Článek
V dospělosti se ale zasloužila o vlastní nesmrtelnost. Napsala jedinečnou českou kuchařku, jejímuž jazyku se obdivujeme dodnes. Bojovné heslo „vraž do toho kopu vajec“ s úsměvem opakují hospodyňky i po více než sto padesáti letech.
Dětství Magdaleny opravdu nebylo žádnou selankou. Brzy ztratila otce, který ji zřejmě měl opravdu rád. Tvrdá matka ji za vše trestala a dbala na to, aby dcera uměla šít, paličkovat a zvládat veškeré domácí práce. S ohledem na jejich špatnou finanční situaci musela dívka oželet i věno a případné zájemce o sňatek mohla nalákat výhradně na své půvaby a kulinářské dovednosti.
Nápadníky si ale mohla vybírat, protože byla opravdu šikovná, bystrá a hezká. Nakonec si vyvolila drobného Jana Rettiga, který jí připadal solidní a milý. A v tomto nenápadném právníkovi nalezla celoživotní oporu. Rettig ji miloval, obdivoval a podporoval. Přesto se svěřila, že kdyby tušila, co ji v manželství čeká, raději by se vrhla ze skály do propasti. Tím vyjádřila naivitu a nepřipravenost, v níž vstupovaly tehdejší nevěsty před oltář.
Rettigová se ale hodně lišila od svých vrstevnic. Přemýšlela totiž o postavení ženy, kdy věřila, že vedle běžných povinností má každá pečovat i o svůj duševní rozkvět. Podle jejího přesvědčení jen vzdělaná manželka dokázala lépe vychovávat děti.
Magdalena ve svých spisech rovněž zdůrazňovala důležitost hygieny, zdravé stravy a rozumného hospodaření. Trápilo ji, že právě toto dívky často neumí, proto je začala soukromě zdarma vyučovat. Přestože si dnes můžeme říkat, že dělala revoluci od sporáku, její myšlenky a činy představovaly opravdový revoluční pokrok.
Když se rozhodla vytvořit slavnou Domácí kuchařku, hodně experimentovala a své kulinářské pokusy testovala na své rodině. Toto úspěšné dílo psala s vědomím, že svým vypravěčským stylem ovlivní pozitivně i jazyk čtenářek. Často to pro ně byla vedle Bible jediná kniha, jež se jim dostala do rukou. A Magdalena ten těžký úkol zvládla na jedničku.
Kdyby žila dnes, média by ji označila za autorku bestselleru. Ona ale zůstávala tou skromnou paní radovou, která vše činila ve službě a prospěch národa. Kéž bychom i dnes měli více takových Rettigových!
Dovětek: Dnes si připomínáme 180 let od úmrtí M. D. Rettigové
Zdroj: Martina Bittnerová, Spisovatelky a Erós, Praha 2011
