Článek
Mít moc nezmená, že jsem nejlepší, spíš, že jsem nejchytřejší. Oni senioři mají tu moc a dobře vědí, jak na sebe upozornit.
Vláda jim pořád bude přidávat na důchodech. A senioři si mnou ruce, jak jim to vychází. A to spoustu seniorů ještě k tomu pracuje. Neříkám, že jsou všichni senioři na tom stejně. Přeci jen, někteří jezdí dvakrát do roka na dovolenou (já jsem schopná jet jednou za pět let na dovolenou s dětmi). Když jsou v obchodech různé akce, kdo první stojí u obchodu a berou to ve velkém, jako by to už nikdy být nemělo? No senioři. Košíky některých seniorů, by mohla závidět i pětičlenná rodina. Pokud můžou, pomáhají jim jejich děti (my jsme babičce třeba koupili tu myčku). Takže mohou i ušetřit. Člověk jim nechce závidět, ale všechno k tomu směřuje. My nejsme chudáci a oni ano.
Vím, že celý život pracovali a ten důchod si zaslouží. Ale co my mladí? My co pracujeme, vychováváme děti, stejně jako před lety oni. My důchod nedostaneme, protože je „jiná doba“ a na důchody nebude. To je pěkné tedy. Dnes si mladí budou muset šetřit, aby v důchodu vyžili a nebo budou muset žebrat. Je to nefér.
NEMÁM NIC PROTI SENIORŮM. AVŠAK SENIOR, JEDEN SE CHOVÁ NORMÁLNĚ A DRUHÝ SE VYSMÍVÁ. VŠUDE JSOU VÝJIMKY A DOKONCE I U SENIORŮ. TAKŽE DNEŠNÍ SENIOŘI NADÁVAJÍ, JAK MAJÍ MÁLO A MAMINCE NA MATEŘSKÉ ŘEKNOU „MUSÍTE SE USKROMNIT“.
Senioři (hlavně jedna moje známá seniorka) se pořád chvástá, jak celý život pracovala a ten důchod si zaslouží. Že důchod je odchod z pracovního procesu, jim však asi nikdo neřekl. Já ji to přeji a je dobře, že ji přidají. Jak mi řekla, že matka na mateřské, by se měla věnovat dětem a chodit na brigádu? Nepřípustné, protože peněz má dost od státu a musí za to být vděčná. Kdyby však podepisovali někde zvýšení dùchodů, bude tam jako první. Paradoxně v prvních letech svého důchodu chodila na brigády, aby si polepšila. V současné době, protože má důchod menší, tak chodí pro sociální dávky.
Já se snažím chodit na brigádu a někdy musím i s dětmi. Jelikož mateřská, při dnešních cenách, fakt nestačí. Samozřejmě, že můžu být ráda, alespoň za něco.
Už vidím ty komentáře: „jak v jiných zemích nemají tak dlouhou mateřskou a určitě ne v takové výši“. Jenže v jiných zemích nejsme. Jsme v České republice. Takže můj názor je pro mateřskou v České republice.
Ať si stát přidává, jak uzná za vhodné. Měl by však přemýšlet, komu přidá. Senior státu už žádné daně nevrátí. Mladí lidé v pracovním procesu dávají dost. A na mateřské, když pracují, tak daně taky odvádí. Proč stát nepřidá všem a nebo nikomu. Možná raději myslet na zadní kolečka. Stát je v dluhu a proto seniorům přidat a ubrat pečujícím osobám, které se starají o občany, co jednou budou odvádět daně. Trochu smutné.
Opět jen můj názor. Senior možná bere hodně léků, za které doplácí. To je mrzuté, avšak já s malými dětmi v lékárně kolikrát nechám víc, než senior za celý měsíc. Senioři mají prohlídky, zákroky a nebo jen vyšetření zdarma. Pokud chci vyšetření, musím si ho zaplatit. Senioři mají očkování zdarma. Já si očkování platím. Děti si očkování platí nebo část doplácí. Kolik seniorů jezdí v krásných drahých autech. Vím, celý život na to šetřili a teď na stará kolena, v tom jezdí. Já jim to přeji. Senioři, tak si tolik nestěžujte.
A co teď ty rodiny (základ státu). Stát chce porodnost, více dětí a co finance. Je hezké mít miminko, ale bohužel miminko je kasička od prvního dne narození. Seniorům budou každý rok přidávat a rodinám budou ubírat.
Závěrem bych řekla, že nenávist k seniorům začala tehdy, když stát začal řešit seniory a rodiny úplně vyškrtly. Loni dali pět tisíc rodinám (jednorázově a jen některým). Seniorům dali výchovné ( každý měsíc) a opět ho chtějí rušit. Já v důchodu výchovné už nedostanu a možná ani ten důchod ne. Je to paradoxní, protože sama nevím, komu se ta vláda potřebuje zavděčit. Jestli seniorům, kteří tedy pracovali a důchod jim stejně náleží. Možná by to nemuselo být tak medializované.
Stát by se měl zavděčit i těm, co ty daně opravdu odevzdávají. Pracují nebo se starají o rodinu a vychovávají další občany České republiky i teď v této těžké době.
Očividně dnešní senioři mohou být v klidu, důchod dostanou. Ale my, za těch čtyřicet let? Dostaneme něco nebo se o nás budou muset starat naše děti, které nás začnou nenávidět. Nenávidět za to, že ještě žijeme? Sami budou v situaci, kdy se práce stane jejich domovem, aby uživili sebe, svoji rodinu a nakonec staré rodiče.