Článek
Ne nadarmo se říká: „ve zdravém těle zdravý duch“.
Jenže poslední dobou, když se tak podívám okolo sebe, toto tvrzení už moc neplatí. Doba, kdy nebylo nic na elektriku je samozřejmě pryč. Dnešní doba moderní je vlastně doba „elektronická“.
Nejen pro ženy v domácnosti (myčka, pračka, sušička, fén, různé robotické usnadňovače v kuchyni), ale také pro muže (holící strojky, aku šroubovák, mnoho vymožeností například v práci v lese - hydraulický klín na stromy při kácení apod.) A také pro děti (ekektro autíčko, elektro koloběžka, elektrokolo a jiné hračky).
Dnešní doba tomu nahrává, výrobci si mnou ruce, jak se vše prodává. A zdravotníci mají spoustu práce s obezními dětmi, kteří trpí i jinými různými nemocemi, které se objevují většinou až ve stáří. Dokonce i ta psychická stránka dětí se teď hodně řeší.
Vidět maminku, jako já minulý týden, jak jde na procházku se svým dítětem (asi 3 roky) tak na tom není nic špatného, pokud to dítě celou dobu nejede na elektroautíčku a maminka mu ho ovládá, kam má jet. Když přijeli k domu (asi k jejich domu).
Maminka mu řekla: „Tak pojď, jdeme domů“.
Odpověď jejího syna: „Mami odnes mě tam, bolí mě nožičky“ .
Šla jsem okolo a zarazilo mě to. Říkala jsem si: „Tak on celou cestu jede v autíčku, nemusí nic a nakonec ho bolí nožičky?“
Jenže takové situace jsou teď obvyklé. Můj syn chodí s jedním klukem do třídy a on dostal už před dvěma lety elektrokolobežku. Letos je mu dvanáct a dostal už elektrokolo.
Já tedy myslím, že jízda na normálním kole je sice unavující, ale krásně unavující. Člověk jede na kole a je to i balzám na psychiku. Dojet do cíle zpocený, zdravě unavený a bolavý je přeci to, co se od kola máme očekávat. Nakonec odměnou jsou svaly na nohách a možná i nějaké kilo dole. Taky určitě lepší fyzická kondice a s tím spojené zdraví, svaly a kardiovaskulární oběhový systém. Nejsem sice lékař, ale myslím, že je to logické.
Neříkám, že pokud někdo nemůže moc chodit a má nějaké zdravotní problémy, tak že si nemá kupovat eletrokolo. Je jasné, že pro běžný život (třeba někoho, kdo má po úrazu ) je elektro kolo záchranou a budiž jim to přáno. Avšak děti? Ty snad elektro věci nepotřebují.
Začíná to stejně jako chodítko. Které chodítko je zdravější? To které v něm dítě sedí a jen po špičkách se posouvá? A nebo to, za kterým dítě musí chodit a tlačit ho před sebou. Lékaři mají jasno, ale stejně se prodává i to chodítko, co v něm dítě sedí. Proč? Teď bez urážky drahé maminky, ale je to protože se v tom chodítku nemá dítěti co stát. Má okolo sebe kruh a za ten se nedostane. Za to chodítko, za kterým se musí chodit, může dítě kdykoliv opustit, shodit ze schodů a nebo i upadnout. Jenže dítě se musí taky naučit padat. Musí se naučit chodit, lézt, kopat, běhat, padat, natahovat se, vylézt pro hračky atd. A bohužel s tím dítěti nepomůže žádná vymoženost nebo elektronika.
Zdravější a silnější dítě bude to, které dělá vše se svým tělem, se svojí váhou. Nedělá to za ně stroj. Svaly sice u dětí tak rychle neochabnou jako u dospělých, to však neznamená, že jim strčím elektrokolo nebo něco podobného.
Je jen otázka času, kdy vymyslí i elekto odrážedla a elektro kočárky.
Takže milé maminky, dejte svým dětem opět volnost a nechte je běhat, skákat, válet se na loukách, v bahně, v dešti. Odměnou bude zdravé silné dítě, ale hlavně šťastné dítě, které svých úspěchů dosáhne samo.
