Článek
Starověká Persie je dodnes zaplněna ideou tajemství. Oponenti Řeků a později Alexandra Makedonského, jejich role v historii byla často viděna pouze skrz oči jejich nepřátel, a těch památek, jež po nich přežili. Skrze ně také dostáváme fascinující příběh synů zakladatele říše, Kýra II. velikého. Jejich pád a smrt, nahrazení uzurpujícím mágem Gaumatou, jenž následné podlehl novému ochránci pravdy, Dareiovi I. Co je na tom pravdy? A jak tento příběh přežil o moderní doby? Pojďme společně na cestou mýtem, historií a starověkou Persií.
Ospravedlňující příběh
Pro pořádek je dobré vědět odkud příběh známe. Pochází především o Řeckých historiků, Hérodota a Ktésiáse, a takzvaného Behistunského nápisu, jenž Dareios nechal stvořit během své vlády.
Kýros veliký zemřel kolem roku 530, buď v bitvě nebo ve spánku (verzí je mnoho). Po sobě zanechal dva syny. Kambýses II. se stal novým králem králů, a jeho bratr Bardija (také znám jako Smerdis), byl jmenován guvernérem východních provincií. Kambýses měl ambice svého otce, ale ne jeho moudrost a rozhodl se vést tvrdou a nemilosrdnou invazi Egypta. Zde pustošil chrámy a dopustil se moha zločinů, dokud Egypťany neporazil. Obzvlášť se provinil vraždou posvátného býka, jehož slavnost považoval za urážlivou.
Kambýses, dle Hérodota po šíleném snu o tom, že bude svržen svým bratrem, nechal Bardiju zavraždit a uchoval to jako tajemství. Ale konspirace v Persii se rozhodla Kambýsese nahradit a použila k tomu muže jenž vypadal úplně stejně jako zemřelý princ, tak moc že ho nerozeznali vlastní manželky (některé z nichž byli jeho sestry). Kambýses se o zradě dozvěděl v Egyptě, ale než se mohl vrátit tak zemřel na infekční zranění.
Behistun má podobnou verzi, ale Bardija byl zavražděn hned po bratrově nástupu na trůn. Ktésias souhlasí s Perskou verzí a navíc doplňuje, že muž, jenž nahradil Badiju dokázal udržet šarádu pět let, než zemřel Kambýses. Na pravé identitě falešného Bardiji se zdroje neshodují, ale pro usnadnění použijeme Behistunský nápis o mágovi Gaumatovi. Mágové byli kmen a kněží pod Perskou vládou, Řeky považováni za černokněžníky, z jejichž názvu vzniklo moderní slovo magie.
Gaumata podplatil své poddané uvolněním tvrdé politiky jíž praktikoval Kambýses, ale ne všichni byli ochotni se smířit s jeho vládou. 7 šlechticů si uvědomilo pravdu a rozhodlo se svrhnout uzurpátora z trůnu. Gaumatu útok nečekal a byl konspirátory, pod vedením králova bratrance Dareiose, zabit. Dareios následně vyhrál soutěž o to kdo se stane novým králem králů, potlačil rebelie, jež vzápětí vypukly a obnovil právoplatnou dynastii na trůn. Krásný a povzbuzující příběh. Škoda, že s největší pravděpodobností kompletně smyšlený.
Zrádná realita
Jakmile opustíme Řecké zdroje a Dareiovi vlastní slova, celý příběh o uzurpátorech a spravedlivém osvoboditeli se začíná hroutit. Realita je jiná už u Kambýsese II. Egyptské psané a archeologické nálezy mohutně protiřečí legendě o bláznivém znesvětiteli. Kambýses byl rozhodně dobyvatel, což samo o sobě znamenalo určitou nemilosrdnost, ale ve své politice se dosti podobal svému moudrému otci Kýrovi. V Egyptě se nechal korunovat jako faraón, vzdal hold místním bohům a zaručil náboženskou toleranci, v Persii plně běžnou. A posvátný býk? Ten vskutku zemřel, ale Kambýses ho nejen že nezavraždil, ale dokonce nechal pohřbít ve velkolepém sarkofágu.
Příběh o bratrovraždě se s těmito detaily zdá mnohem méně pravděpodobný, ale již předtím byl nesmyslný. Idea o perfektním dvojníkovi, jenž se tak podobal Kýrovu synovi, že ho nerozeznali ani jeho manželky a sestry, je absurdní nesmysl, jenž patří do pohádek, a ne do objektivní reality. Pokud tedy ne Gaumata, koho zavraždili Perští aristokraté? S největší pravděpodobností legitimního krále králů a Kýrova syna Bardiju. To by také vysvětlovalo mohutnou vlnu povstání, jež s Dareiovím nástupem vypukla po celé říši. V Babylonu, Anatolii i ve Východních provinciích se separatisté vzbouřili, což se nestalo po Kýrově ani Kambýsesově smrti. Bouřili se proti uzurpátorovi Dareiovi? Je možné, že své přísahy, jež dali Kýrovi a jeho potomkům, nechtěli přenést na uzurpátora legitimní moci.
Dareios věděl, že potřebuje ospravedlnit svou vládu. Behistunský nápis se o to snaží hned na několika liniích. Příběh o bratrovraždě a uzurpátorovi Gaumatovi je hlavní, ale ne tou nejdůležitější. Dareios se také rozhodl pohrát si s rodovými liniemi. Achaimenovský klan byl starověkou rodinou, jenž hrála důležitou roli při vzestupu Kýra II. Sám Dareios byl pravděpodobně dobyvatelův vzdálený bratranec. To však nestačilo. A tak využil svého dávného předka, Achaimena, o němž prohlásil, že je společným předkem jak Dareia, tak Kýra velikého a jeho synů. Díky tomu také byli po dlouhou dobu všichni Starověcí Perští králové označováni za Achaimenovce, ale moderní historie se posouvá k dělení na Teichovce (Kýros, jeho předci a synové) a Achaimenovce (Dareios I. a jeho potomci).
Milénia triumfující Dareios
Co přesně se stalo? Proč nás zde historie tak dlouho klamala? Největším problémem jsou zdroje. Ohromné množství vlastních Perských záznamů bylo zničeno po Alexandrově dobyvačném tažení. Další zdroje, jako například ty Egyptské, dlouho nebyli rozluštěny. K jejich objevené docházelo postupně a dlouho jim v Orientalistickém pohledu Evropských institucí nebyl dáván dostatečný význam. Naopak, v Evropě vládla až fanatická důvěra ve zdroje Řecké, což nás vede k jádru problému.
Hérodotos, otec historie. A také člověk s vlastními názory, představami a ideologickými cíli. A často velmi nekvalitními zdroji. Obzvlášť co se otázek Egypta a více východních oblastí týče, Hérodotos často přichází s příběhy, jenž moderní výzkum objasňuje jako nesmysli, či nepochopení místních tradic. Obzvlášť co se Persie týče vyvstávají problémy vlastního přesvědčení. Hérodotos byl sice poddaným Persie, ale ve svém smyšlení silně pro-Řecký. To se silně projevilo v jeho karikaturním a ne-konsistentním vyobrazení Xerxése I., ale také ochotě uvěřit nejrůznějším historkám, které se šířili o Kambýsovi a Bardijovi. Vzhledem k podpoře od vládnoucí dynastie, jež na těchto příbězích stavila svou legitimitu, mohl Hérodotos bez problému pošpinit odkaz Kýrovích synů na další milénia. Ktésiás, jenž sloužil na Perském dvoře a v mnohém Hérodotovi oponoval, také opakuje tyto příběhy, na čemž není nic zvláštního, když sloužil Dareiovím potomkům.
Přes svou uzurpaci a hraní si s historií, musí být uznána Dareiova schopnost jako vladaře. Rozšířil říši ve všech světových směrech, vybudoval velikou síť cest po celém svém panství a spojil co byla do t doby spíše skupina polo-nezávislých států. Perská byrokracie, jenž bude převzata a okopírována prakticky všemi kdo jí v následujících dvou tisíciletích budou vládnout vznikla za jeho vlády. Pokud Kýros II. Perskou říši vybojoval, Dareios I. zajistil její pokračování. Ale přes všechna svá prohlášení o boji za pravdu tak učinil jen díky lži a uzurpaci. Zdali slavné následky světí krvavé prostředky, to si musí rozhodnout každý z nás.
Zdroje a další četba:
LLEWELLYN-JONES, Lloyd. Persians: the age of the great kings. First published. London: Wildfire, 2022. xiv, 432 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-1-4722-7728-2.
HOLLAND, Tom. Perský oheň: první světová velmoc a boj o Západ. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2007. 415 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-7363-094-2.
Colburn, Henry P. (2020). Archaeology of Empire in Achaemenid Egypt. Edinburgh University Press. pp. 279–288. ISBN 9781474452366.
