Článek
Britský ekonom Thomas Malthus v roce 1798 navrhl převratnou teorii, která je dnes známá jako „malthusiánská past“ - myšlenka této teorie spočívá ve vztahu početnosti populace vzhledem ke zdrojům potravy.
Thomas Malthus se obával, že tento rychlý růst populace se stane neudržitelným a nakonec bude záviset na náhlých šokových událostech, jako jsou války, katastrofy, hladomor - které by způsobily udržitelnější úroveň v růstu populace.
Během následujících 200 let se světová populace prudce zvýšila z 1 miliardy na 8 miliard lidí na planetě. Ukázalo se však, že ke zvrácení populačního růstu nebylo zapotřebí žádných takových nárazových událostí. Místo toho tu nastoupila rychle klesající porodnost na celém světě, která, jak se zdá, vede k původně nemyslitelnému výsledku: postupnému vyrovnávání nebo dokonce zmenšování světové populace.
Na uvedené vizualizaci datový analytik Pablo Alvarez vizualizoval hrubou míru porodnosti pro 49 nejlidnatějších zemí světa v roce 2021. Ke zkoumání změn od roku 1950 použil údaje z publikace OSN World Population Prospects 2022.
Graf: Rychlý pokles celosvětové porodnosti
V každé zemi na seznamu došlo v posledních 70 letech k poklesu porodnosti, přičemž v některých zemích byl pokles ještě výraznější než v jiných. Například Čína v roce 1950 zaznamenala 41 narozených dětí na 1 000 obyvatel. Do roku 2021 tento počet klesl na pouhých 7,6, což představuje pokles o 81 %.
Jaké jsou budoucí důsledky?
Největším důsledkem klesající porodnosti je rychlé stárnutí populace.
S menším počtem narozených dětí se zvyšuje podíl starších osob v poměru k populaci v produktivním věku. Tato demografická nerovnováha představuje problém pro systémy sociálního zabezpečení, zdravotní péči a důchodové systémy.
Období covidu
Během epidemie Covid-19 se na začátku roku 2020 některé Američanky rozhodly odložit početí dítěte, protože se potýkaly s omezením pobytu v domácnosti, úzkostí a ekonomickými potížemi. Nová studie vedená výzkumníky z Grossmanovy lékařské fakulty Newyorské univerzity nyní ukazuje, že v některých státech skutečně došlo k prudšímu poklesu porodnosti než v jiných.
Bylo zjištěno, že devět měsíců po začátku pandemie se v USA rodilo o 18 dětí měsíčně na 100 000 žen v reprodukčním věku méně než v předchozím roce. Po druhé vlně v roce 2021 však porodnost klesla zhruba o 9 porodů měsíčně na 100 000 žen.
Koronavirová epidemie je jedna z příčin poklesu porodnosti. Bylo prokázáno, že prodělání onemocnění Covid-19 má velký vliv na zvýšené riziko neplodnosti (zejména u mužů). Vliv onemocnění covid-19 na plodnost (fertilitu), a to především mužskou, je sledovaný již od počátku pandemie. Ve studiích byla RNA virového původce (SARS-CoV-2) identifikovaná ve spermatu nakažených, v některých bylo pozorováno narušení spermiogramu (oligozoospermie) a zánětlivé změny v pohlavních orgánech. Autoři studii uvádějí, že infekce SARS-CoV-2 vede k projevům, které u mužů mohou vést k dlouhodobému narušení reprodukčního zdraví.
Podobně je to u ženské populace. Vliv onemocnění covid-19 na ženskou fertilitu je zatím méně prozkoumaný, ale byl zjištěn velký vliv onemocnění na těhotenství, narušení placentárních funkcí, riziko potratů a předčasných porodů.
Vliv na plodnost u onemocnění covid-19 a očkování proti němu
Jak už bylo zmíněno. Pokles porodnosti v současné době není ničím neobvyklým. V minulosti se výkyvy nízkého počtu narozených dětí vyskytovaly často. To dokazuje i graf Českého statistického úřadu, na kterém je zaznamenán počet živě narozených dětí u nás. Je zde vidět v určitých obdobích stejný propad narozených dětí. Je to z důvodu válečného stavu, hospodářské krize nebo inflace.
Co to však znamená do budoucna? Tím jak se zvyšuje populace lidí důchodového věku, snižuje se počet narozených dětí, což bude mít vliv na ekonomiku země. Co s tím udělá současná nebo budoucí vláda není jisté, ale bude to jistě znamenat nejistou krizi, která nás v budoucnu čeká a které se nevyhneme.
Zdroje:
