Článek
Český stát dlouhodobě přispívá zaměstnavatelům, kteří dávají práci lidem se zdravotním postižením (hradí jim prostřednictvím příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením 75 procent jejich mzdy). Lidé se sociálním znevýhodněním - může se jednat o lidi se závislostmi, po návratu z vězení nebo dětského domova - byli dosud při podpoře zaměstnanosti ze strany státu dlouhodobě opomíjeni a jsou tak odkázáni převážně na pomoc neziskových organizací. Důležitá zpráva z konce tohoto roku ale je, že ministerstvo práce a sociálních věcí v těchto dnech dokončuje návrh zákona o sociálním podnikání. Ten ze strany státu poprvé podpoří zaměstnavatele v tom, aby zaměstnávali sociálně znevýhodněné a dávali jim přitom potřebnou podporu k jejich následnému uplatnění na volném pracovním trhu.
Opomíjením této skupiny se přitom stát připravuje o jednu z možností začleňování těchto lidí do společnosti a následně pak zbytečně draze platí za jejich propad ke kriminální činnosti, zpět do věznic a ústavů. To jen opět zatěžuje celý sociální systém státu. Díky dlouhodobé a cílené podpoře, které se lidem v tréninkovém zaměstnávání dostává, se jim daří posunout se z tréninkových pracovních míst na volný trh práce. Tím se stanou z osob, které čerpají ze solidárního systému veřejného pojištění těmi, kteří do něj sami přispívají.
Restart shop v Holešovicích jsme otevřeli před pěti lety
Rok v Restart Shopu
Dobrým příkladem takové změny může být příběh paní Milady, se kterou jsme celý rok pracovali v jednom z charitativních obchodů Restart Shop, které s Českou asociací streetwork provozujeme v Praze. Paní Milada je svobodnou matkou se třemi dětmi, dvě z nich jsou již plnoleté, o to nejmladší stále pečuje. I přes její snahu se jí opakovaně nedařilo sehnat zaměstnání. Roli v tom hrálo hned několik důvodů - jako svobodná matka není pro řadu zaměstnavatelů dostatečně časově flexibilní. Aby mohla vyzvedávat dceru, nemůže na odpolední směny nebo mít dlouhou pracovní dobu. Jako Romka se ze strany některých zaměstnavatelů setkává s předsudky a nedůvěrou. Přihlásila se nám do výběrového řízení na pozici prodavačky poté, co jí to doporučila sociální pracovnice v azylovém domě, kde žila.
Po absolvování několikatýdenního tréninkového procesu se naučila základní dovednosti pro práci v obchodě. Dnes umí obsluhovat pokladnu i vydávat zásilky ze Zásilkovny. Z toho měla velké obavy, protože dříve v podobné práci selhala. Po zaškolení do práce na prodejně se se svým mentorem zaměřila na zlepšení své situace, především té sociální a finanční. Spolupracovala s dluhovou poradnou Člověka v tísni, přihlásila se do programu Milostivé léto. Z deseti exekucí, které proti ní byly vedeny, se jí podařilo pět zaplatit. V současné době je paní Milada ve výstupní fázi tréninkového zaměstnávání. Pomohli jsme jí sestavit životopis a založit emailovou schránku. Nyní se společně věnujeme hledání návazného zaměstnání. Nejraději by i nadále pracovala na pozici prodavačky. Mohla by tak nejlépe zužitkovat všechno, co se naučila za celou dobu, kdy pracovala v Restart Shopu.
Funguje to
Tréninkové zaměstnávání je i pro lidi s různými druhy sociálních hendikepů dobrým nástrojem, který jim pomůže uspět na trhu práce. Potvrdila to i studie, kterou jsme si nechali před dvěma lety vypracovat od MAKAI atelieru. Její výsledky ukázaly, že po absolvování takového tréninkového procesu uspělo na volném trhu práce 19 z 25 zaměstnanců. Průměrně přitom stačila podpora v délce dvanácti měsíců, po které už byl tréninkový zaměstnanec dostatečně připravený tréninkové místo opustit a získat běžné pracovní místo.
Podobná tréninková místa i pro lidi se sociálním hendikepem zřizuje řada dalších neziskových organizací. Většinu z nich najdete v Platformě pro tréninkové zaměstnávání (PLATZ). Jde například o organizace pracující s lidmi závislými, s lidmi bez domova, lidmi po výkonu trestu. Tato místa však dosud nejsou ze strany státu nijak systematicky finančně podporována. Neziskové organizace si na provoz svých sociálních podniků musí získávat finance od samospráv, soukromých nadací a většina z nich bojuje o přežití, některé již činnost končí. Připravovaný zákon o sociálním podnikání, který chce ministerstvo práce a sociálních věcí předložit vládě na začátku příštího roku, by to měl výrazně změnit. Byla by to výrazná změna v oblasti sociální politiky státu, která může přinést řadu pozitiv, a pokud se podaří motivovat více zaměstnavatelů pro zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob i ušetřit nemalou část státního rozpočtu.
Holešovice: Jeden ze dvou pražských charitativních obchodů Restart shop
Co v zákonu nesmí scházet
S Českou asociací streetwork jsme popsali tři důležité principy, které by měly být do přípravy zákona o sociálním podnikání zahrnuty:
1) Součástí fungování sociálního podniku musí být dlouhodobá odborná psychosociální podpora tréninkových zaměstnanců která povede ke stabilizaci jejich osobní situace v oblastech bydlení, financí, vztahů, duševního i fyzického zdraví. Tuto podporu zajišťuje mentor nebo pracovník pro podporu.
2) Zákon nemá sociálním podnikům jen ukládat povinnosti, ale přinášet jim i benefity, aby je motivoval zaměstnávat lidi se sociálním hendikepem. Proto musí být součástí zákona ze strany státu i jasně určená finanční podpora tréninkových pracovních míst. Pro zřizovatele takových míst tak může jít o dlouhodobější investici s předem známými a odhadnutelnými podmínkami.
3) Sociálním podnikům mají být kompenzovány investice do tréninku zaměstnanců, které si cíleně nemají v podniku udržovat, ale posouvat je na volný trh práce. Může to být náhrada mzdy mentora (pracovníka pro podporu tréninkových zaměstnanců) nebo mzda tréninkových zaměstnanců v prvních měsících zaměstnání, kdy ještě nejsou v podniku produktivní a stabilizují se.
Přípravu zákona o sociálním podnikání budeme podrobně sledovat. Pokud se se díky němu podaří zakotvit systematickou finanční podporu tréninkových pracovních míst v sociálních podnicích, bude to pro lidi, jako je paní Milada, jeden z nejužitečnějších novoročních dárků, které dnes můžou od státu dostat.
