Článek
Máte taky někdy pocit, že jako matka nic nestíháte? Na což vám lidé okolo odpovídají: „Ty že nic nestíháš? Vždyť máš čtyři děti, tak se nediv.“
Opravdu se matka více dětí nemůže cítit, že vše zvládne? Opravdu je tak odepsaná, jak ji každý naznačuje?
Já se bráním starým mýtům a popíšu své pocity a schopnosti matky čtyř dětí. Jelikož je to někdy náročné. Nesmím propadat panice. Přeci jen mám doma puberťáka, pak malou slečnu a dvě prťata. Čas je někdy proti mě, ale já to dám. Dnes je moderní vše koupit. Od cukroví po bramborový salát a řízek. Sama nevím, jestli bych z toho neblila, rozhodně já nekupuju hotovky. Nechci však nikoho urazit, kdo peče na zakázku cukroví. To já spíš myslela to cukroví kupované v marketech.
Nakonec jedna známá má děti dvě a salát každý rok kupuje na objednávku. Ještě možná kupuje hotový řízek a má to úplně bez práce, zároveň však o dost lehčí peněženku.
Tak my, ještě než je první advent, začneme s perníčky. Nejprve těsto a to necháme dvacet čtyři hodin uležet. Pak děti valí a valí, vykrajují a pečeme. Po několika dnech začneme i s lineckým těstem. Vanilkové rohlíčky nesmí chybět. Poté nepečené (kuličky) děti rádi tvarují. Takže doma neskutečný bordel, ale půl hodiny neuvěřitelně hodné děti. Tak cukroví máme.
Začnou brzy besídky, tak se můžou pochlubit svými výtvory. Co se týká vánočního úklidu, tak já uklízím průběžně celý rok. Nezaskočí mě tedy Vánoce a nebo Velikonoce. Úklid není důležitý. Je hezký na oko, možná pro návštěvy. Pro matku se čtyřmi dětmi spíše zbožným přáním. Tak mě tedy úklid odpadá, já to tolik neřeším. Balení dárků taky zvládáme dobře, mám je ve sklepě, tam se děti bojí. Takže super věřit na Ježíška až do dvanácti let.
Tak vše máme a už je dvacátého třetího a tento den si přes den uvařím brambory, vejce, mrkev. Vše připraveno na večer. Upeču vánočku s dětmi. Nejvíc je baví motat vánočku. Někdy to vypadá jinak, ale co, hlavně, že jsou šťastné. Večer jsou děti v postýlkách a já jako již tradičně začnu míchat bramborový salát. Něco nechám k večeři na druhý den a zbytek trošku mixnu na chlebíčky. Ty samozřejmě udělám teď, ať jsou ráno připravené k snídani. A jdu spát.
Ráno nemám s ničím práci, kromě uvaření kávy a nebo čaje. Sednu si a koukáme na pohádku. Mám radost, že všem chutná. Vánočka je na stole, chlebíčky v lednici a už jen do lesa dát zvířátkům a hajdy pátá hodina je ta slavnostní. Usedáme ke stolu.
Tak co, nezvládám to? Mám být odepsaná? Ne a rozhodně jsem na sebe pyšná. A i vy, co to máte podobné, buďte na sebe pyšný. Jsou i lidé co si vše koupí a mají doma naklizeno od uklízečky, takže chvála od návštěv není pro ně. Samozřejmě takový lidé budou vypadat vyrovnaně, odpočatě a budou vám říkat: „jsi v pohodě? Vůbec tak nevypadáš. Měla by sis odpočinout. Já vše zvládám, navštěvuji tamto a dělám toto. Neboj, kdyžtak ti to domluvím.“
A proč to říkají? Protože moc dobře vědí, že jste dobří. Samozřejmě by to nezvládli. K tomu se fakt těžko přiznává. Takže klid jestli spálíte vánočku a nebo vám děti mouku vysypou až pod koberec. Není nikdy nic tak hrozného, aby nemohlo být hůř.
Závěrem: matky jste vy a je důležité, co chcete vy. Nenechte si vzít svoji samostatnost. Někdy nejde vše tak rychle, ale jde vše podle vás.
Krásné prožití vánočních svátků.
