Hlavní obsah
Lidé a společnost

Kam vedla tajemná poslední cesta Adolfa Hitlera: Argentina, Antarktida, nebo dokonce Měsíc?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Creative Commons (CC BY-SA 4.0)

Ve skutečnosti je odpověď méně exotická, ale přesto fascinující. Pravděpodobně není mnoho lidí, jejichž ostatky byly pohřbívány a vykopávány tak často jako tyto.

Článek

Stalin tají okolnosti kolem Hitlerovi smrti

V roce 1955 nikdo mimo Moskvu a několika sovětských základen ve východním Německu nevěděl, kde přesně se nachází posmrtné ostatky nacistického diktátora. A stále existovaly pochybnosti také o tom, zda je skutečně mrtvý. Toto tajemství bylo záměrně udržováno Sovětským svazem a zejména Josifem Stalinem, kteří tuto znalostní výhodu využili jako politickou zbraň.

Stalin zatajil informace o Hitlerových ostatcích, aby zneklidnil své partnery na Postupimské konferenci v červenci 1945 a zaměstnal je spekulacemi o možném útěku. Tato nejasnost dala vzniknout řadě konspiračních teorií a fantazií o Hitlerově přežití, které přetrvávají dodnes.

Dalším důvodem, proč ruský diktátor tajil informace o Hitlerových ostatcích, byly rozdílné politické a ideologické zájmy vítězných stran. Je potřeba mít na paměti, že vztahy vítězných mocností byly po válce velmi napjaté.

Záhady a konspirace

V knize, která zkoumá tuto záhadu, autor Harald Sandner začíná shrnutím všech konspiračních teorií a nepodložených spekulací o Hitlerově přežití. Popisuje teorie o útěku pomocí raket V2 nebo ponorek, o dvojníkovi (kterého Hitler nikdy neměl, na rozdíl od Stalina) a ukazuje, že důvodem k sebevraždě bylo jeho osobní selhání.

Jedním z příkladů konspirační teorie o možném útěku Adolfa Hitlera pomocí raket V2 je tzv. „teorie útěku do Antarktidy“.

Tato teorie tvrdí, že po své údajné sebevraždě v berlínském bunkru v roce 1945 uprchl Hitler a další vysoký nacistický představitel do tajné základny na Antarktidě, kterou měli podle konspirátorů vybudovat nacisté během války. Podle této teorie měli nacisté pokročilou technologii, včetně raket V2, kterou použili k útěku na tajné místo, kde měli pokračovat v plánech na světovou dominanci.

Ty nejbláznivější teorie dokonce hovoří o tom, že Hitler použil tajné nacistické technologie k cestě na Měsíc. Ta vychází z mýtu o tajném nacistickém programu nazývaném „Die Glocke“. Nicméně neexistuje žádný důkaz, že by nacisté měli technologii nezbytnou k cestě na Měsíc, stejně tak chybí jakýkoli relevantní důkaz.

Foto: Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Konspirativní grafika tajného nacistického programu „Die Glocke“

Mnohem pravděpodobnější se jevila teorie o jeho úprku do Argentiny, kde měl v poklidu dožít po boku Evy Braunové. Britský novinář Gerrard Williams v roce 2011 dokonce tvrdil, že má nespočet důkazů pro svá tvrzení. Ovšem i v tomto případě nejsou k dispozici spolehlivé a důvěryhodné záznamy, dokumenty nebo svědectví podporující tuto teorii.

Stopa vede do Magdeburgu

Ostatky německého diktátora měly být v té době zakopány na předměstí Magdeburgu. Pravost ostatků měla potvrzovat vydaná zpráva Michaila Gerasimova, který se podílel na identifikaci vůdcova těla také v roce 1946.

Později měla být sovětská vojenská základna v Magdeburgu-Sudenburgu vyčištěna a předána úřadům NDR. Tehdejší rezident KGB v Berlíně-Karlshorstu, generál Sergej Alexandrovič Kondraschow, měl za úkol zabránit tomu, aby bylo pohřebiště Adolfa Hitlera objeveno a nestalo se poutním místem pro staré i nové nacisty.

Foto: Creative Commons (CC BY-SA 3.0 DE)

Berlín na konci druhé světové války

Poslední exhumace měla proběhnout v noci 4. dubna 1970. Kosti byly převezeny v krabicích pro útočné pušky Kalašnikov a zlaté zuby byly uloženy do samostatné schránky. Přes pečlivé sledování celé akce se mělo jednomu vojákovi podařit ukrást úlomky kosti pravé paže a žebra, které měl později uschovat na půdě svých rodičů.

Zbytky kostí byly nakonec rozbity železnými tyčemi, smíchány s dřevěným uhlím a spáleny pomocí 20 litrů benzínu. Popel měl být poté smeten a odnesen v bedně na malý most přes říčku Ehle nedaleko Magdeburgu, kde byl rozptýlen do vody.

„Teprve teď byl Hitler skutečně fyzicky zničen,“ shrnuje Harald Sandner ve své knize: „81 let po jeho narození a 25 let po jeho sebevraždě.“

Harald Sandner je německý autor, historik a investigativní novinář, který se specializuje na druhou světovou válku a nacistické Německo. Je známý svým výzkumem a publikacemi týkajícími se života a osudu Adolfa Hitlera, včetně jeho teorií o možném útěku Hitlera po skončení druhé světové války.

Jeho práce by měla být hodnocena kriticky a porovnána s dalšími historickými prameny a výzkumem, aby bylo možné získat komplexní a vyvážený pohled na dané téma.

Zdroj: Novinky.cz, Wikipedie, Harald Sandner - Hitlers Schatten: Eine historisch-politische Biographie

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz