Článek
Rekonstrukce a práce na Car-bombě začaly v roce 1954 pod vedením akademika I. V. Kurčatova a J. B. Charitona. Práce byla prováděna v uzavřeném městě Arzamas 16. V současné době nese město název Sarov a jedná se o jedno z center ruského výzkumu nukleárních technologií, které je zcela nepřístupné pro cizince. Vstoupit mohou jen občané se zvláštním povolením.
Parametry bomby
Car-bomba byla největší jadernou zbraní, jaká kdy byla odpálena. S výbušnou silou přibližně 50 megatun TN byla třikrát silnější než všechny bomby svržené během druhé světové války dohromady, včetně těch jaderných.
Odpálení této bomby by znamenalo totální destrukci v okruhu 35 kilometrů. Vše živé v zóně výbuchu by zahynulo okamžitě kvůli extrémní teplotě a tlakové vlně. Teplo, které by bylo uvolněno při výbuchu by způsobilo okamžité vzplanutí materiálů v okruhu až 100 km. Lidé ve vzdálenosti až 50-60 km by mohli utrpět vážné popáleniny třetího stupně. Výbuch by způsobil silnou tlakovou vlnu, která by zasáhla oblast o poloměru několika set kilometrů. Je zaznamenáno, že tlaková vlna oblétla Zemi třikrát. Radiace po výbuchu bomby by kontaminovala rozsáhlé oblasti na několik desetiletí, které by se staly neobyvatelnými.
Tím, že bomba byla shozena z výšky 10,5 km, odpálena 4 km nad povrchem země a navržena tak, aby byla „čistší“, neměl výbuch tak velký dopad na klima, aby způsobil globální jadernou zimu. Masivní výbuch mohl vynést do atmosféry obrovské množství prachu a sazí, které mohly zablokovat sluneční záření a měly by devastující dopady na ekosystémy po celém světě.
Bylo zaznamenáno, že světlo z výbuchu bylo vidět téměř 1 000 km od místa výbuchu. Atomový hřib dosahoval výšky 64 kilometrů, takže zasahoval až do mezosféry. Průměr klobouku hřibu byl 95 km a průměr jeho nohy 40 km.
Komparativní velikosti nukleárních ohnivých koulí
Sled události během vývoje a jeho následky
Sověti se během studené války snažili svým jaderným programem vyrovnat Američanům, ale nedařilo se jim. Nedokázali vyvinout systém s vysokou přesností rádiového navádění zbraní, a proto ho nahrazovali větší ničivější silou. To znamená, že pokud odpálili raketu, ale dopadla mimo svůj cíl, tak i tak byl objekt zničen společně s celým okolím.
Výbuch bomby pobouřil celý svět a sovětští představitelé, hlavně Chruščov, byli obviňování ze zbytečného znečišťování zemské atmosféry. Testy stále silnějších a ničivějších jaderných zbraní mohly znamenat nebezpečí pro celé lidstvo. Proto se obě hlavní jaderné mocnosti dohodly na omezení jaderných testů a podepsaly Smlouvu o omezení jaderných zkoušek.
Za Smlouvou o omezení jaderných testů stál i akademik Sacharov, který spolupracoval na výrobě Car-bomby. Ten se později stal sovětským obhájcem lidských práv a disidentem.
Ruská státní jaderná agentura Rosatom nedávno odtajnila nahrávku shození Car.bomby nad sovětskou jadernou střelnici Nová země označovaná jako Objekt 700.
Současné události během války na Ukrajině
Vladimír Putin a další vládní představitelé se chlubí, že mají největší jaderný arzenál na světě, a neváhají vyhrožovat jeho použitím proti evropským městům. Chtějí tím zastavit dodávky zbraní Ukrajině, která se brání ruským útokům.
Rusové shazují ničivé bomby na ukrajinská města. Bombardují civilní objekty, včetně nemocnic a škol a používají přitom termobarické bomby, což jsou nejsilnější bomby hned po jaderných. Srovnávají tak celá města se zemí a jako důvod uvádějí, že chtějí chránit ruskojazyčné občany.
The Orcs used the ODAB-9000 vacuum bomb in Volchansk. The first use in the entire war. pic.twitter.com/F61DTtnJFb
— Mykhailo Rohoza (@MykhailoRohoza) October 1, 2024
Zdroje:
