Hlavní obsah
Rodina a děti

Babička není, cizí lidé hrají babičky a ty, co jsou, nechtějí být

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Seznam.cz

Vždycky se musím smát, když slyším větu „babička a dědeček je moc důležitý pro vývoj dětí“. No něčím si to asi zasloužili, ale rozhodně ne, že to je automatické.

Článek

Není babička jako babička. To, co se kolikrát říká, že „moudrost starých lidí je důležitá a musí ji předat další generaci“, tak v dnešním světě respektive v dnešní době zcela neplatí. Tedy myslím si, že je spousta babiček je asi moc mladých, protože říkat jim babi se jim nelíbí a často svým vnoučatům říkají: „oslovujte mě jménem, nejsem ještě tak stará, abych byla babička“.

Každopádně to v dětech zanechává stopu, kdy přicházejí o to kouzelné slůvko: „babičko, dědečku“.

Nejen, že dnes je už odchod do důchodu daleký (věkem), ale dokonce i nechtěný (jsou ženy i muži, co ještě v důchodovém věku pracují). A nakonec taky dnes babičku (tak často) nepotkáte se zástěrou, šátkem na hlavě, co vypráví příběhy a krmí slepice. Dnes jsou babičky moderní a mají mobil, PC, a jiné vymoženosti.

To, co se kolikrát říká, že je babička důležitá, tak co pak říct, když babička nechce? Znám příběh jedné ženy, která by ráda dávala děti babičce, ale babička nemá zájem. Je jí okolo 50 let a nepracuje, ale nemůže hlídat nebo se stavovat za vnoučaty, protože má jiné záliby. A jak toto vysvětlit dětem?

„Vaše babička vás nechce? Vaše babička má moc práce, a tak se za vámi nemůže stavit (už po desáté), ale to nevadí“.

Jiná babička zase seděla se svojí vnučkou v řetězci rychlého občerstvení a vnučka ji říká: „babi, babi já bych chtěla colu a hambáč“. Babička na to: „Karolínko, už jsem ti říkala, že babi mi říkej jen doma a venku jsem Marie. Jasný!“

No a tak občas mě přijde vtipné, když slyším, jak by měli děti mít babičky a dědečky. Jenže občas to prostě nejde, protože ta druhá strana nechce. Mám také jednu kamarádku, která nemá babičky, protože nemají zájem, ale má milou starou sousedku a ta dělá jejím dětem babičku se vším všudy. Slaví spolu Vánoce, velikonoce a jiné. Dokonce tato paní byla na akci ve škole „přiveď si babičku nebo dědečka a vyprávěj“. Takže někdy cizí lidé pomůžou víc a jsou důležitější, než vlastní rodina.

A moje zkušenost: Moje babička byla ta typická žena v zástěře, umouněná od mouky, se šátkem na hlavě a s milou povahou dobré, staré babičky. A doufám, že jednou budu taky taková.

Takže všem přeji babičku, takovou jakou jsem měla já.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz