Článek
Tak předně s výrokem autorky nesouhlasím, že matky na mateřské jsou bezohledné. Pokud matka má možnost pracovat, tak pracuje i od narození svých dětí nebo dítěte, tak jako já. Jenže pak přijde čas jít do školky. Ne protože se ho chci zbavit, ale protože ve školce má režim, aktivity a učitelky se věnují jen jim.
Já se mohu takhle aktivně věnovat prvnímu a pak poslednímu dítku. Jelikož, když jsou doma dva a nebo tři, už to tolik nezvládám. Každé dítě má jiný režim, jiné potřeby. A zvládat vše doma: domácnost, uvařit, uspat, pohoupat, povídat, dát prát prádlo apod. Také zvládat aktivity dětí: jít ven, hrát si, vzdělávat, malovat, zpívat, vyrábět. Není to v tom, že bych byla tak neschopná, ale je toho prostě moc. Učitelka ve školce má třeba dvacet čtyři dětí, ale nevaří a neuklízí. Věnuje se jen dětem. Má tam občas taky dětičky, co pláčou a nebo jinak ruší. S tím se ale počítá i doma to tak někdy je. Každá matka to zná.
Někdy jsou děti připravené jít do školky sami už ve dvou letech. Avšak existují instituce tedy mateřská centra, kde například u nás ve městě je školka nanečisto a malé děti tam jdou na chvilku nebo na celé čtyři hodiny bez maminek. Je to vlastně zkouška, jak to ve školce pak půjde. Můj názor je, že dvouleté dítě patří ještě k matce. Jsou však také i předškoláci, co ve školkách pláčou, nespolupracují a jinak se nezapojují. Ty samozřejmě do školky musí - povinnost, jako pak do školy.
Mám však pochopení pro matky ve vysokých funkcích, herečky a nebo moderátorky. Jsou to ženy, které přes některé výjimky jdou do práce klidně už půl roku po narození dítěte. Jenže to tam funguje tak, že televize například umožní herečce hrát i s dítětem. Moderátorka ho na tu hodinku hodí do televizní školičky. A velké firmy mají pro své zaměstnance benefity v podobě svých školek či jeslí nebo podobných zařízení. Takže mnoho zaměstnání jde skloubit s dětmi. Já mám brigádu v jedné firmě na hodinu denně a děti tam mohu mít. Takže to pak není problém.
Jediný problém je, že stát zrušil jesle, a tím maminky nemají, kam dát dítě mladší tří let, a pokud je plno tak i čtyř let. Povinná školka je až od pěti let.
Stát slíbil něco jako jesle - sousedské hlídání. Mělo to pomoci těm maminkám, které mají práci a potřebují dítě umístit někam, když ve školce není místo. Jenže mnoho žen absolvovalo kurz chůvy a kde nic tu nic. Zatím to není stále dořešené.
Bohužel také finance nikdo doma netiskne a při dnešních škrtech, co vláda vše zrušila (školkovné, odepsaní daní na manželku apod.), to není levná záležitost. U nás ve městě soukromá školka stojí 3200 Kč měsíčně plus stravné. Sousedské hlídání mělo být okolo pěti tisíc měsíčně a jídlo z domu. Dětské skupiny a jiné domácí soukromé školky klidně i šest, sedm tisíc měsíčně. A to je teda dost peněz. To si myslím, že si spousta matek raději počká na tu státní školku a když se to povede mamince na mateřské umístit dítě do školky, i když je doma, má vlastně vyhráno. Se školkovným šest set korun měsíčně a se stravným to je vlastně 1550 Kč (u nás ve městě), tak je to únosné. A o prázdninách, když dítě nechodí, tak se to vrátí celé i se stravným.
Dítě ve státní školce zaplatí necelé dva tisíce i se stravným.
V soukromých školkách se zaplatí o hodně víc tisíc, a to je pro rozpočet rodiny velký finanční zásah.
Nedivím se, že školky praskají plností, když všechny matky čekají na uvolnění místa hlavně z finančních důvodů.
Závěrem: já osobně letos taky musím do práce, budu doufat, že mě v naší školce to místo umožní. Již poslední pro mé čtvrté dítě. Povedlo se mi to na třetí dítě, kdy jsem byla na rodičovské dovolené s nejmladším. Byla jsem šťastná, že šel do školky. Já upřímně jsem si už zasloužila odpočinek a chvilku klidu. Takže v září nevím, jestli půjdu hned na pracovní poměr nebo jen DPP. Rozhodně, ale budu ráda, že se dostanu do státní školky (pro mě nejlevnější variantu). Soukromé školky nezaplatím a sousedské hlídání jen v tom případě, že budu ta hlídačka.
