Článek
Rusko uvádí jako záminku pro válku odklon Ukrajiny k západním hodnotám a přiblížení aliančních jednotek ke svému území. Sám Putin dlouho snil o návratu velkého Ruska a netajil se touhou získat území Ukrajiny a Pobaltí. Nejčastější důvod uvádí, že tyto země spojuje historická a kulturní blízkost.
Americké tajné služby varovaly před invazí již v listopadu 2021, ale většina vysokých představitelů žila v domněnce, že Putin není tak iracionální, aby se rozhodl pro masivní vojenskou operaci. Spíše se přikláněli k variantě, že konflikt bude regionálního charakteru, což byli ochotní svým způsobem tolerovat.
Neústupný Putin
Ještě v prosinci 2021 vládlo ve Francii a Německu přesvědčení, že existuje diplomatická cesta, jak konfliktu zabránit. Američané tomu moc velkou naději nedávali, ale ponechávali si otevřená zadní dvířka. Při videohovoru 7. prosince Putin Bidenovi tvrdil, že důvodem posílení vojenských pozic na západě Ruska je pouhou reakcí na plánované rozšíření aliance směrem na východ.
Biden ruskému prezidentovi argumentoval slovy, že je velmi nepravděpodobné, že by se Ukrajina v nejbližších letech stala součástí NATO a pokud existují jiné obavy ohledně zbraňových systémů umístěných v Evropě, je ochotný jednat o kompromisu. Putin ovšem trval na svém a o nějakých kompromisech nechtěl ani slyšet.
Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba vnímal tyto rozhovory jako velmi důležité, ale jak sám říká, jeho země byla v rozkolu, protože z jedné strany přicházela varování, že Rusko se chystá k invazi, a z druhé strany je ostatní diplomatické špičky ubezpečovaly, že k masivnímu útoku určitě nedojde.
Obyvatelé Ukrajiny nejsou před invazí varováni
Ukrajinské vedení stálo před těžkou volbou. Bylo jasné, že pokud by své obyvatele varovalo před možným vojenským napadením ze strany Ruska, vyvolalo by to mezi lidmi paniku a rozsévat paniku, to byl záměr nepřítele, aby uvrhl zemi do chaosu a ekonomické recese, čímž by se zaručilo jednodušší převzetí moci.
V lednu 2022 došlo ke schůzce mezi americkou náměstkyní ministra zahraničí Wendy Shermanovou a ruským protějškem Sergejem Rjabkovem. Ten ovšem pouze zopakoval postoj Moskvy k Ukrajině, že NATO musí ukončit své plány na rozšiřování a zastavit veškeré aktivity v zemích, které se k alianci připojily po roce 1997.
Zabránit konfliktu diplomatickou cestou se zdálo čím dál tím méně pravděpodobné. Na základě toho americká administrativa zřídila přímou komunikační linku s velením ukrajinské armády a poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 200 miliónů USD.
Ruská strana plánuje provokace na hranicích
První vážnější náznaky blížícího se konfliktu se objevily ke konci roku 2021, kdy americké tajné služby přišly s varováním, že ruská strana chystá operaci pod falešnou vlajkou, pod kterou by provedla útok na své vlastní jednotky, aby poté mohla obvinit Ukrajinu z provokací a získat díky tomu záminku k vojenské odvetě. Toto tvrzení Spojené státy doložily předložením satelitních snímků, které ukazovaly hromadění ruských sil na hranicích s Ukrajinou, které čítalo více jak 175 000 vojáků spolu s obrněnými jednotkami a dělostřelectvem.
Koncem ledna 2022 britská vláda veřejně obvinila Rusko ze spiknutí, kterým chce na Ukrajině dosadit loutkovou vládu s tím, že ruští sabotéři se již nacházejí na území Kyjeva, kde čekají pouze na aktivaci. Byla to první zpráva, která varovala prezidenta Zelenského, že jeho život je vážně ohrožen.
Později americká administrativa dodala ukrajinské straně informace, že v plánech ruského velení je v počátcích zahrnuto obsazení letiště Hostomel, které se nachází na předměstí Kyjeva, odkud bude veden hlavní útok na ukrajinskou metropoli.
Prezident Zelenskyj v ohrožení
V té době se vážně začalo hovořit o možnosti přesídlení ukrajinské vlády za hranice. Ukrajinský prezident chtěl ovšem za každou cenu zůstat v zemi. Byl skálopevně přesvědčen, že pokud by ze země utekl, byl by to první krok k porážce Ukrajiny.
Dále na prezidenta byly vzneseny požadavky, aby varoval svůj lid před ruskou invazí, která se blížila. Sám zvažoval, zda tento krok skutečně učinit a dát lidem doporučení k tomu, aby si své úspory převedli do zahraničních bank a začali se zásobit potravinami.
„Obecně byl náš vnitřní smysl správný: Pokud před invazí zasejeme mezi lidi chaos, Rusové nás sežerou. Protože během chaosu lidé prchají ze země,“ vzpomíná na tehdejší těžké rozhodování Volodymyr Zelenskyj, „ačkoli to může znít cynicky, jsou to právě lidé, kteří Rusy zastavili.“
Macron v domnění, že se mu podařilo zabránit válce
Posledním pokusem zastavit invazi byl telefonický rozhovor francouzského prezidenta Macrona, který hovořil s prezidentem Putinem 20. února. Emmanuel Macron byl po rozhovoru přesvědčen, že šéf Kremlu je ochoten hledat diplomatické řešení. Ten mu ovšem pouze přislíbil, že bude vše konzultovat se svými poradci.
Následující den Putin v televizním projevu oficiálně uznal dvě separatistické ukrajinské provincie v Donbasu, včetně území kontrolovaného Kyjevem, za nezávislé státy. Bylo to jasné znamení, že Putin nemá zájem na diplomatickém řešení situace.
Začala válka
Ráno 23. února 2022 se dala ruská vojska do pohybu a na Ukrajinu dopadly první rakety. Ukrajinský prezident se v prvních hodinách války spojil s představiteli Spojených států, kterým řekl, že má sice strach, ale že Ukrajina bude bojovat a k tomu bude potřebovat naléhavě pomoc Západu.
Je tedy zřejmé, že představitelé západního světa vynaložili dostatek úsilí ve snaze zabránit konfliktu diplomatickou cestou, ta je ovšem možná pouze v případě, že o takové řešení mají zájem všechny zúčastněné strany. Putin se ovšem rozhodl situaci řešit tím nejhorším možným způsobem.
Zdroj: The Washington Post
