Článek
8. května 2025 si připomeneme 80. výročí ukončení 2. světové války v Evropě. Výročí, které znamená nejen vítězství nad nacismem, ale i začátek nové éry v podobě mocenského rozdělení Evropy. Toto vítězství a rozdělení Evropy bylo předem naplánováno v Jaltě na Krymu. Vznikla zde Jaltská dohoda, která slibovala svobodu státům okupovaných Německem. Sliby z dohody byly ale rychle nahrazeny šířením sovětského vlivu, což má v současné době důsledky v podobě ruské agrese vůči Ukrajině.
Den vítězství a varování
8. května 1945 skončila v Evropě druhá světová válka. Miliony lidí po celé Evropě slavily konec bojů a těšili se na návrat domů s nadějí na lepší budoucnost. Československo, které bylo šest let pod nadvládou německé nacistické okupace, přivítalo konec války s nadšením. Podle historických událostí znamenal konec jedné okupace začátek nové éry závislosti a omezení svobody.
Americká armáda generála Pattona osvobodila západní část Československa a většinu země osvobodila Rudá armáda. Západní spojenci, hlavně americká vojska, osvobodila jihozápadní Čechy, ale na základě dohod se Sověty nepostupovali dále. Vojáci Sovětského svazu přinesli svobodu městům a vesnicím a mnoho obyvatel je přivítalo s květinami a vděkem. Sovětští vojáci byli označeni za hrdiny. Tento příběh o vítězství měl však svou temnou stránku.
Jaltská konference: Když se rozhodovalo bez nás
V únoru 1945 se v Jaltě na Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice – Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif V. Stalin. Na tomto místě fakticky potvrdili sféru sovětského vlivu ve východní Evropě, včetně Československa. Podmínky v jaltské dohodě určily ukončit válku s co nejmenšími ztrátami a vybudovat nový mírový světový řád. K tomuto cíli bylo zapotřebí vyjednat vzájemnou pomoc. Tím, že USA potřebovalo vyhrát nad nacistickým Německem s co nejmenšími ztrátami na životech, nechal Roosevelt Stalinovi volné ruce k tomu, aby na osvobozeném území šířil svůj vliv.
V Jaltě se o Československu nejednalo prakticky vůbec. Jedinou výjimkou bylo jednání nejvyšších vojenských představitelů, kde vojáci Rudé armády informovali své britské a americké partnery o tom, že v závěru války hodlají postupovat do Československa. Protože v únoru 1945 britské a americké jednotky nepřekročily Rýn, tak se příliš nepočítalo, že by mohly dojít až do Československa. Bylo to bráno jako informace, která byla vzata na vědomí. Chci zdůraznit, že v Jaltě nebyla domluvena žádná demarkační čára
Americký prezident Franklin D. Roosevelt během druhé světové války věřil, že se Stalinem dokáže vyjednat mír a vzájemnou důvěru. Roosevelt už v té době byl vážně nemocný a neměl schopnosti vést vážnější diplomatické debaty. Podcenil tak sovětské cíle, které se lišily od jeho plánů. Kvůli vážné nemoci se snažil urychlit konec války proti Japonsku a musel přistoupit na některé ústupky. Stalin této slabosti využil a výsledkem byla dominance Sovětského svazu nad východní Evropou, včetně Československa.
Stalin na Jaltské konferenci formálně slíbil, že na všech územích osvobozených Rudou armádou proběhnou svobodné volby. Slíbil také, že se Sovětský svaz zapojí do války proti Japonsku a bude se podílet na spolupráci v rámci nové mezinárodní organizace OSN. Kromě toho přislíbil respektovat princip národního sebeurčení jednotlivých států.
Sovětští, američtí a britští diplomaté během konference v Jaltě
Realita byla jiná. Stalin místo svobodných voleb nastavil v těchto zemích komunistické režimy přímo řízené z Moskvy. Volby v Polsku, Československu, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku tak nebyly svobodné a byla předem zvolena komunistická vláda. Sovětský svaz opravdu vstoupil do války proti Japonsku v srpnu 1945 a tím také získal obrovská území v Asii. A i když OSN vznikla, vztahy mezi Západem a Sověty se natolik zhoršily, že nastalo období studené války.
Osvobození, nebo výměna okupace?
Rok 1945 znamenal tvrdou lekci pro celou Evropu. Osvobození není aktem svobody. Svoboda je proces, který vyžaduje ochranu, budování institucí a respekt k lidským právům. S vítězstvím Rudé armády okupace nadále pokračovala. Nový „osvoboditel“ nahradil totalitu totalitou jiného druhu. Mnoho lidí rádo vzpomíná na tuto dobu, která nastala po druhé světové válce. Na dobu, která přinesla útlak a vězení všem, kteří se nechtěli podřídit. Lidé byli oklamání a přijali lež, kterou jim vnutil nový sovětský osvoboditel.
Rok 1945 byl vítězstvím nad Hitlerem, ale také začátkem nové éry. Nebyla to však Praha, která by rozhodovala o osudu země, ale Moskva, která měla hlavní slovo.
Zdroje
