Článek
Tornádo je prudce rotující sloupec vzduchu, vyskytující se pod spodní základnou konvekčních bouří, který je v kontaktu jak s povrchem Země, tak s oblakem cumulonimbus nebo ve vzácných případech se základnou oblaku cumulus a je dostatečně silný, aby mohl na povrchu Země způsobit škody.
Může souviset vznik tornád s klimatickou změnou, o které se v poslední době tak často mluví a píše? To není tak jisté. Je ale jisté to, že se změnou klimatické změny bude docházet k častějším silnějším bouřkám. Vliv na vznik tornáda to může mít slabý, ale pokud dojde ke vzniku, může to mít ničivý dopad na krajinu a obyvatele, kteří se stanou obětí tohoto přírodního jevu.
Tornádo může být slabého charakteru, ale i silnějšího. V České republice je slabých tornád mnoho. Nedají se však rychle zdokumentovat. Existují jen očitá svědectví, která musí následně potvrdit Český hydrometeorologický ústav z radarových dat.
Fujitova stupnice
Síla intenzity tornáda se určuje dle Fujitovy stupnice, kterou vytvořil japonsko-americký meteorolog Ted Fujita z Chicagské univerzity. Někdy také bývá označovaná jako Fujitova–Pearsonova stupnice, jelikož Ted Fujita spolupracoval s Allenem Pearsonem, šéfem National Severe Storms Forecast Center/NSSFC (americké národní středisko pro předpovídání silných bouří). Škála byla upravena v roce 1973 tak, aby brala v úvahu i délku a šířku trasy tornáda.
Fujitova stupnice se rozděluje na šest kategorii, které určují sílu větru a popisují následky škod, které způsobují na budovách nebo na vegetaci.
Kategorie F0 - F6
F0 - 17–32 m.s–1 - slabé škody – škody na komínech, zlámané větve, vyrvané mělce kořenící stromy
F1 - 33–49 m.s–1 - mírné škody – poškozené krytiny střech, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic
F2 - 50–69 m.s–1 - značné škody – strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země
F3 - 70–92 m.s–1 - vážné škody – ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána
F4 - 93–116 m.s–1 - zničující škody – srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována, i těžké předměty poletují
F5 - 117–142 m.s–1 - neuvěřitelné škody – silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, předměty velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m
Ničivá tornáda v Evropě
V období 1800 - 2013 bylo zaznamenáno 822 obětí tornáda. Podle dat Evropské laboratoře silných bouří (ESSL) byl nejsmrtelnější rok 1845, který si vyžádal 70 životů. Stalo se tak ve francouzské obci Montville. V roce 1984 zabilo tornádo v ruském městě Ivanovo 69 lidí. Číslo může být však vyšší, Sovětský svaz se zdráhal zveřejnit skutečné počty katastrofy.
Podle ESSL v letech 2010 až 2020 se Evropa stala dějištěm 3827 tornád, z toho 329 byly silné (F2 a vyšší), 28 intenzivní (F3 nebo vyšší) a 2 násilné (F4 nebo F5).V roce 2021 prošlo tornádo přes obec Hrušky, Moravskou Novou Ves, Lužice, Mikulčice a hodonínské části Bažantnice a Pánov. Experti odhadují, že moravská smršť mohla mít intenzitu F3, nebo F4. Tornádo zničilo až 1200 budov a 70 jich muselo být strženo.
Tornádo srovnalo část obce Hrušky doslova se zemí.
Rada na závěr
Pokud budete v obytné oblasti ve které se objeví tornádo, měli byste se schovat nejlépe do sklepa nebo do suterénní garáže. Důležité je aby místnost neměla okna a nehrozilo vám žádné nebezpečí v podobě rozbitého skla. Pokud nemáte možnost schovat se do sklepa, stoupněte si do nejvzdálenějšího prostoru od oken. V žádném případě se nedívejte z okna i kdyby bylo tornádo daleko. Silný vítr by mohl sklo vysklít, které by vás zranilo.
Zdroje:
