Šikana dětí vede ke smrtelným útokům. Dochází i k sebevraždám

Útok nožem, který se tento týden stal v Domažlicích a způsobil dvě zranění, otřásl veřejností. Incident má na svědomí žákyně druhého stupně základní školy, která propadla o třídu níž. Dívku naštěstí odzbrojila učitelka společně s ředitelem školy a následně ji předali policii, která přijela během několika minut.

Ředitel školy Ivan Rybár prohlásil, že se žákyní nebyly nikdy žádné problémy a společně s krajským policejním ředitelem Petrem Macháčkem vyloučili, že by dívka byla cizí národnosti. Na událost reagoval i ministr vnitra Vít Rakušan s ministrem školství Mikulášem Bekem. Oba byli útokem znepokojeni a společně vyjádřili pomoc a podporu.

V roce 2015 Program OECD pro mezinárodní hodnocení studentů provedl výzkum PISA 2015. Tímto výzkumem hodnotili komplexní soubor ukazatelů pohody pro dospívající, které zahrnují jak negativní výsledky (např. úzkost, nízký výkon), tak pozitivní impulsy, které podporují zdravý vývoj (např. zájem, angažovanost, motivace k dosažení). Z výzkumu vyplynulo, že zkušenosti se šikanou má čtvrtina žáků ve věku patnáct let.

Psychoterapeut Michal Kolář, přední český odborník na šikanu, říká, že šikana se vyskytuje na všech školách. Podle něj však záleží na hranici závažnosti šikany. Je důležité si uvědomit, že i lehké pošťuchování může slabšího žáka poznamenat a může mu způsobit psychickou újmu, pokud k tomuto pošťuchování dochází dlouhodobě. U takových incidentů se stávají spoluviníky i přihlížející spolužáci, kteří šikanovanému žákovi nijak nepomohou. Větší bolest způsobí i tím, že se začnou smát, ukazovat si na něj a slovně jej urážet. Pokud u tohoto počátečního stádia šikany nezasáhne vyšší autorita nebo jiný spolužák, který se zastane šikanovaného, může tato neškodná šikana v počátečním stádiu přerůst do další fáze, kdy může docházet k ponižování nebo vydírání.

Kyberšikana je forma agrese prováděna pomocí informačních a komunikačních technologií. Oproti klasické šikaně může tato forma agrese být anonymní a oběť nemusí tušit kdo je útočníkem. Kyberšikana má větší dosah, jelikož probíhá v online prostředí a má tedy více přihlížejících, kteří jsou svědky obtěžování. To může mít zá následek psychickou újmu, která se projeví u šikanovaného jedince. Ten může prožít emoční zkrat a může se pokusit o sebevraždu, protože si neví rady a může mít pocit, že mu nikdo nepomůže.

Vysoký výskyt kyberšikany na českých školách potvrzuje i Česká školní inspekce, která uvedla, že kyberšikanu řešilo 30 % základních a 28 % středních škol. Česká školní inspekce doplňuje, že se šikanou se setkává čím dál menší děti. Například ve školním roce 2014/2015 hlásilo šikanu 1,9 % mateřských škol, o dva roky později to byl již dvojnásobek.

Psychoterapeut Michal Kolář upozorňuje na rostoucí počet agresivních žáků ve školách. Podle něj mnozí ředitelé škol šikanu neřeší a uchylují se spíše k domluvám. Tím pomáhají útočníkům, kteří získávají pocit, že se jim nic nestane a své agresivní chování vůči oběti stupňují.

Oběti šikany, které si projdou verbálními i neverbálními útoky v sobě mohou potlačovat emoce. Ze strachu si nedokážou říct o pomoc. Stávají se emočně nevyrovnaní a jednoho dne se rozhodnou provést útok. Může se jednat o dlouho plánovaný útok nebo o útok ve zkratu. Často se píše, že lidi, kteří někoho smrtelně napadli, byli tiší, nekonfliktní a nikomu nikdy neublížili. Nejčastěji to jsou oběti šikany.

Už v roce 2017 se psalo, že v České republice chybí několik stovek psychiatrů. Až dva miliony Čechu se potýká s psychickými problémy. Odborníci upozorňovali, že eurodotace, které měly být využity na reformu psychiatrické péče, místo toho byly použity na stavbu nových budov. Nedostatek psychiatrů způsobuje například to, že nemocnice musí předčasně pacienty propouštět a z důvodu nedoléčenosti chybí pacientům léky.

V roce 2023 ministerstvo zdravotnictví hlásilo, že se více zaměří na psychiatrickou péči. Prioritou bude vzdělávání lékařů a vznik akutních lůžek, hlavně pro děti. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je potřeba připravit pro psychiatrii dlouhodobou strategii. Je důležité zvýšit personál v psychiatrické péči, který by zvládl léčit všechny pacienty, uvedl ministr zdravotnictví Válek.

Na zhoršující se psychické zdraví dětí upozornila i Linka bezpečí. Nárůst byl zaznamenán se začátkem pandemie covidu. V roce 2021 vzrostl počet sebevražd až o 35 % více než o rok dříve. Linka bezpečí zaznamenala v telefonických hovorech případy, ve kterých děti hovořili o svých myšlenkách na sebevraždu, ale i o pokusech. Tyto myšlenky jsou způsobené těžkou životní situací nebo duševním onemocněním.

Děti, které jsou obětí šikany nebo kyberšikany, často neví jak se zachovat v situaci ve které se nachází. Dítě se cítí poníženě a proto volí jako cestu úniku odchod ze světa. říká Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí. Dalším důvodem k myšlenkám na sebevraždu je rozchod. Pro některé mladistvé je to velká ztráta s kterou se nedokážou vyrovnat. Špatné je, když okolí tuto událost bagatelizuje a nedává příležitost mladistvým si touto situací se vyrovnat.

Pokud potřebujete pomoc a nemáte ve svém okolí nikoho kdo by vám pomohl, neváhejte se obrátit na Linku bezpečí.

Pro dospělé slouží Cesta z krize.

Zdroje:

Denik.cz, ČT24, aktuálně.cz, Novinky.cz