Hlavní obsah
Cestování

Cesta do Asie, 20 let poté – 23. 8. 2004, ISLÁMÁBÁD, Pákistán

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: matěj holub

Pózování mi nikdy nešlo. Vzpomínka na východní Turecko. Úbočí Nemrut Dagi nad jezerem Van. Také máte ze snímku pocit „falešného tónu“, tedy že něco není v pořádku? Že by zde mraky kopírovaly úbočí hory, kolem které plynou? ;-)

Deníkové zápisky z téměř roční sólo cesty do Asie, den po dni, dvacet let poté.

Článek

Po zcela probděné noci se mi tak akorát před vstáváním v 6:30 začalo chtít spát, ale naštěstí jsem to ustál a včas vyrazil na čínskou ambasádu.

Jaké je mé rozčarování, když ani po 10 minutách dohadování mě policisté nechtějí pustit pěšky, ale posílají mě kamsi ke Convention Center, kde se mám zaregistrovat a jet akreditovaným autobusem, neb do Diplomatic Enclave se jinak dostat nelze. Paradoxní je, že jsem tam již 2× vstoupil o ulici vedle, jednou s Miguelem na Vespě, podruhé sám pěšky. Dnes jsem si prostě vybral špatnou ulici.

Nakonec se podvoluji a jdu na veliké parkoviště, na kterém jsou již z dálky vidět dlouhatánské fronty lidí. Po vystání 1. fronty si člověk v jakémsi stánku koupí lístek na shuttle bus na „svou“ ambasádu za 20,- Rs (zpáteční) a zařadí se do další fronty na daný autobus. Zajásal jsem, že fronta k Číňanům byla nejkratší, zato však i nejpomalejší a tak i nesrovnatelně delší fronty na ambasády USA a UK utíkaly mnohem rychleji. Mé znechucení dokonal strážce, který mi nekompromisně zakázal mít s sebou pinglík s goráčovkou, a tak jsem ho musel jít dát do úschovy za dalších 5 rupek. Vydřiduši. Naštěstí stromy poskytovaly trochu stínu a fronty byly vymezeny lany, jinak by se mí pákistánští spolučekatelé hrnuli do busu tak, jak to umí jen oni.

Reputaci trochu napravil voják či policajt u čínské ambasády, který mě pustil rovnou dovnitř, když jsem se šel dožadovat formuláře. Krásně jsem tak předběhl lidi ze 4 autobusů, do kterých jsem se nedostal.

Cestou zpět shuttle busem se již nic zvláštního nepřihodilo, dokonce i batoh mi v pohodě vrátili, takže následoval shami burger, zmrzlinka a zasloužený šlofík v kempu.

Odpoledne na net, kde byly urgentní e-maily se žádostí o mé nacionále a pak volat p. konzula zde v Islamabadu, který o mně ví a má mi pomoci. Bohužel číslo bylo špatné, dovolal jsem se nějaké paní, která tvrdila, že číslo je její, i když mi to přijde divné, protože se od druhého čísla, které jsem dostal na 1. tajemnici, liší jen posledním číslem. No snad se mi podaří p. konzula sehnat zítra.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz