Článek
Představte si, že si jdete vyzvednout léky na vysoký krevní tlak nebo vitamíny a během několika minut můžete zároveň absolvovat očkování proti chřipce. Pro obyvatele řady evropských zemí je to běžná součást zdravotní péče. V České republice je to zatím novinka, která čeká na schválení. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu legislativy, jež by umožnila podávání vybraných vakcín také v lékárnách. Návrh však vyvolává velké emoce a objevuje se mnoho odpůrců.
Ministerstvo zdravotnictví přitom reaguje na dlouhodobě nízkou proočkovanost české populace proti sezónní chřipce. Podle Národní očkovací strategie dosahuje celková proočkovanost v České republice pouze přibližně 7–8 % obyvatel, což je výrazně méně než v řadě západoevropských zemí. Ani u nejohroženější skupiny seniorů není situace ideální. Ve věkové kategorii nad 65 let dosáhla proočkovanost v sezóně 2023/2024 historicky nejvyšších 25,5 %, přičemž v následující sezóně předběžná data ukazují mírný pokles na 24,5 %. Odborné společnosti přitom dlouhodobě upozorňují, že právě senioři a chronicky nemocní mají z očkování proti chřipce největší prospěch.
Očkování v lékárnách je běžnou praxí v řadě evropských zemí. Funguje už v téměř 20 státech EU. Zkušenosti ze zahraničí jasně ukazují, že vyšší dostupnost vede i k vyšší proočkovanosti, a tím pádem i k větší ochraně veřejného zdraví. 👉 Chci, aby tuto možnost měli i čeští… https://t.co/xwasmjGF5e
— Adam Vojtěch (@adamvojtech86) April 23, 2026
Jedním z hlavních důvodů připravované změny je snaha zpřístupnit preventivní péči širšímu okruhu lidí. Přestože je očkování jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence infekčních onemocnění, řada dospělých jej pravidelně nevyužívá. Důvodem přitom nemusí být odmítání vakcín. Často jde jednoduše o nedostatek času, složité objednávání nebo skutečnost, že návštěva ordinace není pro zdravého člověka prioritou.
Lékárny jsou naproti tomu místem, které většina lidí navštěvuje poměrně pravidelně. Jsou snadno dostupné, mají dlouhou otevírací dobu a často představují první kontakt člověka se zdravotním systémem. Někteří občané mají tak větší důvěru v lékárníka, kterého potkávají častěji, než ve svého praktického lékaře. Právě proto ministerstvo předpokládá, že možnost očkování během běžné návštěvy lékárny by mohla zvýšit zájem o preventivní očkování, zejména proti sezónní chřipce.
Připravovaný systém počítá s tím, že očkování budou provádět pouze lékárníci, kteří absolvují specializované vzdělávání. Nestačí umět jen aplikovat vakcínu, ale součástí přípravy musí lékárník umět rozpoznat kontraindikací, správné posoudit zdravotní stav pacienta nebo mít schopnost okamžitě reagovat na případné alergické komplikace. Každé očkování musí lékárník řádně zaznamenat do zdravotnické dokumentace i centrálních registrů.
Lékárník připravuje vakcínu
Právě na bezpečnost klade důraz také Česká vakcinologická společnost. Podle jejích doporučení by očkování v lékárnách mělo být určeno především zdravým dospělým osobám bez závažných zdravotních komplikací. Lidé s chronickými onemocněními nebo složitější anamnézou by měli i nadále využívat očkování u svého praktického lékaře, který jejich zdravotní stav dlouhodobě zná.
Pokud se podíváme za hranice České republiky, zjistíme, že podobný model není žádným experimentem. Ve Velké Británii, Irsku, Francii, Portugalsku, Kanadě nebo Spojených státech funguje očkování v lékárnách již řadu let. V některých zemích zde lidé absolvují nejen očkování, ale také preventivní vyšetření, například měření krevního tlaku, hladiny cholesterolu nebo krevního cukru. Lékárny se tak postupně staly důležitým článkem primární prevence.
To ale neznamená, že všichni odborníci návrh podporují bez výhrad. Česká lékařská komora upozorňuje, že očkování není pouze technický výkon spočívající v aplikaci injekce. Podle jejích představitelů je nezbytné individuálně posoudit zdravotní stav pacienta a zvážit případná rizika, což nejlépe dokáže lékař, který člověka dlouhodobě léčí.
Na druhé straně stojí argument, že dobře nastavený systém může zdravotnictví spíše odlehčit než ohrozit. Praktičtí lékaři by se mohli více věnovat pacientům s komplikovanějšími zdravotními problémy, zatímco jednoduché preventivní výkony by byly dostupnější i mimo ordinace. Podobný model ostatně funguje v řadě zemí bez zásadních bezpečnostních problémů.
Ve skutečnosti se tedy nevede spor o samotné očkování, ale o to, jak by měla moderní zdravotní péče vypadat. Má zůstat soustředěná především v ordinacích lékařů, nebo je vhodné zapojit i další zdravotnické profese, pokud jsou dostatečně vyškolené a pracují podle jasně stanovených pravidel?
Odpověď přinese až praxe. Pokud budou nastavena přísná pravidla, kvalitní vzdělávání lékárníků a efektivní spolupráce s lékaři, může se očkování v lékárnách stát dalším krokem ke snadněji dostupné prevenci. Zároveň ale bude důležité průběžně sledovat výsledky a ověřovat, zda nový systém skutečně přináší vyšší proočkovanost, aniž by snižoval kvalitu nebo bezpečnost poskytované péče. Právě tato rovnováha bude rozhodovat o tom, zda se z dnešní novinky stane běžná součást českého zdravotnictví.
Zdroje
