Článek
Bylo 18. dubna 1943, když se japonský admirál Jamamoto Isoroku připravoval na přistání na tichomořském ostrově Bougainville ležícím u Šalamounových ostrovů. Po chvíli, co se od jeho letadla odpoutala doprovodná letka japonského letectva, se na obzoru objevilo 18 amerických dálkových stíhačů.
Bombardér, ve kterém cestoval samotný admirál se svým štábem, nebyl ozbrojen a snažil se uniknout z dosahu amerických letadel. Ta ovšem využila momentu překvapení a dva stíhací letouny zahájily palbu. Admirálův bombardér čelil takovému útoku, který nemohl skončit jinak než jeho zřícením.
Jamamoto Isoroku byl od roku 1939 vrchním velitelem japonského námořního letectva. Jeho otec byl japonský samuraj, který v letech 1868–1869 vedl boj s císařskou armádou, když se odmítal podřídit radikálnímu modernizačnímu programu. Za tuto neloajálnost byl nakonec zbaven své hodnosti a byl nucen se živit jako kovář a učitel.
Mladý budoucí admirál se naopak rychle adaptoval na přicházející změny a vystudoval námořní akademii jako jeden z nejlepších. Při své první válečné misi v roce 1905 utrpěl vážné zranění během námořní bitvy u Cušimy. I díky tomu se v 25 letech mohl pyšnit hodností nadporučíka.
Velkou roli v jeho životě hrála adopce ze strany vlivné japonské rodiny Jamamotových, když byl odebrán otci po jeho suspendování. Díky tomu se mu dostalo kvalitního vzdělání. Během první světové války si Japonsko uvědomilo, že v příští válce budou hlavním nepřítelem císařství Spojené státy. Mladý Isoroku odjel studovat na Harvard. Jako námořní atašé tak poznával zblízka svého příštího nepřítele a tyto získané znalosti mu nakonec pomohly k hodnosti admirála.
Tím se stal nejvlivnějším mužem v řadách císařské armády. Velké spory ovšem vedl s ostatními generály v japonské armádě. Zatímco většina z nich zastávala politiku brutální expanze do Číny, Jamamoto byl obhájcem konzervativnějšího směru.
Vedení japonské armády mladého admirála drželo stranou od konfliktu s Čínou a věřilo, že jeho znalosti Spojených států využije později. Sám Jamamoto upozorňoval na to, že pokud by nastal konflikt s USA, je on jediný, kdo je schopen japonskému císařství zaručit vítězství, kterého musí být dosaženo ve velmi krátké době. V opačném případě by dlouhodobý konflikt znamenal jistou porážku Japonska.
Jamamoto byl vášnivým hráčem strategických her a svou trpělivost dokázal přenést i do válečné strategie. Při plánování útoku na Pearl Harbor si byl velmi dobře vědom, že útok musí být překvapivý a silný. Pro samotný útok proto vyčlenil šest letadlových lodí se 440 stroji a vetší množství bitevních lodí a křižníků jako obranný doprovod. Se svým plánem ovšem narazil u ostatních admirálů, kteří nechtěli do útoku vrhnout takové množství námořní síly. Tomu tak nezbylo nic jiného než pohrozit svou rezignací, aby předloženou strategii dokázal prosadit.
Letecká bitva v tichomoří
Japonské námořnictvo v té době ustoupilo od stavby vojenských křižníků a soustředilo se na výstavbu velkých bitevních lodí. Tímto krokem se klasické námořní bitvy proměnily na boj moře – vzduch. Že se jedná o osudové rozhodnutí, se ukázalo v námořní bitvě u Midway, kde byly čtyři největší lodě císařského námořnictva potopeny a Japonsko nemělo natolik rychlé kapacity, aby takovou ztrátu nahradilo. Dalším velkým problémem bylo to, že spolu s nimi ztratila císařská armáda většinu svých perfektně vycvičených pilotů, které neměl kdo nahradit.
Klíčovým byl i styl boje, který vyznával Jamamoto. Ovlivněn starou samurajskou kulturou se nenechal inspirovat úspěchy německého námořnictva, když jejich ponorky způsobovaly značné problémy spojencům na zásobovacích trasách. Místo toho zastával hrdinský boj útočením na velitelské lodě, který se odehrával na hladině. To ovšem pro japonské námořnictvo znamenalo obrovské ztráty. Zásobovací lodě byly totiž dobře chráněny.
Pro samotného admirála se osudným stalo rozluštění rádiového kódu japonského námořnictva.
Nic netušící Jamamoto nasedl do svého letadla 18. dubna, kdy chtěl navštívit ostrov Bougainville. Účelem jeho cesty bylo posílení morálky vojáků po porážce na Guadalcanalu.
Jakmile americká strana zachytila tuto rádiovou zprávu, rozjela operaci Vengeance. Do vzduchu byly vyslány stíhačky Lockheed P-38 Lightning vybavené přídavnými nádržemi. Kvůli utajení museli piloti letět v malé výšce okolo deseti metrů nad hladinou moře. Ve vypočítaném čase se stíhačky ocitly za admirálovým bombardérem a osud jednoho z nejlepších japonských stratégů tak byl zpečetěn.
Mnozí japonští váleční experti považují admirálovu smrt za začátek konce Japonska ve druhé světové válce. Samotné japonské velení se snažilo držet informace o smrti oblíbeného admirála dlouho v tajnosti.
Při velkolepém státním pohřbu obdržel zesnulý Jamamoto medaili cti od německého vůdce.
Zdroj: British Pathé, Wikipedia, Warfarehistoricnetwork
