Hlavní obsah

Nemocná mysl: Když se realita rozpadá a mozek si toho nevšimne

Foto: Pixabay

Duševní nemoc není vidět, ale může bolet víc než zlomená kost. Tento článek vám pomůže rozpoznat varovné signály, porozumět své mysli a začít o ni správně pečovat.

Článek

Když se vám stane nehoda, při které si zlomíte ruku nebo nohu, cítíte bolest. Všichni vidí, že trpíte, a je jasné, že musíte jít k lékaři. Ale co když je „zlomená“ vaše mysl? Co když už několik týdnů nemáte na nic náladu, nic vás nebaví a všechno je těžké? Přesto si říkáte, že to přejde, že je to jen únava. Právě to mohou být příznaky duševního onemocnění – nenápadné, skryté, a bohužel často zůstávající bez pomoci.

Chceme mít pevné zdraví. Toužíme po zdravém srdci, silných kostech nebo správném krevním tlaku. Se zdravím je však neoddělitelně spojena i zdravá mysl. Ta je klíčovou součástí našeho těla – pomáhá nám myslet, cítit, rozhodovat se, jednat s ostatními, budovat vztahy, zvládat práci i stres.

Foto: Pexels.com

Žena ve vlastních myšlenkách

Přesto bývá duševní zdraví často bagatelizováno. Důvodem je jeho „neviditelnost“. Bolavá mysl nevypadá jako zlomená noha – a mluvit o ní je mnohem těžší. O to důležitější je naučit se o duševním zdraví mluvit otevřeně, všímat si varovných signálů a pravidelně o svou psychiku pečovat.

Jedním z největších paradoxů psychických potíží je skutečnost, že si je postižený člověk mnohdy neuvědomuje. Tento stav má i svůj název – anosognózie. Mozek v tomto stavu nedokáže rozpoznat, že nefunguje správně. Člověk působí podrážděně, je vyčerpaný, uzavírá se do sebe – a nepřipouští si, že je něco v nepořádku.

Proto je důležité, aby blízcí – partneři, rodina, kolegové či přátelé – včas upozornili na změny v chování a nabídli pomoc. Právě oni mohou zachytit varovné signály, které si dotyčný sám neuvědomuje.

Duševní nemoci kdysi a dnes

V bývalém Československu v letech 1948 až 1989, kdy vládl komunistický režim, byla péče o duševně nemocné často represivní a dehumanizující. Místo porozumění a citlivé léčby se používaly elektrošoky, silná sedativa nebo dlouhodobé pobyty v uzavřených ústavech. Psychoterapie byla odsunuta na okraj zájmu a duševní onemocnění byla ve společnosti silně stigmatizována. Rodiny se za své psychicky nemocné příbuzné často styděly a raději o nich nemluvily. Místo uzdravení se tak mnohým pacientům dostávalo spíše trestu a zapomnění.

V dnešní době se podle statistik každý třetí dospělý člověk setká s nějakou formou duševního onemocnění. Může se jednat o deprese, úzkosti, syndrom vyhoření, poruchy spánku, panické ataky nebo závažnější poruchy, jako je bipolární afektivní porucha či schizofrenie.

Člověk se uzavře do sebe, nemá chuť se zapojovat do života, studovat či pracovat. Je to smutné, že člověk bojuje se závažnou nemocí, a ještě si o sobě myslí, že je špatný, protože ho tak vidí jeho okolí
Miroslava Janoušková, socioložka

Dnes se o duševním zdraví mluví stále častěji. Existuje mnoho možností a informací o tom, jak požádat o odbornou pomoc a kam se obrátit. Přesto však přetrvávají předsudky vůči těmto onemocněním. Lidé se obávají vyhledat pomoc, protože si myslí, že by to mohlo znamenat jejich osobní selhání. Často se také stává, že starší generace, například rodiče, tyto problémy bagatelizují a své potomky kritizují, že jsou líní nebo neschopní.

Přitom nejlepší cestou k uzdravení je odvaha přiznat si problém a požádat o pomoc. Každý takový krok je projevem odvahy a zodpovědnosti – ne slabosti.

Jak předcházet duševním onemocněním?

Nejlepším způsobem, jak posilovat svou psychiku – stejně jako imunitu – je naučit se pečovat o svou duševní hygienu.

Duševní hygiena znamená pravidelné a vědomé kroky, které podporují naši mentální rovnováhu. Pomáhá předcházet psychickému vyčerpání, zlepšuje zvládání stresu a posiluje naši emoční stabilitu.

Foto: Judith, www.flickr.com, Creative Commons, CC BY 2.0

Pozice stromu, jógová pozice

Spánek

Mozek se v noci regeneruje a bez dostatečného odpočinku nedokáže fungovat naplno. Proto je důležité dodržovat pravidelný režim a chodit spát přibližně ve stejnou dobu.

Digitální rovnováha

Sociální sítě a notifikace zahlcují naši pozornost. Pomáhá tzv. digitální detox – například večer odložit telefon, nevzít si ho do postele a vypnout oznámení, která by nás mohla rušit.

Pohyb a čerstvý vzduch

Fyzická aktivita a pobyt v přírodě snižují hladinu stresových hormonů a podporují tvorbu serotoninu – tzv. hormonu štěstí.

Vnitřní zastavení

Meditace, dechová cvičení nebo tichá chvíle během dne pomáhají zklidnit mysl a obnovit soustředění.

Otevřená komunikace

Mluvte o svých emocích – s blízkými, s kolegy, s terapeutem. Sdílení je prvním krokem k úlevě.

Smysluplné činnosti

Malujte, pište, tvořte, vařte. Kreativita a činnosti, které nám dávají smysl, posilují duševní pohodu mnohem víc než bezcílné scrollování po obrazovce.

Řád a rovnováha

Denní struktura s časem na práci, odpočinek i zábavu přináší klid a stabilitu. Nezapomeňte si naplánovat i „nicnedělání“.

Když je třeba pomoc, nebojte se říct si o ni

Pokud člověk zažívá psychické potíže, měl by je co nejdříve začít řešit. Nejlepší cestou je rozhovor s psychologem, v některých případech je nutná delší terapie nebo kombinace s léky. Lidé by se neměli bát a ani stydět požádat o pomoc. Pokud si nedokážeme pomoci sami, je zcela v pořádku obrátit se na odborníka – stejně jako když máme zlomenou ruku, také jdeme k lékaři.

V České republice existují stovky poraden, linek důvěry a terapeutických center. Máme mnoho školních psychologů a k dispozici jsou i online služby, které pomáhají lidem s duševními problémy. Pomoc je dostupná – jen si ji musíme dovolit přijmout.

Každý máme někdy špatný den. Ale pokud se špatná nálada táhne týden, měsíc nebo delší období, měli bychom zpozornět a hledat příčiny. Negativní emoce nám naznačují, že se s námi něco děje – a stejně jako varovná kontrolka v autě si zaslouží naši pozornost.

Mluvme více o duševním zdraví

Svět se rychle mění a lidé se mu musí neustále přizpůsobovat. Citlivější jedinci reagují na náhlé změny hůře a často potřebují více času k jejich zpracování. U lidí s psychickými potížemi mohou tyto změny vyvolat neklid, zvýšený stres a výrazně narušit jejich duševní rovnováhu.

Náš mozek denně přijímá obrovské množství informací. Čelíme společenskému tlaku, jsme porovnáváni s ostatními a je na nás kladeno mnoho očekávání. O to důležitější je pečovat o svou duši stejně důsledně, jako pečujeme o tělo.

Nezapomínejme, že lidé, kteří se navenek tváří šťastně, nemusí být šťastní uvnitř. Mohou prožívat smutek, nést si hluboká traumata a přesto působit zcela normálně. Příkladem jsou známé osobnosti jako Kurt Cobain, Chester Bennington, Amy Winehouse nebo Chris Cornell. Přestože je obklopovala láska fanoušků, podpora rodiny, přátel i kolegů, jejich mysl byla natolik zraněná, že jako jediné východisko viděli odchod ze života

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz