Článek
Toto číslo je obzvláště šokující ve srovnání s cenami moderních elektromobilů, jako je například BYD e.MAS 7, který se prodává za necelých 850 000 Kč.
Jak je možné, že je evropské SUV v rozvojové zemi takřka třikrát dražší než v zemi původu? A jsou tyto ceny "v pořádku"?
Nejdražší Škoda: Ne Kodiaq, ale daňový systém
Zatímco v České republice se nejdražší nová Škoda (obvykle se jedná o model Enyaq Coupé RS iV nebo luxusně nakonfigurovaný Superb) pohybuje kolem 1,6 až 1,9 milionu Kč, cena 3 miliony Kč za Kodiaq v Nepálu se zdá být astronomická.
Nejdražší položkou u dovezených vozů v Nepálu však není samotná automobilka, ale státní regulace a daně.
- Extrémně vysoká cla a daně: Nepál uplatňuje na dovoz automobilů se spalovacími motory (jakým je i Kodiaq) jedny z nevyšších daní na světě. Tyto poplatky mohou zvednout konečnou cenu vozu až o 180 %.
- Důvod? Omezení dovozu a podpora EV: Vláda se tímto způsobem snaží omezit dovoz luxusnějších vozidel (v Nepálu je Kodiaq vnímán jako luxusní vůz) a zároveň chránit životní prostředí a podporovat přechod na elektromobilitu. Nepál masivně dotuje a zvýhodňuje dovoz elektromobilů.
Právě v tom tkví klíč k obrovskému rozdílu, který jsem zaznamenal u vozu BYD:
Škoda Kodiaq - cena okolo 3 000 000 Kč. Vysoké clo a daně (až 180 % na spalovací motory)
BYD e.MAS 7 - cena okolo 850 000 Kč. Nízké clo a daně (cca 40 % na elektromobily)
Ceny elektromobilů, jako je BYD, jsou díky výrazným daňovým úlevám mnohem blíže jejich reálné ceně a stávají se tak pro místní kupce, kteří si je mohou dovolit, mnohem atraktivnější. Nepál se tak nečekaně stal jedním ze světových lídrů v podílu prodeje elektromobilů (některé zprávy hovoří až o 76 % nových osobních vozů), a to i přesto, že patří mezi nejchudší státy světa.
Jsou takové ceny "v pořádku"?
Z pohledu běžného Nepálce s průměrným platem, který se pohybuje výrazně níže než v ČR, jsou tyto ceny nespravedlivé a omezující. Vlastnictví nového automobilu je luxus dostupné jen velmi malé elitě.
Z pohledu státu a jeho politiky jsou však ceny účelové a strategické:
- Ekologický cíl: Zjevná snaha snížit závislost na dovozu ropy a zlepšit ovzduší v hustě osídlených oblastech (např. Káthmándú).
- Regulace dopravy: Vysoké ceny mají omezit zahlcení již tak problematické infrastruktury.
- Fiskální cíl: Daně z luxusního zboží (auta, alkohol, apod.) představují významný příjem do státního rozpočtu.
Zatímco pro Evropana působí cenový nepoměr šokujícím dojmem, pro Nepál je to realita daná kombinací ekonomické situace a agresivní státní politiky, která má paradoxně za cíl posunout zemi do éry elektromobility rychleji, než by se mohlo zdát.
zdroje: proton-nepal.com; skoda.com.np
