Článek
Andrej Babiš, nepřehlédnutelná silueta na horizontu české politiky, opět otáčí kormidlem své lodi. Otázka, která se vynořuje z hladin politického oceánu, ovšem zní: kam směřuje tento zkušený, avšak těžce čitelný navigátor?
Babiš přešel z podnikatelského prostředí k politické moci s obdivuhodnou lehkostí. Z pozice obchodního magnáta se přeměnil v politickou osobnost, kterou mnozí milují, a ještě více lidí nenávidí. Nyní, poté, co překonal nespočet politických bouří, se znovu chopil kormidla. Jeho cíl ovšem zůstává zahalen rouškou tajemství.
Tajemství, které podněcuje divoké spekulace, jak dokazuje analýza politoložky Petra Fausti pro iRozhlas.cz. Jedno je jisté, že Babiš chce opět zamířit k vrcholu politické moci. Cokoli ostatní bere jako svou osobní porážku. Otázka však zní: jakým směrem se vydává? Jakou trasu zvolí na své plavbě politickým oceánem? Bude to konzervatismus, liberalismus, nikdo neví.
Dlouholeté zkušenosti nám ukazují, že Babiš není člověk, který by se řídil mapou zavedených politických tras. Spíše preferuje své vlastní cesty, které si vymezuje podle aktuálních okolností. To může být důvodem jeho tajemství. Možná si uvědomuje, že přílišná otevřenost ohledně svých plánů by mu mohla více ublížit než pomoci.
Kromě posunu ke konzervatismu přijde Babiš i s antiamerikanismem, předpovídá politoložka Guastihttps://t.co/UJIeRE0XTj
— Jiří Pehe (@JiriPehe) June 9, 2023
Co však víme, je, že Babiš je pragmatický politik. Je zvyklý rozhodovat se pod tlakem a přizpůsobovat své plány podle aktuálních okolností. Není to typický ideolog, spíše politický řemeslník, který je schopen přeformulovat svou strategii podle toho, co je třeba.
Tato pragmatičnost se projevuje i v jeho přístupu k politickému kormidlu. Babiš se nesnaží naplánovat cestu z bodu A do bodu B. Spíše se snaží pohybovat mezi politickými útesy a bouřemi, které ho čekají. A to bez ohledu na to, jak to na konci cesty bude vypadat.
Na jedné straně to může vypadat jako schopnost přizpůsobit se a být flexibilní. Na druhé straně to může být i známka nejistoty. Když kapitán neví, kam míří, může se stát, že jeho loď se roztříští o útesy. A politické útesy jsou neméně nebezpečné než ty, které se nacházejí v oceánu.
V takovém případě si musíme pokládat otázku: je Babišova nejasná navigace znamením jeho schopnosti přizpůsobit se, nebo naopak svědčí o jeho nejistotě? Je schopen řídit svou politickou loď bez jasného cíle, nebo se naopak vystavuje nebezpečí, že skončí na útesech?
Z analýzy politoložky vyplývá, že Babiš je schopen úspěšně proplouvat politickým oceánem i bez jasného cíle. V minulosti prokázal, že dokáže přežít bouře, které by mnohé jiné politiky srazily na kolena. A je pravděpodobné, že to dokáže i nadále.
Ale stejně tak je pravděpodobné, že jeho tajemství o cíli jeho plavby je znamením vlastní nejistoty. Možná si uvědomuje, že výzvy, kterým bude muset čelit, jsou velké a že bude třeba mnoho dovedností a štěstí, aby je překonal.
Andrej Babiš tedy otáčí politické kormidlo, ale nikdo neví, kam směřuje. Ať už je to znamením jeho přizpůsobivosti, nebo nejistoty, jedno je jisté: Babišova plavba politickým oceánem bude stále předmětem divokých spekulací a intenzivního sledování.
Zdroj: iRozhlas.cz