Článek
Rozdíl mezi kojenými dětmi a těmi, co jsou na umělém mléku, je ten, že společnost zavrhne obě varianty.
V dnešní době mám pocit, že nic není správně. Ať matka udělá, co udělá, musí mít pocit selhání.
Když matka kojí, natékají jí prsa. Díky dítěti nespí. Hormony hrají velkou roli, žena je občas nesnesitelná (hlavně v začátcích). Je vyčerpaná, vysosaná atd. Má popraskané bradavky. Musí se hlídat v jídle, kvůli případným alergiím. Muž je kolikrát naštvaný, že se žena věnuje jen dítěti. Na sex není tolik času, prsa teď nehrají roli v této záležitosti. Prsa jsou jen nástrojem pro dítě. Když jdou ven a dítě brečí nakojí ho matka na lavičce, v restauraci, prostě všude. A lidé to odsoudí. Kojit na veřejnosti je ostuda, kojení tříletých dětí je už moc apod.
Matka, co dává umělé mléko si víc pospí, dítě krásně prospívá. Nemusí řešit bolesti a nalévání prsou. Lidé nadávají, že kojení je zdravé pro miminko. Kdo nekojí, je špatná matka.
Ono to je stejné jako s plínkami. Jsou eko matky a ty používají plátěné a perou je. Ty druhé mamky mají u sebe jednorázové. A kdo je lepší? Takhle se to hodnotit nedá.
Vše je vždy na matce, jak jí to bude vyhovovat. Není ideál matky nebo nějaký vzor. Je jen žena milující své dítě, která je dost zodpovědná za sebe a také za své dítě.
Závěrem bych řekla, že ať matka kojí, jak jen bude chtít. A nebo ať dá umělé mléko, pokud jí zdraví nebo něco brání v kojení.
Vše má dvě strany mince.
