Článek
Není to tak dlouho, co jsem vedla rozhovor s jednou z kolegyň, která již dlouhá léta vede zařízení poskytující několik sociálních služeb. Když jsem se jí ptala na to, co by mohla v této oblasti změnit, kdyby měla neomezené možnosti, odpovídala: „Chtěla bych mít kouzelnou hůlku, abych měla dost peněz a mohla zaplatit všechny své lidi.“ Téma financování sociálních služeb je zde dlouhodobě přítomné, řadu let na něj s naší asociací upozorňujeme a bohužel – řadu let se v něm nijak nemění nic k lepšímu.
Abychom měli aktuální data a přehled, připravili jsme na začátku tohoto roku anketu pro zástupce a zástupkyně organizací, které jsou sdružené v České asociaci streetwork. Ptali jsme se jich na jejich mzdu, současnou situaci i na to, jak je jejich práce podle nich vnímána ze strany veřejnosti. Vzhlížela jsem k této anketě s pozitivním očekáváním toho, že by se situace v oblasti mezd sociálních pracovníků a pracovnic přeci jen mohla alespoň částečně zlepšit. Výsledky ankety však byly zdrcující.
Pod hranicí důstojné mzdy
Z odpovědí více než 180 pracovníků a pracovnic z různých míst republiky jsme zjistili, že 44 procent odpovídajících sociálních pracovníků/ic má hrubou mzdu pod hranicí 30 000 korun měsíčně (Minimální výše důstojné hrubé mzdy za rok 2022 přitom podle Aliance pro Minimální důstojnou mzdu byla v rámci ČR 40 912 Kč a v Praze 42 776 Kč, viz web Důstojná mzda). Na výši Minimální důstojné mzdy, která má zajistit důstojný život s dostupnou kulturou, koníčky, každoroční dovolenou, dosáhne jen necelých 14 procent odpovídajících.
Více než 60 procent odpovídajících má zároveň dnes kromě svého primárního zaměstnání i další pracovní aktivity, protože bez dalšího příjmu by jim mzda nevystačila na zajištění všech potřeb. Čtyři z deseti odpovídajících uvedli jako jeden z důvodů toho, proč má k primárnímu pracovnímu úvazku další pracovní aktivity „bez dalšího příjmu bych finančně nevyšel“. „Jako největší ohrožení pro moje setrvání v oboru vnímám přepracovanost s nedostatečným finančním ohodnocením. Bez dalšího zaměstnání bych nebyla schopna jako matka samoživitelka vyžít,“ uvedla v anketě jedna ze sociálních pracovnic působící ve ve vedoucí pozici.
Výsledky interní ankety mezi členy České asociace streetwork
Srdce pro sociální pracovníky bledne
O to trpčejší bylo tato data představovat během Světového dne sociální práce, který připadl na 19. března. Ze strany ministerstva práce a sociálních věcí, které má nastavení financování sociálních služeb na starosti, jsme ten den slyšeli řadu pochval a ocenění sociálních pracovníků a pracovnic. Ministr Jurečka se v ten den fotil s papírovým srdcem pro sociální pracovníky a pracovnice v sociálních službách. Chtěl jim tím poděkovat a ocenit jejich práci. Jde o jistě chválihodný záměr, ale ve světle výše uvedených čísel bohužel jasnost barev tohoto srdce dost bledne…
V ten samý den se ministr práce a sociálních věcí účastnil galavečera s předáním cen sociálním pracovníkům, v pozvánce na akci stál podtitul „sociální práce – profese budoucnosti“. Dlouhodobá inflace, dopady zvýšených cen energií, potravin a dalších služeb I nedávná pandemie – tyto všechny vlivy se zásadně dotkly životů statisíců lidí v České republice. Ekonomická situace řady z nich se tak zhoršila, že jsou nuceni využívat pomoc od sociálních pracovníků. Ti pracují se všemi věkovými skupinami – od seniorů až po mládež ohroženou sociopatologickými jevy, závislostmi i se zhoršeným duševním zdravím. V naprosté většině případů jde o odborné pracovníky s vysokoškolským vzděláním, kteří si jej pravidelně doplňují, presto jde v jejich případě i nadále o jeden z oborů s potřebným vysokoškolským vzděláním s nejnižšími mzdami.
Kdo jim bude nablízku, když to bude třeba?
Budoucnost bez sociálních pracovníků?
A výhled do nejbližší budoucnosti nevypadá bohužel nijak růžověji. Ministerstvo se v odpovědích na zveřejněná data o výši mezd sociálních pracovníků a pracovnic odvolává na připravovaný profesní zákon, který by podle MPSV měl nabýt účinnosti 1. 1. 2025. Podle mých informací, však tato norma neobsahuje nic, co by určovalo finanční ohodnocení, norma na sebe neváže žádné finance. A navíc: normu ještě MPSV neukázalo ani odborné veřejnosti, natož vládě nebo zákonodárcům.
Ministerstvo práce dnes mluví o sociální práci jako profesi budoucnosti, pokud se v dohledné době v její financování nic nezmění, měli bychom si začít spíše představovat budoucnost bez sociálních pracovníků a pracovnic.
Další „nadějí“ je dle ministerstva novela Zákona o sociálních službách. Ta je však podle většiny zasvěcených aktérů pro toto volební období již definitivně u ledu a tato vláda má již jen minimální šanci, že ji stihne připravit a nechat projít Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Kraje, které rozdělují státem poskytnuté finance poskytovatelům sociálních služeb, přitom nemají téměř nikde detailní přehled o jejich následném rozdělování, tedy o tom, jak vysoké jsou například mzdy konkrétních sociálních pracovníků a pracovnic stojících na konci tohoto finančního řetězce. Mezi jednotlivými sociálními pracovníky pak existují rozdíly v platech, pokud jde o pracovníky neziskových organizací a pracovníky působící ve státním sektoru sociálních služeb - příspěvkové organizace.
Ministerstvo práce tedy dnes mluví o sociální práci jako profesi budoucnosti, pokud se v dohledné době nic nezmění, měli bychom si začít spíše představovat budoucnost bez sociálních pracovníků a pracovnic. Pokud jich ještě více začne z této profese odcházet jinam a ještě více se zvýší už dnes nadměrné počty sta a více klientů na jednoho prosefionála , nezbyde nám než na řešení našich případných sociálních problémů nebo o péči ve stáří o naše blízké hledat nějakou kouzelnou hůlku.
