Článek
Bylo krásné srpnové ráno roku 1968, když Moskva rozhodla, že československým sousedům by prospělo pár tisíc vojáků a tanků na jejich území. Svět se díval, zmatený a znechucený, a ptal se: „Proč?“ A tak začalo horečné pátrání po důvodech, které by ospravedlnily tuto „bratrskou pomoc“.
Dva ruští důstojníci, plk. Vasily a mjr. Ivan, byli pověřeni úkolem předložit zdůvodnění okupace československého území. Zatímco seděli v kanceláři plněné cigaretovým kouřem, snažili se navzájem přesvědčit o správnosti svých nápadů.
„Co když řekneme, že československá vláda nás sama pozvala?“ navrhl plk. Vasily.
Mjr. Ivan na to odvětil: „To by byla legrace, Vasily. Vždyť všichni ví, že se naši českoslovenští přátelé právě snažili uvolnit uzdu socialismu. Proč by nás zrovna teď pozvali, abychom je drželi na uzdě?“
„Máš pravdu, Ivane. Co když budeme tvrdit, že naše vojáky posíláme kvůli špionážní hrozbě západních mocností?“
„Vasily, myslíš, že by někdo uvěřil, že bylo nutné poslat tolik tanků jen kvůli několika špionům? To je opravdu absurdní!“
„Dobrá, tak co když řekneme, že jsme se báli kontrarevolučních sil, které by mohly převzít kontrolu nad zemí a ohrozit všechny ostatní socialistické země?“
Mjr. Ivan se na chvíli zamyslel a pak se rozesmál: „Vasily, přišel jsi na to! To je přesně ten důvod, který potřebujeme. Koneckonců, co by mohlo být lepší než strašit naše bratrské země hrozbou kontrarevoluce?“
A tak se ruské velení rozhodlo pro tento důvod, který byl stejně absurdní jako okupace samotná. Svět zůstával zmatený a znechucený, zatímco Československo trpělo pod těžkou okupační rukou. Zatímco tanky a vojáci přejížděli po československých ulicích, plk. Vasily a mjr. Ivan se dívali na svůj dokonale smyšlený důvod a klepali si na rameno za skvěle odvedenou práci.
Tento důvod ale nestačil. Svět žádal vysvětlení, které bylo logické a smysluplné. Nicméně, pokud jde o absurditu, tehdejší sovětské vedení dokázalo konkurovat těm nejlepším bavičům světa.
Dnešní generace, které se učí o událostech roku 1968, se mohou jen divit nad tím, jak takový důvod mohl být někdy považován za opravdový. Možná bychom měli být vděční plk. Vasilimu a mjr. Ivanovi za to, že nám poskytli takový výborný materiál pro studium absurdity v mezinárodní politice.
A tak se tento příběh absurdní okupace Československa stal součástí historie. Přestože nesmyslné důvody a výmluvy nemohou čelit pravdě, připomínají nám, jak snadno může být realita zmanipulována a zneužita v rukou těch, kteří se snaží udržet moc za každou cenu.
Ve světle tohoto příběhu bychom měli být ostražití a bdělí, abychom se nepodvolili falešným argumentům a převrácené logice těch, kteří by nás mohli vést do absurdních situací.
