Hlavní obsah
Názory a úvahy

Životní zkušenosti. Nesmyslná mantra snad všech důchodců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Adobe Stock (licence zakoupena)

Životní zkušenosti, jakási mantra, kterou si opakují senioři, zdá se, vždy a všude. Je to jakási životní filozofie nebo obyčejná sobeckost?

Článek

Životní zkušenosti. Co to vlastně znamená? Mají senioři monopol na moudrost? Mají právo tvrdit, že všichni ostatní by měli být vděční za to, že mohou s nimi sdílet stejný vzduch, stejný prostor, stejný čas?

Jsem si jistý, že všichni jsme byli vychováni k úctě ke starším. To je základ naší kultury a tradice. Jakýsi pevný základ, na kterém stojí naše společnost. Ale úcta neznamená poslušnost. Úcta neznamená, že automaticky přijímáme jejich rozhodnutí jako nezpochybnitelná. Úcta neznamená, že mlčíme, když vidíme, že něco není v pořádku.

V poslední době mě stále více trápí pocit, že senioři, které vidím v diskuzích nebo na schůzích SVJ, si myslí, že mají exkluzivní právo rozhodovat o směru, kterým se ubírá naše země nebo společnost.

To je evidentní zejména v případě politických diskusí, kde se názory seniorů často shodují s těmi, které prezentuje pochybná média a populistické politické strany. Ale co ostatní? Co ty hlasy mladých, které jsou ztišeny, nebo ještě hůř, úplně ignorovány?

S narůstajícím počtem seniorů, kteří mají stále větší vliv na rozhodování ve společnosti, je třeba, abychom se zamysleli nad tím, jak můžeme vyvážit úctu k jejich zkušenostem s potřebou zastoupení mladších generací a jejich zájmů. Musíme také uvážit, zda je správné, aby byla naše budoucnost ovlivněna tak silně jednou generací, zejména když jejich rozhodnutí mohou mít dlouhodobé důsledky.

Pokud jde o otázku sobeckosti, jsem přesvědčen, že je to všechno věc perspektivy. Je možné, že senioři se cítí ohroženi rychlými změnami ve světě, který je jim neznámý. Je možné, že se cítí nepohodlně v situaci, kdy musí přemýšlet o dlouhodobých důsledcích svých rozhodnutí. Znamená to jakousi formu sobeckosti?

Jedno je jisté: potřebujeme dialog. Potřebujeme vzájemné porozumění a respekt. Potřebujeme se naučit naslouchat a rozumět druhým, aniž bychom je odsuzovali nebo zavrhovali. A především potřebujeme připomenout všem, že životní zkušenosti a moudrost nejsou jedno a totéž.

Nemám nic proti seniorům. Ale jsem proti sobeckosti, kterou někdy pozoruji, a proti neochotě uznat, že mladší generace mají také svá práva a zájmy.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz