Cesta do Asie, 20 let poté – 22. 7. 2004, KAŠGAR, Sinťjang, Čína

Po budíčku v 5:30 a běhu s batohem v mrazu přes pustinu bez cesty dorážím ke Karakoram Highway právě včas, abych si stihl vyměnit propocené triko za suché těsně před tím, než přijíždí autobus do Kašgaru. Ráno byla fakt kosa a pěkně mi zmrzly ruce, než jsem vykopal stan ze sněhu a ledu. Na bus jsem běžel jako fretka jen s jednou kratičkou zastávkou na svléknutí bundy.

Cesta do Kašgaru je na pohled moc zajímavá. Vede neustále se měnícím kaňonem, který nakonec vozidla „vyplivne“ na totální placce o 3 výškové km níže, kde je o nějakých 35°C tepleji, takže když po cestě stavíme na jídlo, opět vypadám v jégrovkách a flísce jako exot a je mi pořádné vedro.

Mravy jsou proti Pákistánu skutečně uvolněné, dívky v tričkách s krátkými rukávy, v šatech, apod., prostě normálka, jak je Evropan zvyklý.

V Kašgaru se ubytovávám v obrovském hotelu Semán, který má všechny druhy pokojů od dorms za 15,- Rmb až po luxusní suity za stovky USD, a jdu se najíst číny! V hospodě, která mi byla doporučena, nemluví nikdo anglicky, dokonce ani nerozumí slovu „English“! Zachraňuje mě studentka angličtiny, která od jídla zjistila, že jsem v nesnázích, přispěchala na pomoc a objednala mi nudle s masem a ještě zdůraznila, kolik přesně mám zaplatit.

Z nudlí s masem se bohužel vyklubává polévka. No říkal jsem si, že jídlo za 3,- Rmb je nějaké divné. Tak jdu na trh, kde si za 5,- Rmb dávám velikou litinovou mísu polévko-jídla. Mňam, mňam. Dochází mi, že mám poprvé od odjezdu vepřové a i když je vařené, chutná výtečně.

Cestou zpět přemýšlím, jakou limonádu si k netu (o kterém již vím, že je levný!) koupím, když v tu ránu mi dochází, že jsem v Číně a mohu si tedy dát PIVO! Kupuji jedno a vychutnávám si ho na terase hotelu s cigaretkou a vyhlídkou na rušnou křižovatku. Pak jdu ještě pro 2, z nichž jedno piji u netu a druhé si na pokoji lebedí v ručníku, aby nezteplalo. To likviduji posléze opět na terase a rozhoduji se, že se opiju, a tak jdu pro další a pak ještě pro dvě a nějaké oříšky. Je to paráda, pozorovat ten cvrkot oslů a aut. Viděl jsem dokonce 1 Felicii, 1 Favorita, 1 Audi A6 a 1 Mercedes 600. Opil jsem se krásně (1 láhev má objem 630 ml) a zdálo se mi, že jezdím v pohorkách po suťovisku.