Článek
Pozorujeme západ slunce a od řeky Khwai se občas do hlasitého kvákání žab ozve zabučení hrocha. Jediné světlo vychází od táborového ohně. Nebe je plné hvězd a jeho středem se táhne mléčná dráha. Když obloha ztemní docela, vystoupí z ní souhvězdí Jižního kříže a pak vyjde měsíc. Je čas jít spát.
Po půlnoci nás probudí štěkot hyen. Zpočátku jsou tři, ale s pokračující nocí přicházejí další, přivábené hlasitým voláním. Nepochybně vyčenichaly mrtvé zvíře v močálu na druhé straně řeky a teď zvou své druhy k hostině. Hyeny sice loví, ale stejně tak vyhledávají mršiny pošlých zvířat nebo kradou kořist jiným dravcům, a na to jich musí být co nejvíce.
Ve tři ráno přechází štěkání do zvuků podobných lidskému smíchu, jež hyeny vydávají ve stresu nebo strachu, a ozve se zařvání lva. Začíná být jasné, co se stalo: osamělý lev skolil nejspíše buvola, v noci jej s jeho kořistí našly hyeny a teď si přivolávají posily.
Před svítáním znovu zapalujeme oheň. Hluk z protějšího břehu řeky Khwai neslábne: klan hyen stále útočí na lva samotáře, jenž se nehodlá vzdát. Vyrážíme na obhlídku v tušení, že dnešní den bude zajímavý. „Měj oči otevřené a dávej pozor,“ říká zkušený průvodce krajinou delty řeky Okavango Salani. „Kdekoliv se může objevit šelma.“
Jen pár kilometrů od tábora narážíme na trojici lvů odpočívajících v lese. Možná v noci plné hlasitých zvuků ani nespali, podobně jako my. Mladí lvi často utvářejí koalice, jež zvyšují jejich úspěšnost při lovu, pomáhají zahánět konkurenční samce a vábit lvice, a společně pak putují krajinou. Lvi se pomalu zvednou a vykročí směrem k našemu tábořišti.
Když se vrátíme do kempu, ukazuje se, že lvi z naší trojice nejsou jediní, kdo se snaží doputovat k mrtvole na opačném břehu. „Právě kolem nás prošli dva lvi a vydali se k řece. Nasbírat dříví na oheň bude dnes docela nebezpečná práce,“ říkají polekaní správci tábora. Čekáme, co se bude dít. Na druhé straně řeky sedí na vysokém stromě tucet supů a další krouží po obloze. To neomylně označuje místo, kde leží mršina.
Asi sto metrů od nás se z křovin vynoří lví hlava. Chvíli pozoruje okolí, pak lev vystoupí do otevřené travnaté nivy. Brzy po něm z lesa vyjde druhý a třetí lev. Všichni se zastaví u bažinaté řeky a upřeně pozorují protější břeh. Najednou tam z vysoké trávy vystoupí další lev. První z trojice lvů začne brodit řeku. Zřejmě místo dobře zná, neboť voda mu sahá jen do půle trupu. Další dva ho následují. Mokří lvi pak vykročí k osamělému lovci, jenž na ně na protějším břehu čeká. Když se dotknou čumáky a otřou se o sebe hřívami, zjistí, že něco není v pořádku. První z trojice lvů zařve a všichni tři se zuřivě vrhnou na čtvrtého lva. Ten vyskočí a prchá. Za pár vteřin všichni zmizí z dohledu.
Odpoledne se snažíme proniknout na druhý břeh, ale hustý les nás k místu hodování šelem nepustí. Nedaleko řeky však narážíme na další koalici tří lvů, starších a větších. Kolem tábořiště se nám tak už potuluje devět lvů, pokud počítáme jen ty, jež jsme viděli na vlastní oči.
Do večera ustane vytí hyen a nakonec odletí i supi. Noc je klidná. Na druhý den vystopujeme čtyři lvy znovu. Jeden kulhá, má potrhanou srst a jizvy ve tváři od toho, jak se popral se lvem samotářem. Jenže teď leží všichni spolu ve stínu stromů. Během noci se usmířili a místo spojenectví tří teď budou lesem slídit čtyři lvi. V ranním slunci se převalují na záda a protahují tlapy k nebi, kočkují se, olizují a pak se navzájem páří, což je v koalici lvích samců projevem důvěry a přátelství. Ještě než slunce rozpálí písčitou půdu, sytí a odpočatí lvi se zvednou a jeden za druhým se vydají rozvážnou chůzí zpět do lesa. Kdo ví, jaké dobrodružství na ně čeká dnes.
Podrobnější informace:
1) Okavango Delta (UNESCO – Úmluva o světovém dědictví)
2) Visit the Okavango Delta in 360° (National Geographic)
3) Lvi jsou zcela jiní. Zvláštnosti jejich sociálního systému (Jiří Felix, Vesmír 75, 1996/1)
