Článek
Přestože slaví dvacet let, letos poprvé došlo na setkání úmluvy k hlasování. Do té doby se všechna rozhodnutí přijímala – byť po často náročných vyjednáváních – konsensem. Předmětem konfliktu mezi zeměmi byly perzekuce ekologických aktivistů v Bělorusku.
Ačkoliv porušování lidských práv několik let prošetřoval Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy a došel k jednoznačnému závěru, běloruská vláda stále tvrdí, že aktivisty nepronásleduje. Pro hromadné zatýkání, výslechy, šťáry v kancelářích i bytech, zabavování mobilů a počítačů a nakonec i nedávné rušení registrací nevládním organizacím má jednoduché vysvětlení. Aktivisté a jejich organizace porušili běloruské zákony a musí být po zásluze potrestání.
„Během roku 2020 bylo několik lídrů ekologické nevládní organizace Ecohome zatčeno. Důvody byly fiktivní. Zpravidla šlo o údajnou účast na nepovolených demonstracích, přestože se později třeba prokázalo, že obviněná osoba byla tou dobou v jiném městě. V červenci 2021 stát 26 ekologických organizací proti jejich vůli zrušil, kanceláře zapečetila policie,“ popisuje právník Sergej Mahonov, který žije v exilu. „V našem případě bylo oficiálním důvodem tvrzení, že spolupracujeme se zahraničními agenty,“ dodává.
Historicky první hlasování na půdě Aarhuské úmluvy trvalo dlouhé tři hodiny, kdy se jej běloruská delegace snažila obstrukcemi zablokovat. Překvapivější bylo, co se stalo pak. Státy Evropské unie zprávu usvědčující Bělorusko z perzekucí jednoznačně podpořily, stejně jako Norsko a Švýcarsko, a chvíli to vypadalo, že totalitní stát zůstane v izolaci. Pak se k němu ale přidali Kazachstán, Kyrgyzstán a dokonce Arménie, která tím nejspíše reaguje na další kolo války o Náhorní Karabach a sleduje pokyny Moskvy. Moldavsko, jež má novou proevropskou vládu, se nečekaně zdrželo.
V blízkém sousedství Evropy se tak vytvořila osa zemí, které zavírají oči před porušováním lidských práv a drží basu s „lukašistickým“ režimem, jak vládu v Minsku nazývají prodemokratičtí novináři. Jak si to vysvětlit? Příslušné vlády nejspíše nemají čisté svědomí a jistí se pro případ, že by se i jejich zacházení s občany stalo předmětem mezinárodního vyšetřování. Dost možná, že už dnes u nich dochází k perzekucím aktivistů, přestože konkrétní případy nejsou dostatečně zdokumentovány.
Ve stejný den proběhla v Ženevě ještě jedna premiéra – v hlavní roli, bohužel, s Evropskou unií. Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy došel k závěru, že také Evropská komise porušuje mezinárodní právo. V této kauze nejde o pronásledování, ale „jenom“ o nemožnost napadat rozhodnutí Evropské komise, jež mají negativní dopad na životní prostředí, občany EU u soudu.
Evropská unie prosazovala proti Bělorusku tvrdý postup a chvíli bylo ve hře i omezení jeho práv na poli Aarhuské úmluvy. Stejně silně však Unie zatlačila proti schválení zprávy o sobě samé a vymohla si odklad do roku 2025. To si zatím nikdo nedovolil, až dosud všechny státy závěry Výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy respektovaly.
Není překvapením, že běloruský ministr životního prostředí této situace ihned využil ke kritice politiky dvojích standardů a zneužívání síly Evropy k podkopávání mezinárodního práva. Je smutné, že zrovna v tomhle vyjádření má pravdu. Aarhuská úmluva byla dosud pevná, protože měřila všem zemím stejným metrem a dokázala se vypořádat se všemi případy potlačování lidských práv. Začne-li však každý provinilý stát zpochybňovat objektivní zprávy Výboru, úmluva se začne rozpadat. Evropská unie by jako silný blok měla jít příkladem a razit cestu k otevřenější společnosti – a ne sloužit jako ukázka, jak se vyhýbat plnění závazků a dělat na občany dlouhý nos.
Publikováno 25. 10. 2021; psáno pro Blog Respekt, který byl později zrušen.
