Článek
Je to až s udivením, jak autorka článku bere vše tak jednoduše. S větou „všichni jsou uplakánci a berou tabletky“. No, slečno nebo mladá paní, asi jste v životě nezažila velkou tragédii, abyste mohla s jistotou říct, že jsou všichni závislí na lécích. Možná bych si rozmyslela co říkat lidem, kteří tabletky berou.
No shrneme si to, prášky berou lidé co mají zdravotní problém a musí je mít. Taky lidé co prostě nezvládají stres a je to lepší než, aby si ublížili nebo skončili v léčebně. A paní tady píše, jakoby všechni lidé na světě měli prášky.
Jsou i lidé, co mají silnou vůli a dokážou se vypořádat s problémy a nebo tragédiemi sami. Pak taky bych zmínila, že s problémy se mnoho lidí vypořádá prostřednictvím drog, alkoholu.
Proto si myslím, že házet lidé nemocné a nebo jen ve stresové nouzi do jednoho pytle, je spíše k zamyšlení. Vypadá to, že jsou všichni na lékách což si nemyslím.
Ale spíše si myslím, že když má někdo problém, tak než se pustí do braní prášků, vyhledá pomoc odborníka. Psycholog je první záchytný bod. Pak je psychiatr a nakonec prášky, které stejně toho moc nevyřeší. Avšak je pravda, že když se doktorovi svěříte, často vám napíše nějaké tabletky na uklidnění. Tím vám sice nepomůže, ale vy mu věříte a tak je jíte. Což je škoda, že lékař by měl řešit příčinu a popovídat si o tom. A ne řešit prášky hned vše, co člověka trápí.
Závěrem bych řekla, že ze své zkušenosti vím, že člověk je silný dost, jen to v sobě musí najít. Já jsem nikdy prášky nebrala a když bylo potřeba, navštívila jsem psychologa. A pokud má někdo problém, odborných pomocí je dostatek a prášky jsou to poslední co by měli dostat.
