Článek
Hašek tím dostal na stránky své slavné knihy významnou postavu kralupské průmyslové revoluce - továrníka Václava Jaroše (1872-1937). Ten totiž skutečně vedl prosperující firmu, jejíž inzerce okupovala snad všechny tehdejší tiskoviny. A proč zrovna o něm chci psát? Byl totiž mým přímým prapradědečkem, což mi nikdo nikdy nejen ve Velvarech, kde jsem pár let žila, nevěřil.
Většina pramenů mylně uvádí, že se Hašek znal už s majitelem malé dílničky v Přemyslově ulici pod Hostibejkem, který ji založil v roce 1866, tedy mým praprapradědou Václavem Jarošem starším (1842-1902). Avšak Hašek se dostal do Kralup až po návratu z legií, v době, kdy starší člen rodu již nežil a otěže rodinného podniku převzal jeho syn. Firma se přemístila mezi Čechovu a Přemyslovu ulici a postupně se rozrostla v továrnu na výrobu pump, čerpadel a vodovodů, kterou zachycují i dobové pohlednice. A co se vlastně ve firmě produkovalo? Protože jsem technicky nezdatná, budu raději částečně citovat. Vodní čerpadla Václava Jaroše „byla založena na principu pohyblivého řetězu s korečky (nádobkami) obíhajícími ve vodě.“ Zároveň Jaroš vyráběl vlastní patent - automatické napajedlo pro dobytek. Jednalo se o jednoduché žlaby „upravené tak, aby kráva, která se chce napít, sama otevřela přívod vody do žlabu.“
Dobová reklama
Václav Jaroš, jak už jsem zmínila, vždy velmi pečlivě dbal o reklamu svých výrobků, k čemuž využíval tehdejší tisk. A do inzerce musel investovat nemalé peníze. Na pumpy Václava Jaroše totiž narazíte snad ve všech tehdejších novinách.
V Milotickém hospodáři kupříkladu najdeme článek o tom, že domácí zvířectvo musí pít kvalitní odraženou vodu, aby bylo zdravé. A celý poučný text končí samozřejmým doporučením: „Nejlepší a nejlevnější napaječky vyrábí chvalně známá česká firma Václav Jaroš. Kralupy nad Vltavou.“
Další propagační cestu nabízely veletrhy. Václav Jaroš se třeba v roce 1908 zúčastnil Jubilejní výstavy obvodu obchodní a živnostenské komory v Praze, kde představil svá: „samočinná napajedla betonová, různá čerpadla, nástěnné prameníky.“ Za zajímavou skutečnost považuji poznámku, podle níž v té době zaměstnával 28 dělníků. Mluví to nejen o jeho schopnosti a podnikavosti, ale velikosti firmy samotné.
Ale pochopitelně nežil jen prací. V roce 1897 se oženil s Karolínou Kořínkovou, dcerou Karla Kořínka, který vybudoval krásný zámecký park v obci Branky na Moravě. Karolíniny rodiče z matčiny strany bydleli v Nových Benátkách (Benátkách nad Jizerou) a jmenovali se Jarošovi. Bohužel v tomto případě asi došlo k příbuzenskému sňatku, což dokládá ještě jedna pozdější událost, k níž se teprve dostanu.
Karolina panu továrníkovi porodila dvanáct dětí. Kritické kojenecké období přežilo jen šest sourozenců - dva chlapci a čtyři dívky. Nejdříve se narodila moje prababička Růžena, po ní následovali chlapci. Jako pátá v pořadí přišla na svět Ludmila, budoucí maminka onkologa Josefa Kouteckého.
Václav Jaroš s rodinou
Děti rostly, Jarošova firma se také rozrůstala. Podle dostupných zpráv vyvážela i do zahraničí, a tak se ta prosperita odrážela na životním stylu pana továrníka, jehož mohutná postava byla nepřehlédnutelná. Živil ji vydatně a zřejmě si rád dopřával, protože se mi dostala do rukou kronika, z níž vyplývá, že si třeba v sezóně s gustem užíval po restauracích špargl. A aby dodal své osobnosti větší váhu, pořídil si jako první člověk v Kralupech automobil. Jel se poprvé projet ulicemi, zatímco hrdě řídil svůj vůz, lidé na něj vyděšeně mávali. On to považoval za projev obdivu, aniž by zaznamenal, že hoří zadní část auta…
Pokračování zítra.
Fotografie pocházejí z mého soukromého archivu, který mám po předcích.
Jedná se o autorský originální text.
Zdroje.
Matriky – SOA Praha – Kralupy nad Vltavou, Nové Benátky (Benátky nad Jizerou)
Matriky – Moravský zemský archiv v Brně – Nové Město na Moravě
Rodinný archiv Martiny Bittnerové- korespondence a fotografie
Městské muzeum Velvary
Periodika:
Katalog: Výstava staveb. živností a průmyslu v Hradci Králové
od 22. dubna do 6. května 1923 , 1923, Hradec Králové
Katalog: Jubilejní výstava obvodu obchodní a živnostenské komory v Praze, Praha 1908
Milotický hospodář, 1907, Číslo 12
Národní listy, 9.12.1913
Národní listy, 22.7.1910
Úřední list Republiky Československé - ročníky 1922 a 1923
Další internetové zdroje:
