se začíná lámat další zásadní téma – zastropování důchodového věku na 65 let.

Politici prezentují strop důchodového věku 65 let jako čisté vítězství pro budoucí penzisty. Čísla ale ukazují, že jde o velmi drahý dárek.

Předchozí reforma nastavila trajektorii tak, aby důchodový věk po roce 2030 postupně rostl nad dnešní strop a u mladších ročníků mířil zhruba ke 67 letům. Národní rozpočtová rada spočítala, že právě delší práce patří k opatřením s největší úsporou a může dlouhodobě zlepšit saldo veřejných financí až o 1,2 procentního bodu HDP.

Nová vláda však tento trend obrací a chce věk zastropovat na 65 letech, jak slibuje ve svém programovém prohlášení. Bývalý ministr práce Marian Jurečka proto pro deník E15 odhadl, že po roce 2032 vyjde zastavení zvyšování věku na zhruba 1 % HDP ročně navíc, tedy v dnešních cenách asi 80 miliard korun ročně.

Národní rozpočtová rada popisuje ve své informační studii ještě tvrdší scénář, pokud vláda strop 65 let prosadí bez jakýchkoli kompenzacních kroků. A právě tam se ukazuje, kde může mít „vítězství“ nad pozdějším odchodem do penze nepříjemnou dohru.

Podle Národní rozpočtové rady může důchodový systém bez dalšího zvyšování důchodového věku po roce 2035 generovat deficity kolem 3,5 % HDP ročně. Samotné udržení stropu 65 let zhorší saldo oproti původní reformní trajektorii zhruba o 1 až 2 procentní body HDP.

Ekonomové proto mluví o třech základních cestách, které se mohou v praxi kombinovat:

Čísla se v analýzách mírně liší. Marian Jurečka mluví o 1 % HDP, rozpočtová rada o zhoršení ve výši 1,4 až 2,1 % HDP, všechny seriózní propočty ale míří stejným směrem: strop 65 let bez doprovodných kroků zhoršuje dlouhodobou udržitelnost důchodů.

Nová vláda tedy skutečně přináší novou důchodovou reformu, jen v jiném tempu, než by čekala většina současných seniorů. První viditelné změny letos představují jen menší úpravy a cílené bonusy, zatímco velké dárky typu stropu 65 let přijdou až za pár let s cenovkou, kterou nakonec zaplatíme všichni na daních nebo na omezených službách státu.