Článek
Policie sice případ nevyšetřila, ale všichni mysleli na to samé: útok je nejspíš varováním jednoho z největších ukrajinských oligarchů, Rinata Achmetova, který si takovou drzost nemůže nechat líbit. Firsov, nový ředitel ukrajinské inspekce životního prostředí, právě vystavil hutím Iljiče v Mariupolu, vlastněných Achmetovem, pokutu deset milionů hřiven (zhruba stejně v korunách) za zamořování ovzduší. Suma to byla nevídaná, ale ještě větší pozdvižení způsobil samotný fakt, že si někdo vůbec dovolil vztáhnout ruku na podnik jednoho z nejmocnějších mužů země.
Do té doby fungovala inspekce na principu „dělení“. Velká část ukrajinského průmyslu je zastaralá a normy se nedodržují. Libovolná státní inspekce tak v jakémkoliv podniku bez problémů najde celou řadu porušení předpisů. Inspektor se pak s majitelem domluví na částce, za niž se problém zamete pod koberec, a vystaví symbolickou pokutu – třeba za nevyvěšení provozního řádu. Inspektoři se o úplatek dělí se šéfem oddělení. Ten se dělí s ředitelem inspekce. Ten zas s lidmi na ministerstvu a nakonec putuje nemalá část peněz k poslancům parlamentu, kteří drží nad celou sítí ochrannou ruku.
To, že inspekce je nefunkční, dokazují její vlastní čísla. V červenci 2020 provedla 490 kontrol ve 271 objektech a odhalila 468 přestupků. Celkový objem udělených pokut činil 132 tisíc hřiven – každý podnik tak byl „potrestán“ zaplacením asi pěti set korun. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace přitom dýchají obyvatelé Ukrajiny vůbec nejhorší vzduch ze všech Evropanů. Kvůli extrémnímu znečištění zemře každý rok přes osmdesát tisíc lidí.
Poté, co byl na jaře 2019 zvolen prezidentem Ukrajiny Volodymyr Zelensky, proměnila se většina parlamentu a ve ztuhlém státním aparátu nastal průvan. Do inspekce se tehdy dostalo několik uprchlíků z Ruskem okupované Doněcké oblasti. Se zastaralým průmyslem měli trpkou zkušenost a chtěli prosadit změnu.
„Přišli jsme na inspekci do dárnické teplárny v Kyjevě. Vůbec nás nepustili dovnitř. Za to jsme jim dali maximální pokutu sedm set hřiven. Vysmáli se nám. Kdybychom mohli podnik zkontrolovat, platili by nejspíš miliony,“ popisuje bývalý inspektor Sergej neúspěšné začátky. „Zjistili jsme, že pokud se nezbavíme vlastních lidí, kteří pomáhají krýt zločiny na životním prostředí, nemůžeme pracovat. Zpřísnili jsme kontroly a začali propouštět úplatné kolegy.“
Smělost mladých inspektorů vyvolala nadšení mezi veřejností i novináři. Inspekce otevřela novou pobočku v Kryvém Rohu, jednom z nejšpinavějších měst Evropy, a ohlásila plán prověřit dvě stě největších průmyslových provozů. Vypadalo to, že zastaralé fabriky budou konečně muset začít modernizovat. Jenže pak přišla pokuta pro Achmetovovu ocelárnu a hořící auto ředitele Firsova.
„Ptali se mě, jestli tuším, kdo to mohl udělat. Tuším, ale dokázat to nejde. Jako inspektor máš tolik nepřátel, že musíš být připravený na všechno,“ říká Jegor Firsov. Vedení ministerstva příliš aktivním inspektorům naznačilo, že s nimi nadále nepočítá. Firsov byl v květnu 2020 propuštěn a systém se vrátil k osvědčeným praktikám.
Bývalí kolegové se však nevzdali. Založili nevládní organizaci Kancelář životního prostředí, posílají do parlamentu připomínky k zákonům a některé i sami navrhují – jako nedávno nový Zákon o ekologické inspekci. „Ukrajina se musí rozejít se sovětským systémem a přijmout ekologické právo Evropské unie,“ je přesvědčen Firsov. Do karet mu nahrává tlak Evropské komise, jež označila za jednu z našich priorit v Ukrajině právě životní prostředí. Naděje, že inspekce se od „dělení“ nakonec vydá cestou ochrany obyvatel před špinavým průmyslem, tak stále žije.
Publikováno 30. 9. 2021; psáno pro Blog Respekt, který byl později zrušen.
