Článek
Druhým nejvýdělečnějším filmem studia Warner Bros se stala sociální satira Barbie - za tři týdny promítání utržila přes miliardu dolarů. A jenom v USA k tomuto výsledku každý den přidává 10 milionů dolarů. Zřejmě nepokoří warnerovského premianta Harry Potter a Relikvie smrti z roku 2010 se dvěma a čtvrt miliardami dolarů, protože ten svou výtěžnost čerpal z rozdělení do dvou dílů. Herečka Margot Robbie (mj. známá z jiného hitu Vlk z Wall Street) však proto nemusí smutnit, neboť za ztvárnění „hlavní plastové postavy“ prý zatím inkasovala tučný honorář 50 milionů dolarů. Má na to plné právo, protože na výrobě Barbie se podíla její produkční společnost LuckyChap Entertainment, kterou založila v roce 2014 se svým manželem Tomem Ackerleym.
Stejným způsobem byla na komerčním úspěchu filmu zainteresována i jeho režisérka, více o ní v odkazu níže.
Lepší holub na střeše
V Hollywoodu už delší dobu platí, že největší hvězdy se nechávají vyplácet raději podílem z tržeb, než pevnými honoráři (resp. kombinací obojího). Skutečně exkluzivní postavení v tomto ohledu má Tom Cruise, který díky mimořádnému úspěchu akční série Mission: Impossible požaduje 20 až 30 procent z pokladen kin a to včetně prodeje na nosičích DVD. Mluvíme-li jen o multiplexech, tak celkový příjem thrillerů o agentu Ethanu Huntovi zatím činí přes čtyři miliardy dolarů. Ale pro pořádek: kinaři si berou polovinu z ceny vstupenek, distributor filmu 15-30 procent a od toho, co zbyde, je nutné odečíst výrobní a propagační náklady. Teprve po tomto osekání může produkční studio začít „porcovat medvěda“ mezi jeho tvůrce.
I tak mohou být výnosy mimořádné. Například Keanu Reeves se vzdal svého honoráře, jen aby mohl být dokončen sci-fi film Matrix (1999). Což se mu po dotočení dvou pokračování bohatě zúročilo v celkovém osobním příjmu 200 milionů dolarů. Rovněž Bruce Willis vsadil na nejistotu tržeb z duchařského hororu Šestý smysl , ale riziko se vyplatilo v podobě rovných 100 milionů dolarů. Zato Arnold Schwarzenegger byl pro producenty Terminátora 3: Vzpoura strojů do té míry nepostradatelný, že si diktoval nejen královský fixní honorář 29,5 milionu dolarů, ale i 20 procent ze všeho, co film - po zaplacení nákladů - vydělá mimo kinosály (DVD, placené kanály a TV, videohry, promítání v letadlech atd.).
Pozoruhodné je, že film nemusí být ani natočen, hvězda si přesto přijde na své. Například v roce 2005 chtěli producenti „odpískat“ natáčení Základního instinktu 2. Smlouva však zajišťovala Sharon Stoneové příjem 10 milionů dolarů i v tomto případě. Nakonec se jevilo výhodnější film dokončit, i když stejně u diváků propadl (utržil jen desetinu z 350 milionů dolarů prvního dílu z roku 1992).
Seznam zdrojů:
Edward Jay Epstein: Ekonomika Hollywoodu (Mladá fronta 2013)
