Těžká volba streetworkerů roku

ČASovaná bota má již dvaadvacetiletou tradici, udělujeme ji v kategoriích osobnost roku a tým roku. Cena je udělována za mimořádný počin v konkrétní práci s klienty i za významný přínos samotnému oboru terénní sociální práce. Navrhovat do obou kategorií mohou jednotlivci i pracovní týmy, o třech finalistech v každé kategorii rozhodne online hlasování pracovníků v nízkoprahových sociálních službách a následné oceněné z těchto trojic vybere Rada ceny (ta má každý rok následující složení: vítěz/ka předchozího ročníku kategorie Osobnost roku, zástupce/kyně vítěze kategorie tým roku, zástupce/kyně Správní rady a Revizní komise České asociace streetwork a zástupce/kyně kanceláře ČAS.)

Osobnost roku ve streetworku: Tomáš Žák (Laxus, z.ú.)

Pro ocenění Osobnost roku si v krásném prostředí pražského Goethe institutu přišel Tomáš Žák z královéhradecké organizace Laxus, z.ú. Na poli sociálních služeb se pohybuje již od roku 1998. V současné chvíli působí ve své organizaci na pozici odborného ředitele HR služeb. Nevěnuje se tak jen přímé práci s klienty, pracuje dlouhodobě na vývoji programů pro evidenci a výstupy práce s klienty. I to je dnes důležitá součást terénní sociální práce a tyto systémy velmi napomáhají tomu, aby práce s klienty byla profesionální, přehledná a efektivní. Tomáš v tom v posledních letech odvedl neuvěřitelný kus práce. Do elektronické databáze BorIS dokázal zapracovat všechny požadavky ze strany Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Tomáš je rovněž autorem projektu Jehlomat, který slouží terénní pracovníkům, městským strážníkům či pracovníkům technických služeb k snadnému sběru údajů o nálezech injekčního materiálu. Záznam je prováděn přímo na ulici, v místě nálezu pomocí telefonu či tabletu s připojením k internetu. Následná analýza dat slouží k další koordinaci činnosti pracovníků, kteří se podílejí na likvidaci odhozených stříkaček a jehel. Tomáš se podílí i na supervizích, metodickém vedení týmů a pro práci ve streetworku získal nejednoho kolegu.

Tým roku ve streetworku: Centrum pro ohroženou rodinu (Ratolest Brno, z.s.)

Ocenění pro Tým roku obdrželo Centrum pro ohroženou rodinu (COR), které je součástí organizace Ratolest Brno, z.s. Jako sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi dlouhodobě pomáhá ohroženým rodinám a dětem v tíživé situaci. Loňský rok, který z větší části provázela válka na Ukrajině a následná migrační vlna lidí prchajících před válkou, byl pro celý tým těžkou zkouškou. Poradili si s ní však opravdu se ctí. Během roku centrum zaměstnalo dvě nové kolegyně Yuliiu Shostak a Irinu Hvezdovou, které se domluví česky, ukrajinsky a rusky a jedna z nich je sama válečnou běženkyní. Yulia a Irina se musely velmi rychle zorientovat a zaškolit a od června již poskytovaly pomoc ukrajinským rodinám prchajícím před válkou. Pomáhaly jim při zajišťování škol, školek, lékařů, doprovázely je na jednání s úřady a řešily s nimi i situace, kdy se uprchlíci stali oběťmi závažných trestných činů, nebo došlo k odebrání dítěte matce z důvodu zanedbání péče. Tým vede zkušená a nezdolná Zuzana Gheza, které krom širokého záběru týmu hlídá kvalitu jeho práce i dobrou atmosféru v něm.

Těžká volba

Podílet se na výběru jedné jediné osobnosti a jediného týmu bývá pro mě opravdu jedna z nejnáročnějších chvil celého roku. Oceněním chceme na jedné straně poděkovat těm, kteří ve své práci dosáhli něčeho mimořádného. Na druhé straně se během celého roku setkávám s desítkami až stovkami jedinečných streetworkových projektů a s podobným počtem lidí v nich, kteří svou práci dělají s opravdovým zaujetím, mimořádným zápalem a vysokou odborností i ve chvíli, kdy je většina pracovních pozic v sociálních službách stále velmi nedostatečně placena a financování těchto služeb je nestabilní, závislé na úspěchu či neúspěchu projektových žádostí (podrobněji jsem o tom nedávno mluvila v podcastu Kvóty, který připravuje novinářka a režisérka Apolena Rychlíková). Ocenění by si mnohdy zasloužili mnozí další - obzvlášť v mimořádných situacích, jakými byli v posledních letech pandemie koronaviru a válka na Ukrajině a jí způsobená uprchlická vlna. Vybírat jednoho je v takové chvíli opravdu náročné, nespravedlivé a někdy až kruté.

Ocenění by si jistě zasloužil třeba tým nízkoprahového zařízení pro děti a mládeže Pacific, který s mimořádným nasazením pracoval už během pandemie a pokračoval v tom i v minulém roce při práci s mladými válečnými uprchlíky. Pacific zároveň už pět let působí přímo ve školách, kde provádí streetwork na chodbách základní školy, zřídil zde poradenskou místnost a na jeho pracovníky se teď s důvěrou obracejí nejen děti, ale i pedagogové. Tým Pacifiku začal podobně působit i na dvou učilištích. Tým terénního programu Magdaléna zase odvedl obrovský kus práce v oblasti práce s klienty se závislostí v Příbrami a jejím okolí. Jeho pracovníci/e působili na bytech i v prostředí nočních klubů, zřídili v Příbrami kontejner na odhozené stříkačky a ukázali, že dobrou praxí je společný terén s místním nízkoprahovým klubem zaměřený na dospívající.

Těsně pod vrcholem

V kategorii osobnost roku zase skončil těsně pod vrcholem Tomáš Klumpar z Klubu Beztíže. Ten působí ve streetworku už patnáctým rokem, a neustále hledá cesty, jak s mladými lidmi pracovat a pomáhat jim naplňovat jejich potřeby. Účastnil se i tříměsíčního pobytu v New Yorku, kde se inspiroval místními programy pro mládež. Beztíže se pod jeho vedením rozrostla do dvou klubů a tří terénních týmů a zajišťuje dnes streetwork pro tři městské části – Prahu 3, Prahu 2 a Prahu 10.  Mezi třemi finalisty v kategorii Osobnost roku byla i Tereza Kopicová z NZDM Likusák z Brna. Ta je kromě samotné terénní práce i garantkou zaškolování nových pracovníků. „Vychovala“ takto několik mladých terénních pracovníků a pracovnic a díky své empatii a schopnosti naslouchat dokázala na službu navázat několik velmi náročných klientů a klientek. Tereza je supermankou v prvokontaktech, ale je i výborná síťařka, působila jako koordinátorka České asociace streetwork pro Jihomoravský kraj.

A mohla bych jmenovat opravdu desítky dalších. Ráda bych proto využila této příležitosti k tomu, abych poděkovala všem, kteří i v takto náročných chvílích stále působí v oblasti nízkoprahové terénní sociální práce. Vítězi a vítězkami ČASované boty jste pro mě (tak jako každý rok) prostě všichni!