Článek
Dobře myšlený nápad, avšak mohl by se zdát diskriminační. Autor sice psal, že není. Jenže dnes spěchají všichni. Mladí, staří, prostě všichni.
Pokladny pro seniory. Tím se nic nevyřeší. Dnes spěchají i zmiňovaní senioři a dalo by se říct, že jejich spěch pak hraničí s drzostí. Byla jsem svědkem, kdy kluk (asi tak dvanáct) čekal ve frontě a paní za ním (asi 65-70) mu řekla: chlapče, já nemám tak velký nákup, pusť mě před sebe. Chlapec ještě dřív, než něco stihl říct, měl věci za jejími. Nevím, zda by pokladna pro seniory nebyla válkou. Někteří si trpělivě počkají, ale jiní se skoro přetrhnou, aby byli u kasy první. Někdy je to komický závod důchodců.
Není však důchodce jako důchodce. V obchodech je kas mnoho, ať jsou samoobslužné či nikoliv. Bohužel jsou i kasy, jako u nás ve městě, kde se nedá platit hotovostí. A tak stejně, pokud nemáte kartu anebo peníze na ní, musíte k normální pokladně s pásem a velkou frontou. Obchody, kde nejsou kasy samoobslužné, již ubývá. Jsou to zejména malé obchůdky. Takže si nemá, kdo co stěžovat.
Já jsem člověk pracující z domu. Mohu si jít nakoupit kdykoliv během dne. V obchodě jsou však senioři celé dny. Člověk by hádal, že senior bude chodit ráno, například jako moje babička. Nejenže jsou akce, ale nejsou tam takové fronty. Jenže to ne, senioři chodí okolo čtvrté hodiny a u kasy potkají známé a stěžují si, jak jsou lidé neohleduplní a jak je plný obchod lidí. No to je zajímavá úvaha důchodců, poněvadž pracující člověk většinou okolo třetí, čtvrté se dostane do obchodu a nakupuje. Domů se dostane okolo šesté a je rád, že to ve zdraví vystál a přežil.
Nakonec akce jsou jen pro důchodce, doma syslí mouku a mléko, jak kdyby měl být konec světa. Normální člověk to ani nestihne, aby koupil mléko za dvacku a tak naštvaný jde s mlékem za třicet a u kasy potká nemálo důchodců s kartony mléka za dvacet.
Tolik situací se člověku během života stane, že o tom napsat, vyjde to na celou knihu. Jedna situace, kdy jsem musela zasáhnout, mě dost změnila pohled na důchodce, hlavně na ty neohleduplné.
Paní asi tak 70, možná 80 let. Šla k pokladně (samoobslužné), měla asi deset položek a dala se do skenování. V půlce nákupu místo rajčat pípla papriky. Za paní byla fronta. Přišla prodavačka obsluhující kasy a paní náležitě pokárala, že to pípla špatně. Stará paní se jí omluvila. Já byla na kase vedle ní, měla jsem nákup větší a tak jsem pomalu pípala položky a čekala, co se vedle bude dít. Ve frontě čekala další důchodkyně, od pohledu nesympatické a velmi drzé povahy. Paní u kasy hledala položku. Paní ve frontě to nevydržela a přišla k ní a řekla: „to jste nemohla jít normálně na pás? Zdržuje tady jiné zákazníky, co narozdíl od vás, umí s tímto zacházet“. Prodavačka obsluhující kasy s ní souhlasila a stará paní byla na pokraji slz. Nenapadlo mě nic jiného, než svůj nákup nechat na pokladně a šla jsem pomoct té staré paní, které mi bylo upřímně líto. Paní jsem to pomohla vše namarkovat. A pak i zaplatit. Nakonec jsem se ji slovně zastala jak u prodavačky, tak u paní, co byla ve frontě velmi netrpělivá.
Řekla jsem jim toto: pokladna byla určena lidem pro rychlejší odbavení nákupu. Nikde na pokladně není napsáno: „zákaz vstupu seniorům, co to ovládají poprvé a nebo jsou starší a už jim nejde vše tak rychle, jak by chtěli“.
„Ač jste jako prodavačka mladá, jednou taky zestárnete. A vy paní (ve frontě) jste zatím ve vitálním stavu, ale čas neúprosně běží a nevíte nikdy jestli nedopadnete stejně a nebo hůř“.
Každopádně pokladny pro seniory by řešení neměly, už kvůli tomuto příkladu se starou paní a paní v důchodovém věku. Lidé jsou zlé a netrpělivé povahy. Což je škoda. Toto by se před padesáti lety nedělo.
Pokud pokladny pro seniory, tak i pro pracující, děti( hlavně ráno, když spěchají do školy) nebo pro matky, co mají miminka a spěchají domů kvůli dětem.
Nezavděčíme se všem, ale všichni se mohou zavděčit tím, že nebudou spěchat a budou ohleduplní a trpělivý.
