Článek
Královna bez mandátu, která účtuje Česku
Ursula von der Leyen není lídrem, kterého by si čeští voliči vybrali. Je to produkt zákulisních dohod velmocí, který od roku 2019 vládne Evropě s pocitem absolutní nedotknutelnosti. Zatímco v Bruselu se usmívá do kamer, česká ekonomika začíná pod tíhou jejích ideologických experimentů nebezpečně skřípat. Ursula von der Leyen není jen symbolem netransparentnosti, ale architektkou politiky, která z průmyslového srdce Evropy, včetně České republiky, dělá skanzen drahých energií a nesmyslných regulací. Je čas říct dost. Ursula se stala toxickou postavou, která pro své přežití obětuje prosperitu členských států.
Pfizergate, miliardový hazard z našich daní
Vrcholem arogance je kauza „Pfizergate“. V době pandemie Ursula za zavřenými dveřmi, mimo jakoukoli kontrolu, v podstatě „přes esemesky“ dohodla s šéfem Pfizeru Albertem Bourlou nákup vakcín za desítky miliard eur. Pro Českou republiku to znamenalo povinnost odebrat miliony dávek, které jsme nepotřebovali a které nakonec skončily v koši.
Když instituce žádaly o zveřejnění těchto zpráv, Komise drze odpověděla, že „nebyly archivovány“. To není administrativa, to je pohrdání daňovým poplatníkem v Praze, Brně či Ostravě. Pokud šéfka exekutivy tají komunikaci o miliardových zakázkách, chová se jako autokrat. Její „digitální amnézie“ je výsměchem každému českému živnostníkovi, kterého stát dusí kontrolami každé účtenky.
Green Deal. Likvidace českého průmyslu v přímém přenosu
Zatímco se Ursula stylizuje do role spasitelky klimatu, její Green Deal se stal pro českou ekonomiku smrtícím koktejlem. Ursula von der Leyen prosazovala regulace bez poctivých dopadových studií pro průmyslové země, jako je Česko. Výsledek? Raketový růst cen energií, který drtí české skláře, oceláře i automobilový průmysl.
Zákaz spalovacích motorů, který Ursula protlačila, je přímým útokem na páteř české prosperity. Bez ohledu na realitu trhu a peněženky běžných Čechů diktuje Brusel, čím smíme jezdit a čím smíme topit. Její politika není o ekologii, ale o centralizaci moci. Odmítá slyšet kritiku z průmyslových regionů a z Bruselu vytvořila slonovinovou věž, ze které káže o morálce, zatímco český průmysl i zbytek Evropy ztrácí konkurenceschopnost vůči USA i Číně.
Klientelismus a „Piepergate“ po bruselsku
Ursula má specifický talent, kdekoli se objeví, tam se množí podezřelé smlouvy pro poradce. Už jako německá ministryně obrany čelila skandálu s miliony pro externí firmy (McKinsey), ve kterých působili její blízcí. Tento model si přenesla i do Bruselu. Jmenování jejího stranického kolegy Markuse Piepera do lukrativní funkce (tzv. Piepergate) ukázalo, že pro Ursulu je Evropská komise jen agenturou pro zaměstnávání loajálních přátel. Pro českého občana, který slyší o nutnosti úspor a škrtů, je pohled na bruselský Nepotismus – Wikipedie naprosto neúnosný.
Hrobník evropské jednoty a dárce pro populisty
Největším hříchem Ursuly von der Leyen je to, jak mocně nahrává radikálům. Postavy, které chtějí rozbít EU, nepotřebují kampaň, stačí jim ukázat na Ursulu. Její aféry, její tajnůstkaření a její pohrdání národními zájmy (včetně těch českých) jsou tou nejlepší municí pro extremisty. Stala se symbolem všeho, co lidé na Bruselu nenávidí.
Proč je Ursula von der Leyen luxusem, který si česká ekonomika už nemůže dovolit
Ursula von der Leyen už dávno není symbolem evropské jednoty, stala se balancem, který stahuje kontinent ke dnu. Její setrvání v čele Evropské komise měsíc po měsíci nahlodává poslední zbytky důvěry v unijní projekt. Česko ani zbytek Evropy nepotřebují v čele „osvícenou panovnici“, která vládne pomocí neformálních SMS zpráv a v momentě, kdy jde o miliardové zakázky, tyto důkazy s bohorovným klidem skartuje.
Současná éra vyžaduje lídry s pevným ukotvením v ekonomické realitě, nikoliv ideology, kteří pro své vize obětují konkurenceschopnost celých států. Von der Leyen se stala ztělesněním netransparentnosti. Její neschopnost (nebo neochota) skládat účty za vlastní přešlapy vytváří nebezpečný precedens, že v Bruselu je moc víc než zákon.
Je nejvyšší čas, aby „královna Ursula“ vyklidila pole. Pokud tak neučiní, hrozí, že její politické dědictví nebude tvořeno silnou Evropou, ale troskami evropského průmyslu a definitivní ztrátou důvěry občanů, které měla zastupovat.
Anketa
